RS2025-17 (ČNB)

K možnosti ukončení smlouvy o základním platebním účtu z důvodu neposkytnutí součinnosti při kontrole podle AMLZ - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu K možnosti ukončení smlouvy o základním platebním účtu z důvodu neposkytnutí součinnosti při kontrole podle AMLZ Cíl stanoviska Cílem tohoto stanoviska je poskytnout odpověď na otázky, do jaké míry musí být pro účely ukončení smlouvy o základním platebním účtu z AML důvodů postaveno najisto, že majitel účtu použil základní platební účet v rozporu s AMLZ a zda lze za použití základního platebního účtu v rozporu s AMLZ považovat i skutečnost že ze strany majitele účtu není poskytnuta dostatečná součinnost při kontrole ve smyslu § 9 odst. 7 AMLZ. Shrnutí stanoviska Podle § 215 odst. 3 písm. a) ZPS může poskytovatel odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu, jestliže majitel základního platebního účtu tento účet použije v rozporu s AMLZ. Použití základního platebního účtu v rozporu s AMLZ nemusí být postaveno najisto, např. pravomocným rozhodnutím státního orgánu, ale postačuje důvodné podezření poskytovatele, že k takovému použití základního platebního účtu došlo. Důvodem pro odstoupení od smlouvy o základním platebním účtu na základě § 215 odst. 3 písm. a) ZPS může být i skutečnost, že majitel účtu jakožto klient ve smyslu AMLZ neposkytne poskytovateli, který je povinnou osobou podle AMLZ, dostatečnou součinnost při kontrole ve smyslu § 9 odst. 7 AMLZ. Odstoupením od smlouvy dojde současně k ukončení obchodního vztahu podle § 15 odst. 1 písm. a) bodu 3 AMLZ. Odůvodnění I když má spotřebitel nárok na základní platební účet a banka je povinna s ním uzavřít smlouvu, neznamená to, že by měla či mohla rezignovat na své povinnosti podle AMLZ. Cílem tohoto zákona je primárně prevence, nikoliv represe. Měla-li by banka vyčkávat na pravomocné rozhodnutí orgánu o spáchání příslušného trestného činu, neplnila by právní úprava AML svůj účel. Uplatňuje-li banka v případě důvodného podezření na porušení AMLZ ze strany majitele základního platebního účtu stejný přístup vůči všem klientům, lze tento postup banky považovat za souladný s ustanovením § 215 odst. 3 písm. a) ZPS. Důvodová zpráva k § 215 ZPS uvádí k otázce ukončení smlouvy o základním platebním účtu z AML důvodů následující (zvýraznění doplněno): „Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit z důvodů uvedených v ustanovení § 215 odst. 3 a 4. Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit například tehdy, je-li trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu nebo užívání tohoto účtu v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákonem upravujícím provádění mezinárodních sankcí nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie.“. Tento výklad je v souladu s PAD, která stanoví evropský právní rámec pro platební účty se základními prvky[1], a rovněž s názorem Komise, jak vyplývá ze zprávy Evropského veřejného ochránce práv k dotazu lotyšského ombudsmana ohledně přístupu k základním platebním službám.[2] V případě neposkytnutí součinnosti klienta v průběhu kontroly dle § 9 odst. 7 AMLZ tak banka může odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu, jelikož ten použil základní platební účet v rozporu s AMLZ ve smyslu § 215 odst. 3 ZPS, přičemž postačuje důvodné podezření banky. Ke stejnému závěru dospěli i autoři odborné literatury, viz komentář[3] k § 215 ZPS: „Nicméně je sporné, zda lze odmítnutí součinnosti při kontrole považovat za použití základního platebního účtu v rozporu se zákonem proti praní peněz. Autoři se domnívají, že odmítnutí součinnosti je důvodem odstoupení, neboť součinnost majitele zákon proti praní peněz předpokládá jako podmínku trvání obchodního vztahu.“. Pro úplnost je třeba uvést, že neposkytne-li klient potřebnou součinnost při kontrole a bude-li povinná osoba z tohoto důvodu nucena s klientem ukončit obchodní vztah podle § 15 odst. 1 písm. a) bod 3 AMLZ, lze rovněž zvolit postup podle § 215 odst. 4 ZPS a odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu z důvodu, že „by další trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu bylo v rozporu s jiným právním předpisem“. Obdobný právní názor uvádí i komentářová literatura[4] k § 9 odst. 7 AMLZ: „Klient má ve všech případech kontroly klienta povinnost součinnosti, nejen co se týče poskytnutí požadovaných informací, ale i předložení příslušných dokumentů. Odmítne-li poskytnout potřebnou součinnost, je to pro povinnou osobu důvod k postupu podle § 15 odst. 1 AMLZ, tedy k neuskutečnění daného obchodu, odmítnutí navázání obchodního vztahu anebo jeho ukončení.“. Nadále by však měla banka zohledňovat ve svých vnitřních předpisech obecné pokyny EBA ke strategiím a kontrolám pro zajištění účinného řízení rizik praní peněz a financování terorismu při poskytování přístupu k finančním službám (EBA/GL/2023/04), u nichž ČNB sdělila, že bude při výkonu dohledu postupovat v souladu s  nimi. Před přijetím rozhodnutí o ukončení obchodního vztahu by se banka měla v souladu s čl. 12 těchto obecných pokynů zejména ujistit, že řádně zvážila a zamítla veškerá možná zmírňující opatření, která by mohla být v daném případě přiměřeně uplatněna, a to s ohledem na rizika praní peněz a financování terorismu spojená s konkrétním obchodním vztahem.   --------- [1] Srov. čl. 1 odst. 7 PAD: „Otevření a používání platebního účtu se základními prvky podle této směrnice musí být v souladu se směrnicí 2005/60/ES.“. Recitál 47 PAD: „Úvěrové instituce by měly (…) ukončit smlouvu na takový účet pouze za zvláštních okolností, jako je nedodržení právních předpisů o praní peněz a financování terorismu nebo o předcházení a vyšetřování trestné činnosti.“. Srov. EBA/GL/2021/02: „9.6 písm. a) bod vi.: „Faktory, které by mohly přispět ke zvýšení rizika: Povaha klienta, například: Klient je nerezidentem. Banky by měly vzít na vědomí, že článek 16 směrnice 2014/92/EU zakládá klientům, kteří oprávněně pobývají v Unii, právo na založení základního platebního účtu, avšak toto právo otevřít si a používat základní platební účet platí pouze v rozsahu, v jakém mohou úvěrové banky dostát svým povinnostem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a neosvobozuje banky od jejich povinnosti identifikovat a posuzovat riziko praní peněz a financování terorismu, včetně rizika souvisejícího s klientem (…)”. [2] Citace ze zprávy: „(…) the Commission was of the opinion that there is no contradiction between recital 47 and article 1(7) of the PAD. According to the Commission, both clearly set out that no provisions in the PAD can allow an infringement of the provisions of the AMLD. The Commission also noted that recital 47 of the PAD is in line with the AMLD, which requires an obliged entity to refrain from establishing a business relationship when it is unable to comply with the customer due diligence requirements. Thus, recital 47 of the PAD only clarifies the limited scope, under AMLD rules, to refuse opening a bank account, including one with basic features.“.  [3] BERAN, J., NÝDRLE, T., STRNADEL, D. Zákon o platebním styku. Komentář. Právní stav v ASPI k 15. 5. 2020. [4] KATOLICKÁ, Michaela, Ján BÉREŠ a Michaela HLADKÁ. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: Komentář. Právní stav v ASPI k 1. 9. 2021.   Datum zveřejnění: 11. 6. 2025 Platnost od: 11. 6. 2025 do: neurčeno Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Legalizace výnosů z trestné činnosti, Platební instituce a instituce elektronických peněz Seznam souvisejících předpisů: • Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AMLZ) • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (PAD) • Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku (ZPS) Relevantní ustanovení: § 215 odst. 3 písm. a) a odst. 4 ZPS; § 15 odst. 1 písm. a) bod 3 AMLZ ID: RS2025-17 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele