28 CO 159/2021-179 — Krajský soud v Brně

1. Městský soud v Brně jako soud prvního stupně vydal ve věci výše označený rozsudek, jehož výrokem č. I uložil žalovanému povinnost zaplatit tehdejší žalobkyni [právnická osoba], částku 250 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 250 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, a jehož výrokem č. II uložil žalovanému povinnost zaplatit tehdejší žalobkyni [právnická osoba] náhradě nákladů řízení částku 72 367 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně. 2. Takto rozhodl soud prvního stupně o žalobě doručené mu dne [datum], v níž žalobkyně tvrdila uzavření dvou smluv, které byly dle jejího názoru tzv. závislými smlouvami ve smyslu § 1727 o. z., a to smlouvu o spolupráci [číslo] uzavřenou se [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], podepsanou posledním z nich dne [datum], jako nepojmenovaný smluvní typ ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. a smlouvu o provizi [číslo] uzavřenou se žalovaným dnem [datum], rovněž jako nepojmenovaný smluvní typ ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Na základě ujednání v čl. 2 odst. 6 smlouvy o provizi měla žalobkyně uhradit žalovanému zálohu na odměnu podle této smlouvy ve výši celkem 500 000 Kč. Podle zálohové faktury žalovaného č. FVZ [číslo] splatné dne [datum] mu uhradila 250 000 Kč, dalších 250 000 Kč podle zálohové faktury č. FVZ [číslo] splatné rovněž dne [datum] mu neuhradila. Vzhledem k tomu, že na základě smlouvy o spolupráci ukončené výpovědí ze strany výše označených smluvních partnerů žalobkyně ([jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení]) ze dne [datum] nedošlo k realizaci projektu dle této smlouvy, nevznikl ani žádný zisk k rozdělení mezi smluvní strany. Dle názoru žalobkyně„ zánik závazku ze smlouvy o spolupráci zrušuje smlouvu o provizi“. Žalovaným přijatá záloha na provizi dle smlouvy o provizi se tak stala bezdůvodným obohacením na jeho straně ve smyslu § 2921 a násl. o. z., jež je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žádanou částku 250 000 Kč žalovaný žalobkyni na výzvu ze dne [datum] neuhradil. 3. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Poukazoval na to, že žaloba byla podána ještě před uplynutím výpovědní doby. Smlouva o provizi s ním uzavřená nebyla smlouvou závislou na smlouvě o spolupráci a její výpovědí tak k zániku smlouvy o provizi nedošlo. Dle názoru žalovaného je třeba smlouvu o provizi s ohledem na její obsah posuzovat jako smlouvu příkazní Poněvadž účel smlouvy nebyl naplněn nikoliv z důvodů na jeho straně, má nárok na odměnu i na náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto převyšují žalobou uplatněný nárok, proto se žalovaný na úkor žalobkyně obohatit nemohl. Uvedl, že neúspěch projektu způsobila žalobkyně svou nečinností. Ujednání o nároku žalovaného na provizi pouze v případě, že projekt bude generovat zisk, jedle žalovaného nemravné pro nevyváženost práv a povinností stran smlouvy, a z tohoto důvodu neplatné. 4. Po dokazování provedeném předloženými listinnými důkazy soud prvního stupně dospěl k závěru o plné důvodnosti žaloby. Z provedených důkazů zjistil, že„ dne [datum]“ žalobkyně uzavřela se [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] smlouvu o spolupráci [číslo] jejímž předmětem byla spolupráce na stavbě asi 17 rodinných domů na pozemcích v obci [obec] a jejich následném prodeji. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), smlouvu o provizi [číslo] jejímž předmětem byla zejména činnost žalovaného vedoucí k výstavbě uvedených rodinných domů vč. jednání na úřadech, vykonávání mediálních akcí ke zvýšení možnosti prodeje projektu a poskytování informací vedoucích k prodeji předmětných pozemků a ke stavbě domů. Jak uvedl soud prvního stupně,„ za to žalovanému vzniklo právo na odměnu ve výši 10 % z částky, které žalobkyni náleží ze zisku dle smlouvy o spolupráci, jak se podává z čl. 2 této smlouvy, podmíněné tím, že toto právo žalovanému vznikne pouze tehdy, bude-li stavba rodinných domů a prodej pozemků dle smlouvy o spolupráci generovat zisk touto smlouvou určený.“ V opačném případě žalovanému žádné plnění nenáleží (čl. 2 smlouvy o provizi). Žalobkyně uhradila žalovanému na záloze na provizi dle čl. 2 6. smlouvy o provizi dne [datum] částku 250 000 Kč vyúčtovanou zálohovou fakturou žalovaného č. FVZ 1 – [číslo] splatnou do [datum] Částku dalších 250 000 Kč dle zálohové faktury č. FVZ 2 - [číslo] splatné rovněž do [datum], žalobkyně žalovanému neuhradila. Smlouva o spolupráci byla dne [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypovězena, neboť se jim již nezdála výhodná, Žalobkyně tuto výpověď akceptovala přípisem ze dne [datum], s tím, že výpovědní doba skončí [datum]. Přípisem rovněž ze dne [datum] vyzvala žalovaného ke vrácení uhrazené zálohy do 7 dnů od data výzvy, na což žalovaný úhradou nereagoval. