RS2025-21 (ČNB)

K povinnostem zahraničního obchodníka s cennými papíry poskytujícího služby v ČR prostřednictvím pobočky ve formě vázaného zástupce - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu K povinnostem zahraničního obchodníka s cennými papíry poskytujícího služby v ČR prostřednictvím pobočky ve formě vázaného zástupce Cíl stanoviska Toto stanovisko vymezuje přístup ČNB k rozsahu informací a dokumentů, které musí při výkonu dohledu poskytovat zahraniční obchodník s cennými papíry z členského státu EU, který v ČR poskytuje investiční služby prostřednictvím pobočky ve formě vázaného zástupce se sídlem v ČR. Shrnutí stanoviska Zahraniční obchodník s cennými papíry z členského státu EU je povinen v notifikaci k poskytování investičních služeb v ČR prostřednictvím pobočky ve formě vázaného zástupce usazeného v ČR uvést i kontaktní údaje vázaného zástupce. Tím současně určí vázaného zástupce jako kontaktní místo v hostitelském členském státě pro účely předkládání dokumentů a informací vyžadovaných v souvislosti s výkonem dohledu. Proto musí být zahraniční obchodník s cennými papíry schopen poskytovat ČNB prostřednictvím tohoto vázaného zástupce všechny dokumenty a informace týkající se plnění povinností podle § 24 odst. 5 ZPKT. Účelem tohoto požadavku je zajistit možnost účinného dohledu nad tím, že zahraniční obchodník plní relevantní povinnosti vztahující se k činnosti pobočky v České republice. Odůvodnění Problematika přeshraničního poskytování investičních služeb je v rámci Evropského hospodářského prostoru upravena prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (MiFID II). Právní úprava obsažená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (ZPKT), je právě transpozicí MiFID II, a tedy případné nejasnosti ohledně právní úpravy obsažené v ZPKT mají být vykládány eurokonformně[1]. Každá zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a která hodlá poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, za kterou se ve smyslu MiFID II považuje i vázaný zástupce[2], oznámí tuto skutečnost svému orgánu dohledu v domovském státě. Tato procedura (tzv. notifikace) je blíže upravena v přímo účinných předpisech, jimiž jsou: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce (nařízení 2017/1018), a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (nařízení 2017/2382). Podle čl. 35 odst. 2 MiFID II musí zahraniční obchodník s cennými papíry v rámci notifikace - mimo jiné - uvést i adresu v hostitelském členském státě, na které může orgán dohledu hostitelského státu obdržet dokumenty. Zahraniční obchodník s cennými papíry z členského státu EU, jenž poskytuje investiční služby prostřednictvím pobočky ve formě vázaného zástupce na území České republiky, je podle § 24 odst. 5 ZPKT povinen v souvislosti s touto činností uchovávat a na vyžádání České národní banky rovněž předložit veškeré doklady a dokumenty vztahující se k poskytování služeb prostřednictvím této pobočky. Mezi tyto doklady a dokumenty mohou patřit zejména záznamy o provedených obchodech, evidence o zákaznících či kompletní deník obchodníka s cennými papíry (§ 13 ZPKT), záznamy telefonických hovorů a elektronické komunikace týkající se obchodů uzavřených na vlastní účet a služeb poskytovaných zákazníkovi (§ 17 ZPKT), dokumenty prokazující splnění podmínek odborné způsobilosti a důvěryhodnosti (§ 14a ZPKT) atd., a to v rozsahu, který je nezbytný pro prokázání řádného plnění povinností podle v § 24 odst. 5 ZPKT. Účelem této zákonné povinnosti je především zajistit transparentnost činnosti pobočky a umožnit České národní bance efektivně kontrolovat, zda zahraniční obchodník s cennými papíry dodržuje všechny požadavky spojené s jeho působením v hostitelském státě. Zahraniční obchodník přitom nese plnou odpovědnost za plnění veškerých povinností pobočky, včetně povinnosti zajistit i technickou a organizační připravenost k předkládání těchto dokumentů. Ve smyslu čl. 35 odst. 2 písm. e) MiFID II a čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1018 je uvedením kontaktních údajů vázaného zástupce v příslušném formuláři podle nařízení (EU) 2017/2382 (v příloze VII), tento vázaný zástupce určen právě k tomu, aby poskytl všechny dokumenty a informace, které je orgán dohledu hostitelského státu oprávněn v souvislosti s výkonem dohledu požadovat[3]. Případná neschopnost vázaného zástupce určeného v notifikaci zahraničního obchodníka s cennými papíry takové povinnosti dostát[4] představuje nedostatek systému správy a řízení zahraničního obchodníka s cennými papíry. Poskytuje-li zahraniční obchodník své investiční služby přeshraničně výlučně v online prostředí prostřednictvím internetové platformy či aplikace (tzv. ve formě virtuální pobočky) , nic to nemění na skutečnosti, že provozní a organizační uspořádání pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry zřízené na území České republiky, tj. i ve formě vázaného zástupce, musí zaručit schopnost dodržovat relevantní právní povinnosti spojené s existencí pobočky, zejména ty uvedené v § 24 odst. 5 ZPKT. Pokud jde o  samotnou věcnou příslušnost orgánu dohledu hostitelského státu nad pobočkou zahraničního obchodníka s cennými papíry ve formě vázaného zástupce, platí zejména čl. 35 odst. 8 MiFID II, resp. též § 24 odst. 5 a 6 a § 146 odst. 5 až 7 ZPKT.    --------- [1] Např. rozhodnutí Soudního dvora ze dne 10. 4. 1984, ve věci 14/83, von Colson a Kamann. [2] Viz čl. 35 MiFID II (Zřízení pobočky): „…na základě práva usazování, ať již prostřednictvím zřízení pobočky nebo s využitím vázaného zástupce usazeného v členském státě jiném než domovském…“. Respektive též § 24 odst. 6 ZPKT. [3] Viz čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1018. [4] Např. vázaný zástupce je vyzván k předložení dokumentů, ten ovšem sdělí, že požadovanými dokumenty nedisponuje a má je k dispozici pouze zahraniční obchodník s cennými papíry. Datum zveřejnění: 21. 8. 2025 Platnost od: 21. 8. 2025 do: neurčeno Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Poskytovatelé investičních služeb, Přeshraniční poskytování finančních služeb Seznam souvisejících předpisů: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II) • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce (nařízení Komise (EU) 2017/1018) • Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2382, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2382) • Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT) Relevantní ustanovení: § 24 odst. 5 ZPKT; čl. 35 odst. 2 MiFID II ID: RS2025-21 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele