Odpověď: Paragraf stanoví, že pokud zůstavitel v závěti zakáže dědici nebo odkazovníkovi odporovat závěti pod hrozbou ztráty výhody, takové ustanovení nemá právní účinky, pokud se odpor týká pouze pravosti závěti nebo výkladu jejího smyslu.
Zůstavitel nemůže platně zakázat dědici nebo odkazovníkovi, aby zpochybňoval, zda je závěť pravá, nebo jaký je její skutečný smysl.
Pokud by zůstavitel takový zákaz do závěti zahrnul a spojil s ním pohrůžku ztráty výhody, tato pohrůžka by byla v případě sporu o pravost nebo výklad neplatná.
Dědic nebo odkazovník se tedy nemusí obávat ztráty dědictví nebo odkazu, pokud se brání proti nepravé závěti nebo usiluje o správný výklad jejího obsahu.