Co znamená „Kursový rozdíl“ podle zákona?
Stručná odpověď: Pokud poplatník splňuje podmínky pro režim vylučování kursových rozdílů a oznámí to správci daně, nemusí do základu daně zahrnovat kursové rozdíly, které ještě nebyly realizovány (např. z přecenění pohledávek a závazků k rozvahovému dni).
Klíčová fakta
- Právní základ: § 23i zákona č. 586/1992 Sb. (Zákon ČNR o daních z příjmů) – úřední znění z e-Sbírky
- Týká se: poplatník, správce daně, dlužník
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 23i zákona o daních z příjmů stanoví podmínky, za kterých se nerealizované kursové rozdíly nezahrnují do základu daně, a definuje, kdo je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kdy tento režim končí.
V praxi
- Pro vstup do tohoto režimu musí být poplatník účetní jednotkou (s výjimkou jednoduchého účetnictví), nesmí být v insolvenci ani v likvidaci a musí podat správci daně oznámení.
- Režim vylučování kursových rozdílů není trvalý a může skončit z několika důvodů, například po oznámení vystoupení z režimu, při vstupu do likvidace nebo insolvence, nebo při změně způsobu účtování či zdaňování.
Co říká § 23i – Zákon ČNR o daních z příjmů
§ 23i Kursový rozdíl
(1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých
a) kursový rozdíl není realizován a
b) poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.
(2) Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který
a) je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví,
b) není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
c) není v likvidaci a
d) podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů.
(3) Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím
a) druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů,
b) období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období,
c) zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem
1. vstupu poplatníka do likvidace,
2. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka,
3. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo
4. skončení řízení o pozůstalosti,
d) posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví nebo před změnou měny účetnictví,
e) posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před
1. přechodem na vedení daňové evidence,
2. přechodem na vedení záznamů o příjmech a výdajích,
3. změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 nebo
4. zdaňovacím obdobím, za které je jeho daň rovna paušální dani, a
f) zdaňovacího období, ve kterém poplatník daně z příjmů fyzických osob
1. ukončil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, nebo
2. přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, pokud tuto činnost nebo nájem znovu nezahájí do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tuto činnost nebo nájem přerušil.
(4) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se …
Výklad paragrafu
Související otázky
Na co si dát pozor
- Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů má striktní lhůty pro podání, jejichž nedodržení vede k neúčinnosti oznámení a nelze je navrátit v předešlý stav (viz § 23j ZDP).
- Poplatník musí pečlivě sledovat splnění všech podmínek pro setrvání v režimu, protože jejich porušení nebo nastání některé z událostí uvedených v odstavci 3 znamená ukončení režimu.
- Režim se týká pouze nerealizovaných kursových rozdílů; realizované kursové rozdíly se do základu daně zahrnují standardně.
Navazující ustanovení
Zákon ČNR o daních z příjmů – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky