K vymezení mikropodniku dle nařízení DORA s ohledem na samosprávný investiční fond ve formě SICAV - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
K vymezení mikropodniku dle nařízení DORA s ohledem na samosprávný investiční fond ve formě SICAV
Cíl stanoviska
Cílem tohoto stanoviska je vyjasnění otázky, zda se do ročního obratu nebo celkové bilanční sumy, pro účely vymezení mikropodniku ve smyslu čl. 3 odst. 60 nařízení DORA, započítává také spravovaný majetek v případě investičního fondu ve formě samosprávného fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem (SICAV).
Shrnutí stanoviska
Pro účely posouzení, zda je naplněna definice mikropodniku podle nařízení DORA platí, že v případě samosprávného SICAV, který:
nevytváří podfondy, se jeho majetek z investiční činnosti započítává do celkové bilanční sumy a výnosy z tohoto majetku se zahrnují do ročního obratu, a tedy se započítávají pro účely posouzení SICAV jako mikropodniku;
vytváří podfondy, se majetek z investiční činnosti (tedy majetek v podfondech) a výnosy z něj nezahrnují do bilanční sumy a ročního obratu SICAV. Majetek v podfondu se proto pro účely posouzení definice mikropodniku nezapočítává.
Odůvodnění
Nařízení DORA se vztahuje jak na správce alternativních investičních fondů, tak na správce standardních fondů [článek 2 odst. 1 písm. k) a l) nařízení DORA]. Z působnosti nařízení DORA jsou vyňati pouze podlimitní správci podle čl. 3 odst. 2 AIFMD [článek 2 odst. 3 písm. a) nařízení DORA]. Mezi správce, na které nařízení DORA dopadá, patří v České republice i samosprávné investiční fondy (ve smyslu § 8 odst. 1 ZISIF).[1]
Na tzv. mikropodniky nařízení DORA uplatňuje obecně nižší požadavky než na ostatní subjekty v její působnosti. Mikropodnik definuje nařízení DORA v čl. 3 odst. 60 jako: „finanční subjekt jiný než obchodní systém, ústřední protistrana, registr obchodních údajů nebo centrální depozitář cenných papírů, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo celková roční bilanční suma nepřekračuje 2 miliony EUR“.
ČNB při výkladu pojmů vymezených v nařízení DORA (počet zaměstnanců, celková roční bilanční suma a roční obrat) vychází v zásadě z právní úpravy obsažené v ZoÚ a má za to, že věcně se pojmy používané v ZoÚ a v nařízení DORA v podstatě shodují. Bilanční suma a roční obrat se přitom zjišťují z účetní závěrky dané účetní jednotky.
SICAV vydává dva druhy akcií, a to zakladatelské akcie a investiční akcie. V případě SICAV nevytvářejícího podfondy se účetní jednotkou rozumí celý investiční fond, tedy celý SICAV, nikoli jen jeho část tvořená majetkem v zakladatelské nebo investiční části [§ 1 odst. 2 písm. a) ZoÚ]. Bilanční suma takového SICAV se proto sestává z hodnoty jeho aktiv jak v investiční, tak i zakladatelské části.
Odlišně je tomu u SICAV, který podfondy vytváří. Podfond SICAV je rovněž samostatnou účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. l) ZoÚ, ve spojení s § 165 odst. 1 ZISIF.[2] Proto investiční majetek SICAV, vztahující se k investičním akciím vydaným k určitému podfondu, nevstupuje do účetní závěrky SICAV jako celku, ale pouze do účetní závěrky tohoto podfondu. Bilanční suma takového SICAV se proto sestává z hodnoty aktiv v jeho zakladatelské části (tj. nikoliv z hodnoty aktiv v podfondech, které jsou samostatnými účetními jednotkami).[3]
Tento výklad může být vnímán jako znevýhodňující samosprávný SICAV, který podfondy nevytváří. Vnitřní struktura je však na rozhodnutí každého SICAV a s vytvářením podfondů jsou spojeny jak dodatečné náklady (samostatné účetnictví a audit), tak i výhody, které plynou z vyšší transparence a důslednějšího oddělení majetku a dluhů z investiční činnosti.
---------
[1] Závěry tohoto stanoviska se uplatní, kromě samosprávného SICAV, tedy investičního fondu s právní osobností (akciové společnosti), obdobně i na samosprávné investiční fondy jiných právních forem.
[2] Srov. stanovisko K nutnosti zveřejnění výroční zprávy SICAV a podfondu SICAV ve sbírce listin veřejného rejstříku.
[3] Pro úplnost doplňujeme, že na podfond jako takový se nařízení DORA nevztahuje (srov. čl. 2 nařízení DORA).
Datum zveřejnění:
22. 7. 2025
Platnost od: 22. 7. 2025 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Investiční společnosti a investiční fondy,
Řídicí a kontrolní systém
Seznam souvisejících předpisů:
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (nařízení DORA)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II)
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)
• Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT)
Relevantní ustanovení:
čl. 3 odst. 60 nařízení DORA; § 1 odst. 2 písm. a)a písm. l) ZoÚ; § 165 odst. 1 ZISIF
ID: RS2025-20
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele