Manželé mají možnost se dohodnout, zda budou rodinné záležitosti řešit vždy společně, nebo zda si je mezi sebou rozdělí.
Jeden z manželů může samostatně jednat v záležitostech rodiny, aniž by k tomu potřeboval výslovný souhlas druhého manžela pro každou jednotlivou záležitost.
Tento paragraf se týká obecného obstarávání záležitostí rodiny, nikoli však majetkových záležitostí manželů, které jsou upraveny zvlášť.