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaný v mezidobí vykonával aktivity z titulu předmětné smlouvy o provizi, které jsou zřejmé z aktualizovaného přehledu jeho aktivit a jeho komunikace, v souvislosti se kterými mu vznikly náklady – správní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady geodetických prací ve výši 25 000 Kč,„ které žalované přeúčtoval, jak je zřejmé z faktur. Vzhledem ke svému právnímu hodnocení věci soud prvního stupně nepřistoupil k provedení žalovaným navržených důkazů čestným prohlášením Ing. [jméno] [příjmení], jeho výslechem jako svědka, výslechem žalovaného jako účastníka řízení a ani výpis hovorů žalovaného od telefonního operátora, jimž měly být prokázány činnosti, které žalovaný dle svého tvrzení podle smlouvy o provizi prováděl, s konstatováním, že jejich provedení by na přijatých závěrech soudu nemohly ničeho změnit. Za citace ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., dle něhož strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena, konstatoval, že v projednávané věci si strany dohodly, že žalovanému vznikne právo na provizi pouze v případě,„ že se začnou prodávat pozemky s postavenými domy dle smlouvy o spolupráci.“ Poněvadž vztah založený smlouvou o spolupráci zanikl z důvodů nikoliv na straně žalobkyně, když zánik projektu způsobila výpověď [jméno] a [jméno] [příjmení] z důvodu, že se jim projekt přestal jevit výhodným, ještě předtím, než předmětný projekt začal generovat zisk, soud prvního stupně uzavřel, že žalovanému právo na provizi nevzniklo a jemu uhrazenou zálohu ve výši 250 000 Kč je tak žalobkyni povinen dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. vydat. K obraně žalované uvedl, že pro věc je podstatný stav v době vyhlášení rozsudku, kdy už vztah založený smlouvou o spolupráci zanikl a bylo tedy zřejmé, že jí založený projekt nemůže zisk přinést. Žalovaným zmiňované rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2899/10 na projednávanou věc nedopadá. Dle soudu prvního stupně jsou bezpředmětné úvahy o závislosti, resp. nezávislosti, smlouvy o provizi na smlouvě o spolupráci,„ kdy projednávaná věc je upravena smlouvou o provizi bez provázanosti, i když s úzkou vazbou, na smlouvu o spolupráci, když podmínkou pro vznik práva žalovaného na provizi byla generace zisku z projektu založeného smlouvou o spolupráci, nikoliv existence této smlouvy.“ Zánik vztahu založeného smlouvou o spolupráci měl na právo žalovaného na provizi vliv pouze v tom ohledu, že uváděný projekt již nemůže generovat zisk, neboť nebyl ani z části dokončen, v žádném případě nezpůsobil zánik vztahu založeného smlouvou o provizi. Vzhledem k tomu, že v daném případě si strany dohodly tzv. inominátní smlouvu, tedy smlouvu výslovně neupravenou zákonem, nebylo třeba hledat podpůrnou úpravu smlouvy zprostředkovatelské nebo příkazní, když vznik práva žalovaného na provizi si strany dohodly jasně, bez jakýchkoliv mezer nebo pochybností. Z věty druhé odst. [číslo] smlouvy o provizi vyplývá, že„ pokud předmětný projekt nebude generovat zisk, žalovaný nemá právo na žádné plnění, tzn. nikoliv pouze na provizi, ale např. ani na náhradu nákladů spojených s činnostmi dle této smlouvy prováděnými nebo náhradu času, který této činnosti věnoval.“ Smlouvu o provizi soud prvního stupně nepovažoval za rozpornou s dobrými mravy, příp. poctivým obchodním stykem. Uvedl, že žalovaný je profesionál, jak je zřejmé z jeho vlastního označení„ Realitní makléř” u podpisu smlouvy o provizi, se znalostí věci, jak se podává z čl. 1 této smlouvy, uzavřel dohodu, ve které přijal odpovědnost za výsledek, což není nikterak neobvyklé (obdobnou konstrukci předpokládá např. u smlouvy o dílo). Protože žalovaný vyplacenou zálohu na provizi žalobkyni dosud nevrátil, soud prvního stupně mu uložil tuto povinnost svým rozhodnutím, to spolu s se žádaným úrokem z prodlení v jeho zákonné výši dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum], jak požadovala žalobkyně, přestože závazek byl splatný uplynutím sedmého dne od [datum] (datum výzvy k vrácení zálohy), tedy dnem [datum]. Ke splnění uložené povinnosti soud prvního stupně stanovil třídenní zákonnou lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Výrok o náhradě ná