Odpověď: Paragraf stanoví, že pokud je pohledávka věřitele v průběhu likvidace pozůstalosti uspokojena jiným způsobem nebo zanikne, a věřitel se nevzdal práva na její uspokojení, soud rozhodne, že věřitel ztrácí právo na uspokojení této pohledávky z majetku pozůstalosti.
Pokud věřitel dostane zaplaceno za svou pohledávku z jiného zdroje (např. od ručitele nebo z jiného majetku dlužníka mimo pozůstalost), nemůže už tuto pohledávku uplatňovat v rámci likvidace pozůstalosti.
Jestliže pohledávka zanikne (např. splněním, prominutím dluhu, uplynutím promlčecí lhůty), nemůže být uspokojena z majetku pozůstalosti.
Soud o této skutečnosti vydá usnesení, které formálně potvrdí, že věřitel již nemá nárok na uspokojení z likvidační podstaty.