K nutnosti sdělovat tzv. obohacená data poskytovateli služby informování o platebním účtu - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
K nutnosti sdělovat tzv. obohacená data poskytovateli služby informování o platebním účtu
Cíl stanoviska
Cílem tohoto stanoviska je poskytnout odpověď na otázku věcné působnosti čl. 36 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2018/389 (dále jen „nařízení“) na tzv. obohacená data, konkrétně zda jsou poskytovatelé platebních služeb, kteří vedou účet, povinni poskytovatelům služeb informování o účtu v rámci informací o platebních účtech uživatelů poskytovat i tzv. obohacená data, jako je logo, web či uživatelsky přívětivý název obchodníka.
Shrnutí stanoviska
Poskytovatel platebních služeb, který vede platební účet, musí prostřednictvím vyhrazeného rozhraní, či jiným způsobem, s poskytovateli služby informování o platebním účtu sdílet taková data, která mají povahu informací o platebním účtu a souvisejících platebních transakcích uživatele. Tuto definici většina tzv. obohacených dat (např. logo či web obchodníka) nenaplňuje. Výjimku tvoří uživatelsky přívětivý název obchodníka, což je kategorie dat, na kterou se čl. 36 odst. 1 nařízení uplatní.
Odůvodnění
Dle čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení poskytují poskytovatelé platebních služeb, kteří vedou účet, „poskytovatelům služeb informování o účtu stejné informace o určených platebních účtech a souvisejících platebních transakcích, jaké byly zpřístupněny uživateli platebních služeb v případě, že požaduje přímý přístup k informacím o účtu (…)“. Obdobná právní úprava je obsažena v § 191 odst. 1 ZPS: „Udělil-li uživatel souhlas se sdělením informací o platebním účtu, sdělí poskytovatel, který mu vede platební účet, informace o platebním účtu[1] uživatele poskytovateli služby informování o platebním účtu v rozsahu, v jakém jsou přístupné uživateli prostřednictvím internetu.“. Citovanou právní úpravu zastřešuje § 225 odst. 1 ZPS, podle kterého „Osoba oprávněná poskytovat platební služby při poskytování platebních služeb komunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle požadavků upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie (…)“, konkrétně nařízením.
Obohacenými daty se rozumí například: a) logo obchodníka, b) uživatelsky přívětivý název obchodníka, c) kategorie transakce, d) web obchodníka. Jedná se tedy převážně o vizualizace a dodatečné informace o zakoupené službě či produktu, nikoliv o údaje týkající se na platebním účtu provedených transakcí. Výjimkou je uživatelsky přívětivý název obchodníka, který plátci umožňuje identifikovat protistranu provedené transakce. U něj souvislost s platebním účtem existuje s ohledem na skutečnost, že údaje o příjemci jsou předmětem informačních povinností dle ZPS [§ 146 odst. 1 písm. a): „Poskytovatel plátce poskytne plátci bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního příkazu, jestliže se platební transakce neprovádí z platebního účtu plátce, tyto informace: a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci.“].
Sdílet s poskytovateli služeb třetích stran je tedy nutné jen uživatelsky přívětivý název obchodníka. Naopak obohacená data v podobě loga obchodníka či jeho webových stránek nebo kategorie transakce nemají povahu informací o platebním účtu a sdílena být nemusejí, neboť u nich chybí přímá souvislost s provedenou transakcí, a příjemce je již dostatečně identifikován.
---------
[1] Komentářová literatura k rozsahu informací o platebním účtu uvádí následující: „Typicky se bude jednat o zůstatek na platebním účtu, historii platebních transakcí na daném účtu. Podle názoru autorů je informací o platebním účtu také informace o nastavení trvalých příkazů a souhlasů s inkasem, které jsou z daného platebního účtu prováděny. Tyto informace jsou totiž zpravidla přístupné uživateli prostřednictvím internetu, což je nutná podmínka, a jsou to informace, které přímo souvisejí s platebním účtem a platebními transakcemi z tohoto účtu prováděnými.“. NÝDRLE, Tomáš. § 191 [Povinnosti poskytovatele, který vede platební účet]. In: BERAN, Jiří, Tomáš NÝDRLE a Dalibor STRNADEL. Zákon o platebním styku: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-4-4]. ASPI_ID KO370_2017CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.
Datum zveřejnění:
9. 5. 2025
Platnost od: 9. 5. 2025 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Platební instituce a instituce elektronických peněz
Seznam souvisejících předpisů:
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace (RTS SCA)
• Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku (ZPS)
Relevantní ustanovení:
čl. 36 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2018/389; § 146 odst. 1 písm. a), § 191 odst. 1 a § 225 odst. 1 a ZPS
ID: RS2025-12
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele