Odpověď: Paragraf 23i zákona o daních z příjmů stanoví podmínky, za kterých se nerealizované kursové rozdíly nezahrnují do základu daně, a definuje, kdo je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kdy tento režim končí.
Pokud poplatník splňuje podmínky pro režim vylučování kursových rozdílů a oznámí to správci daně, nemusí do základu daně zahrnovat kursové rozdíly, které ještě nebyly realizovány (např. z přecenění pohledávek a závazků k rozvahovému dni).
Pro vstup do tohoto režimu musí být poplatník účetní jednotkou (s výjimkou jednoduchého účetnictví), nesmí být v insolvenci ani v likvidaci a musí podat správci daně oznámení.
Režim vylučování kursových rozdílů není trvalý a může skončit z několika důvodů, například po oznámení vystoupení z režimu, při vstupu do likvidace nebo insolvence, nebo při změně způsobu účtování či zdaňování.