18 CO 91/2021-75 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soud I. stupně ve výroku I zavázal žalovaného k zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím žalobkyni, ve výroku II bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni na nákladech řízení před soudem I. stupně částku 15.767,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání žalovaný. Uvedl, že ukončení prací nebylo dohodnuto do 2. 3. 2019, přesný termín nebyl udán z technologických důvodů. Dohodě účastníků odpovídá druhé čtvrtletí roku 2019. Nebyla sepsána smlouva o dílo. Žalovaný doložil fotografie připraveného materiálu, tvrdil, že vyrobil množství celkem 17 ks skruží pro objednané dílo. V dubnu roku 2019 nedostal žádný dopis o odstoupení od smlouvy. Odstoupení mu také žádným způsobem nebylo sděleno. Žalobkyně mnohokrát měnila termín zahájení prací. Žalobkyně neměla potřebné stavební povolení. Toto si chtěla vyřídit sama. [ulice] povolení se řešilo až po údajném odstoupení žalobkyně od smlouvy. Nesouhlasil s uplatněným nárokem a naopak žádal po žalobkyni zaplacení částky 12.200 Kč na úhradu nákladů spojených s přípravnými pracemi. 3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalovaný ničím neprokázal, že údaje v listině ze dne 10. 4. 2019 jím vyhotovené jsou odpovídající skutečnosti. Řádně odstoupila od smlouvy pro její podstatné porušení ze strany žalovaného. Pokud žalovaný nevrátil složenou zálohu, vzniklo mu bezdůvodné obohacení. Žalovaný se zbavil možnosti poučení o jeho povinnosti prokázat tvrzení tím, že se nedostavil k jednání soudu I. stupně dne 15. 10. 2020. Pokud byl žalovaný neúspěšný ve věci, vznikla mu povinnost hradit žalobkyni náklady řízení. Je také otázkou, zda žalovaný podal odvolání včas. Žalobkyně poukázala na zásadu neúplné apelace uplatňující se v tomto tzv. sporném řízení. Žádala, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen a jí byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející a dospěl poté k závěru, že odvolání žalovaného není opodstatněné. 5. K jednání odvolacího soudu dne 5. 4. 2022 se žalovaný nedostavil, nepožádal o odročení tohoto jednání z důležitého důvodu a odvolací soud proto věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 6. Podle ustanovení § 205a písm. d/ o. s. ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem I. stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3. 7. Procesní předpis upravující soudní řízení v tzv. sporných věcech (kterou je i nyní projednávaná věc) stojí na zásadě, že všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti je účastník povinen tvrdit již v řízení před soudem I. stupně a již v této fázi řízení je také povinen označit důkazy k prokázání svých tvrzení. V odvolacím řízení je to možné (odhlédne-li odvolací soud od dalších výjimek uvedených v ustanovení § 205a o. s. ř. na nyní projednávanou věc nedopadajících), jen když účastník není soudem I. stupně řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o povinnosti tvrzení a důkazní. Poučovací povinnost soudu však samozřejmě nenastane, pokud se řádně obeslaný účastník k jednání soudu nedostaví a přitom včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení. 8. Jestliže účastník netvrdí v řízení před soudem I. stupně pro rozhodnutí významné skutečnosti, případně neoznačí důkazy k prokázání svých tvrzení, k jednání soudu I. stupně se nedostaví a nepožádá o odročení jednání včas z důležitého důvodu, musí nést důsledky v podobě pro něj nepříznivého rozhodnutí soudu. V rámci odvolacího řízení pak již nelze tuto procesní pasivitu účastníka před soudem I. stupně napravit, neboť odvolací soud nesmí přihlížet k tvrzením a důkazům, které nebyly uplatněny před soudem I. stupně, ač uplatněny být mohly. 9. V nyní projednávané věci žalovaný tvrdil v řízení před soudem I. stupně určité skutečnosti, které by mohly mít význam pro rozhodnutí pouze ve vyjádření k žalobě ze dne 21. 2. 2020. V řízení před soudem I. stupně předložil jedinou listinu – jeho dopis adresovaný žalobkyni a odeslaný dne 10. 4. 2019. Tento dopis však není ničím jiným než tvrzením žalovaného v písemné podobě. K jednání soudu I. stupně dne 15. 10. 2020 se žalovaný nedostavil, jeho žádost o odročení jednání byla soudem I. stupně správně vyhodnocena jako nikoli včasná a důvodná. Nedostavením se k jednání se žalovaný zbavil možnosti poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. 10. Pokud tedy nyní žalovaný v odvolacím řízení tvrdí skutečnosti, které neuvedl v řízení před soudem I. stupně, popř. označuje (dokládá) důkazy před soudem I. stupně neoznačené (nedoložené), jde o v odvolacím řízení nepřípustné novoty, ke kterým nesmí odvolací soud v systému neúplné apelace přihlédnout. 11. Odvolací soud se tedy pro shora uvedené zcela ztotožňuje s rozhodnutím soudu I. stupně, na jeho odůvodnění lze pro stručnost odkázat. 12. K odvolacím námitkám žalovaného nutno uvést: 13. Tvrzení žalovaného o dohodnutém termínu dokončení prací ve druhém čtvrtletí roku 2019 je v odvolacím řízení jednak nepřípustnou novotou, jednak neodpovídá textu zakázkového listu. Pokud je termín dokončení uveden číslicemi„ 2/3“, nelze z tohoto dovodit druhé čtvrtletí roku 2019, jak nyní (nepřípustně v odvolacím řízení) nově tvrdí žalovaný, když v řízení před soudem I. stupně se k číslicím„ 2/3“ uvedeným v zakázkovém listě ze dne 16. 1. 2019 takto nevyjadřoval. Nemožnost výkladu zastávaného nyní žalovaným lze ostatně dovodit i z jeho písemného odvolání, kde je uvedeno„ Tomu odpovídá 2/3 čtvrtletí roku 2019“. Termín za lomítkem v odvolání žalovaného by bylo možno číst pouze jako tříčtvrtletí, což je z hlediska určení času termín neznámý a zcela neurčitý. Jestliže tedy soud I. stupně zjistil jako termín dokončení díla ze zakázkového listu den 2. 3. 2019, je jeho skutkový závěr správný, vycházející z předloženého zakázkového listu ze dne 16. 1. 2019. 14. Další termín použitý v zakázkovém listě„ dle skutečnosti“ se váže k hloubce studny, nikoli k termínu dokončení díla. 15. Smlouva o dílo mohla být uzavřena i v ústní formě, zákon při sjednání smlouvy o dílo nepožaduje obligatorně písemnou smlouvu (§ 559 a § 2586 a násl. občanského zákoníku). 16. Tvrzení, že žalovaný vyrobil pro dílo skruže, zůstalo v řízení před soudem I. stupně pouze neprokázaným tvrzením. V odvolacím řízení předložená fotografie skruží je nepřípustným důkazem a navíc lze nad rámec tohoto uvést, že pouhé vyfocení blíže neoznačených skruží nemůže prokazovat, že šlo o skruže žalovaným vyrobené právě pro dílo, které mělo být provedeno pro žalobkyni. 17. Tvrzení žalovaného, že nedostal dopis žalobkyně o odstoupení od smlouvy, je v odvolacím řízení nepřípustnou novotou, v řízení před soudem I. stupně tuto skutečnost netvrdil. 18. Další tvrzení žalovaného o dohodnutých změnách termínu dokončení díla, případně o řešení vydání stavebního povolení až po„ údajném odstoupení od zakázkového listu“ zůstaly pouze neprokázanými tvrzeními. 19. Pokud nyní žalovaný žádal po žalobkyni zaplacení částky 12.200 Kč, uplatnil nový nárok, což v odvolacím řízení nelze učinit (§ 216 odst. 2 o. s. ř.). Před soudem I. stupně takový nárok uplatněn nebyl, když žalovaný v podání ze dne 21. 2. 2020 pouze uvedl„ … [číslo] + 21 % DPH. Tento rozdíl budu chtít dorovnat“, nikoli tedy snad, že již v tomto vyjádření k žalobě žádá, aby mu žalobkyně určitou částku zaplatila. 20. Lze uzavřít, že pro vše shora uvedené byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen podle § 219 o. s. ř., včetně navazujícího výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. 21. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Rovněž v odvolacím řízení byla žalobkyně plně úspěšná a přísluší jí proto náhrada nákladů odvolacího řízení v souvislosti se zastoupením advokátem. Advokát žalobkyně učinil v odvolacím řízení dva úkony právní služby – vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne 5. 4. 2022. Odměna činí 1.900 Kč za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále přísluší náhrada hotových výdajů 2x 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 téhož předpisu a náhrada za ztrátu času 4 půlhodiny po 100 Kč za cestu ze sídla advokáta v [obec] k jednání odvolacího soudu v [obec] podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Cestovné z [obec] do [obec] a zpět je představováno částkou 1.246,50 Kč a sestává ze základní náhrady 4,70 Kč za 1