Odpověď: Paragraf 1082 občanského zákoníku stanoví, že pokud má někdo povinnost nahradit škodu jiné osobě v souvislosti se zpracováním nebo smísením věcí, nemusí plnit více, než kolik by musel plnit v případě bezdůvodného obohacení.
Výše náhrady je omezena principem bezdůvodného obohacení, což znamená, že nikdo by neměl získat více, než o kolik byl druhý obohacen na jeho úkor.
Tento limit se uplatní v situacích, kdy dojde ke zpracování cizí věci (např. z cizího dřeva se vyrobí nábytek) nebo ke smísení věcí (např. cizí obilí se smísí s vlastním).
Cílem je zabránit nepřiměřenému obohacení poškozené strany na úkor povinné osoby.