Odpověď: Paragraf 32 zákona o dani z přidané hodnoty definuje „doklad o použití“ jako zvláštní typ daňového dokladu, který se vystavuje v určitých případech, kdy plátce daně použije zboží nebo službu pro svou vlastní potřebu, a který má specifické náležitosti.
Doklad o použití se vystavuje, když plátce daně použije zboží, které vyrobil, vytěžil, pořídil z jiného členského státu nebo dovezl, pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností, nebo když poskytne službu pro svou vlastní potřebu.
Na rozdíl od běžného daňového dokladu nemusí doklad o použití obsahovat údaje o osobě, pro kterou se plnění uskutečňuje, ani její daňové identifikační číslo.
Na dokladu o použití musí být vždy uvedeno, k jakému účelu bylo zboží nebo služba použita.