K aplikaci zákona o platebním styku na centrální platební nebo inkasní střediska obchodních společností - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
K aplikaci zákona o platebním styku na centrální platební nebo inkasní střediska obchodních společností
Cíl stanoviska
Cílem tohoto stanoviska je poskytnout odpověď na otázku, zda je možné uplatnit výjimku pro vnitrokoncernové platební transakce dle § 3 odst. 3 písm. d) bodu 2 ZPS na činnost centrálních platebních nebo inkasních středisek, resp. zda se je pro tuto činnost vyžadováno povolení dle ZPS.
Shrnutí stanoviska
Poskytování služeb platebního či inkasního střediska jedním ze členů podnikatelského seskupení spočívající v odesílání či přijímání plateb pro jiné členy podnikatelského seskupení a následné vypořádání těchto plateb v rámci vnitřního systému podnikatelského seskupení nenaplní znaky poskytování platebních služeb dle ZPS.
Odůvodnění
Dle § 2 odst. 1 písm. a) ZPS se platební transakcí pro účely tohoto zákona rozumí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, je-li prováděna v rámci platební služby. Pozitivní vymezení platebních služeb je stanoveno v § 3 odst. 1 a 2 ZPS. Obecně lze říci, že vstupuje-li mezi plátce a příjemce třetí osoba, která pro ně podnikatelským způsobem zajišťuje přesun peněžních prostředků, jedná se o platební službu. Ustanovení § 3 odst. 3 ZPS potom obsahuje výjimky, které určité způsoby zprostředkovaných převodů peněžních prostředků z regulace platebních služeb vylučují.
V případě, že jeden ze členů podnikatelského seskupení (dále jen „platební středisko“) provádí pro jiné členy podnikatelského seskupení službu Payment on behalf of, tj. odesílá-li ze svého platebního účtu na základě platebních příkazů předaných platebnímu středisku těmito členy a na účet těchto členů veškeré platby vůči třetím osobám, lze eurokonformním výkladem[1] dovodit, že nedochází ke zprostředkování převodu peněžních prostředků platebním střediskem a k poskytování platebních služeb dle ZPS. Platební středisko vystupuje v rámci platební transakce jako uživatel platebních služeb, konkrétně plátce[2].
V případě, že platební středisko provádí pro jiné členy podnikatelského seskupení služby Receipt on behalf of, tj. přijímá-li na svůj platební účet úhrady od třetích osob, případně Collection on behalf of, tj. přijímá na svůj platební účet inkasa od třetích osob, lze eurokonformním výkladem dovodit, že nedochází ke zprostředkování převodu peněžních prostředků platebním střediskem a k poskytování platebních služeb dle ZPS, neboť platební středisko vystupuje v rámci platební transakce jako uživatel platebních služeb, konkrétně příjemce[2].
Pro následné vypořádání plateb mezi členy podnikatelského seskupení ve všech výše uvedených případech lze využít výjimku pro vnitrokoncernové transakce dle § 3 odst. 3 písm. d) bodu 2 ZPS, neúčastní-li se této činnosti osoby mimo uvedené podnikatelské seskupení.
Podpůrně lze uvést, že poskytuje-li osoba platební služby bez záměru dosahovat zisku a tento záměr nemá ani v rámci širšího spektra služeb, které poskytuje svým klientům, pak se o podnikání ve smyslu ZPS nejedná. V takovém případě této osobě nevyplývá ze ZPS povinnost získat příslušné povolení. Nepostačí ale pouze skutečnost, že projekt platebního střediska sám o sobě negeneruje zisk.
---------
[1] Srov. bod 17 preambule směrnice PSD2 (podtržení doplněno): „Jednotná oblast pro platby v eurech (dále jen „SEPA“) usnadnila vznik unijních „platebních středisek“ a „inkasních středisek“, které umožňují centralizaci platebních transakcí téže skupiny podniků. V tomto ohledu by měly být platební transakce mezi mateřským podnikem a jeho dceřiným podnikem nebo mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku poskytované poskytovatelem platebních služeb, který je součástí téže skupiny, vyňaty z oblasti působnosti této směrnice. Shromažďování platebních příkazů jménem skupiny, prováděné mateřským podnikem nebo jeho dceřiným podnikem za účelem následného předání poskytovateli platebních služeb by nemělo být považováno pro účely této směrnice za platební službu.“.
[2] Srov. odpověď Evropské komise na dotaz č. 2022_6489 adresovaný EBA Single Rulebook Q&A Tool: In the case described, however, the association receives funds from members in net paying positions and transfers funds to members in net receiving positions via a payment account held in its name by a licensed payment service provider for the execution of payment transactions.
The association thus appears to act in the capacity of payment service user, i.e. as a payee, where it receives funds from net paying members, and as payer, where it transfers funds to net receiving members.
With regard to the first question, i.e. is a netting centre that receives and forward funds to and from its members through a bank account opened in its name deemed to carry out payment services falling within the scope of Article 4(3) of Directive (EU) 2015/2366, based on the description provided, it therefore does not appear that a payment service within the meaning of Annex I PSD2 is being provided to the parties.
Datum zveřejnění:
10. 3. 2025
Platnost od: 10. 3. 2025 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Platební instituce a instituce elektronických peněz
Seznam souvisejících předpisů:
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu (PSD2)
• Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku (ZPS)
Relevantní ustanovení:
§ 3 odst. 1 a § 3 odst. 3 písm. d) bod 2 ZPS; čl. 4 odst. 3 PSD2
ID: RS2025-08
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele