RS2025-23 (ČNB)

K otázce, zda podle § 108c odst. 1 ZDPS penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů jednoho podfondu investičního fondu - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu K otázce, zda podle § 108c odst. 1 ZDPS penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů jednoho podfondu investičního fondu Cíl stanoviska V tomto stanovisku poskytuje Česká národní banka odpověď na otázku, zda se pravidlo v § 108c odst. 1 ZDPS, podle kterého může penzijní společnost investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných investičním fondem, uplatní v případě investičního fondu s podfondy ve vztahu k jednotlivým podfondům. Shrnutí stanoviska Limit 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu pro investice do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem se v případě investičního fondu s podfondy uplatní ve vztahu k těmto podfondům. Odůvodnění Podle § 108c odst. 1 ZDPS může penzijní společnost investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem. ZDPS nedefinuje, co se rozumí investičním fondem, proto je nutné vycházet z definic obsažených v předpise upravujícím investiční fondy (ZISIF)[1]. Podle § 92 odst. 1 ZISIF se investičními fondy rozumí fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů. ZISIF uplatňuje k podfondům v zásadě obdobný přístup jako k investičním fondům s výjimkou ustanovení, která specificky upravují podfondy. Konkrétně § 169a ZISIF stanoví: „Používá-li tento zákon pojem "investiční fond", "fond kolektivního investování" nebo "fond kvalifikovaných investorů", rozumí se jím v případě investičního fondu, který vytváří podfondy, podfond investičního fondu, ledaže z tohoto zákona plyne něco jiného.“ I při výkladu § 108c odst. 1 ZDPS je třeba respektovat definici investičního fondu podle § 92 ve spojení s § 169a ZISIF. Diverzifikace je v takovém případě obdobná tomu, když penzijní společnost investuje majetek v alternativním účastnickém fondu do dvou podílových fondů obhospodařovaných stejným obhospodařovatelem.   Podpůrně lze z hlediska výkladového přístupu a ustálené výkladové praxe v oblasti kolektivní správy aktiv využít i výklad v rámci regulace standardních fondů, které mají v čl. 56 odst. 2 písm. c) směrnice UCITS stanoven limit pro maximální nabytí 25 % podílových jednotek téhož standardního fondu[2]. Tento limit vykládá ESMA tak, že v případě existence podfondů se limity uplatňují na úrovni daného podfondu, nikoliv tzv. umbrella fondu (což je v České republice SICAV[3], která vytváří podfondy).[4] Obdobně se vykládá také limit v § 21 odst. 1 NVIT, který je nutno číst ve spojení s § 1 odst. 4 NVIT, který výslovně upravuje, že se rozumí jednotlivými fondy „podfond“ v případě, že fond vytváří podfondy. I přes absenci výslovného ustanovení v ZDPS tak není důvod pochybovat, že se investičním fondem rozumí i podfond v případě, že investiční fond vytváří podfondy, a limit uvedený v § 108c odst. 1 ZDPS se použije i pro podfondy. Ostatně výklad stejných pojmů v případě alternativního účastnického fondu by neměl být přísnější než v obdobné situaci u standardního fondu, který je určen veřejnosti. Požadavky na dodržování zásad rozložení rizika spojeného s investováním prostředků účastníka alternativním účastnickým fondem (§ 108a odst. 1 ZDPS) platí i pro podfondy. V praxi je např. potřeba zohlednit, že v případě zahraničního investičního fondu vytvářejícího podfondy může být nejisté, zda je dostatečně zajištěno oddělení majetku podfondů (mezi sebou, i od samotného investičního fondu a jeho obhospodařovatele). Je tak potřebné, aby se penzijní společnost ujistila, že investice do různých podfondů jednoho zahraničního investičního fondu podle zahraničního práva zajišťují obdobnou míru diverzifikace a rozložení rizika, jako by šlo o investice do více samostatných investičních fondů, resp. do více podílových fondů. Závěrem je třeba upozornit, že pro investice alternativního účastnického fondu je nutné dodržovat i další relevantní ustanovení hlavy V části sedmé ZDPS, která se na alternativní účastnické fondy použijí subsidiárně s výjimkou § 105 ZDPS, jehož použití je výslovně vyloučeno v § 108c odst. 2 ZDPS. Pro úplnost je potřeba dodat, že v rámci naplňování povinnosti penzijní společnosti poskytovat účastníkům mj. jasné, úplné a správné informace (§ 130 odst. 1 ZDPS, § 134 odst. 3 ZDPS) by statut penzijní společnosti, která hodlá investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů jednoho podfondu investičního fondu, měl pro naplnění povinnosti podle § 97 odst. 1 písm. a) a b) ZDPS blíže provedených v § 6 odst. 2 písm. b), c) a e) vyhlášky č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu, ve znění pozdějších předpisů, obsahovat upozornění na skutečnost, že je limit podle § 108c odst. 1 ZDPS uplatňován ve vztahu k jednotlivým podfondům, jde-li o investiční fond s podfondy.   --------- [1] Podle čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel vlády je při tvorbě právních předpisů třeba dbát souladu s terminologií použitou v navazujících a souvisejících právních předpisech různé právní síly a zároveň Legislativní pravidla v čl. 40 odst. 2 uvádí, že je-li nutné uvést nový právní termín, je třeba jej v právním předpisu blíže vymezit, a to definicí tohoto právního termínu. Z uvedeného lze dovodit, že pokud by mělo být úmyslem zákonodárce vymezit pro účely ZDPS investiční fond jinak, než je vymezen v ZISIF, definoval by jej v ZDPS pro účely ZDPS jinak. [2] Jedná se v principu o jiný limit než limit v § 108c odst. 1 ZDPS. Zde jde o limit na maximální podíl fondu na emisi jednoho emitenta. Nicméně výklad ESMA o uplatnění limitu na podfond v případě investičního fondu vytvářejícího podfondy lze využít. [3] Viz § 154 ZISIF. [4] European Securities and Markets Authority. Questions and Answers: UCITS Directive. ESMA_QA_949, resp. ESMA_QA_950, obojí z 21.11.2016. Datum zveřejnění: 15. 9. 2025 Platnost od: 15. 9. 2025 do: neurčeno Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Investiční společnosti a investiční fondy, Penzijní společnosti a jejich fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Seznam souvisejících předpisů: • Nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování (NVIT) • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů, týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (směrnice UCITS) • Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření (ZDPS) • Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) • Vyhláška č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu (vyhláška č. 57/2012 Sb.) Relevantní ustanovení: § 108a, § 108c ZDPS; § 92 odst. 1, § 169a ZISIF ID: RS2025-23 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele