§ 2992 občanský zákoník – Vyloučení povinnosti vydat obohacení
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2992 občanského zákoníku stanoví situace, kdy nevzniká povinnost vydat bezdůvodné obohacení, přestože k obohacení došlo, například pokud byl dluh splněn, právo nebylo uplatněno, nebo pokud někdo jednal ve svém výlučném zájmu či s úmyslem obdarovat. Pokud splníte dluh, i když předčasně, nemůžete později požadovat vrácení plnění s odkazem na bezdůvodné obohacení. (§ 2992 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 2992 odkazuje 27 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud splníte dluh, i když předčasně, nemůžete později požadovat vrácení plnění s odkazem na bezdůvodné obohacení.
- Jestliže jste měli možnost uplatnit své právo, ale neučinili jste tak, nemůžete následně požadovat vydání obohacení.
- Pokud někoho obohatíte s úmyslem ho obdarovat nebo bez úmyslu se právně vázat, nemůžete později požadovat vrácení tohoto obohacení.
- Jestliže někdo jedná ve svém výlučném a osobním zájmu nebo na vlastní nebezpečí a tím dojde k obohacení druhé osoby, nevzniká povinnost toto obohacení vydat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2992
Jak soudy aplikují § 2992
… škody podle § 2910 či § 2913 o. z. Při řešení této otázky se dle mínění žalobkyně odvolací soud odchýlil od v dovolání citované judikatury dovolacího soudu. h) zda lze aplikovat výluku z bezdůvodného obohacení (§ 2992 o.z.) bez poučení soudem Dovolatelka považuje za zásadní otázku, zda odvolací soud mohl aplikovat § 2992 o. z. (jednání ochuzeného na vlastní nebezpečí) v situaci, kdy žalovaná tento liberační důvod sama nenamítala, a aniž by soud poučil dovolatelku, že hodlá tuto normu použít a dal jí prostor se k takovému možnému právnímu posouzení …
Nad rámec výše uvedeného k argumentaci žalované existencí výluky upravené v ustanovení § 2992 o. z., tj. učinila-li jedna osoba (zde stát) něco ve svém výlučném a osobním zájmu, sluší se uvést, že danou výjimku z povinnosti vydat bezdůvodné obohacení již podle textace daného zákonného ustanovení interpretuje nesprávně.
Odvolací soud požadavek na zaplacení předmětné částky neshledal opodstatněným, neboť z učiněných zjištění dovodil, že žalobce vědomou úhradou dluhů žalované jednal na vlastní nebezpečí a s úmyslem žalovanou obdarovat, tudíž žalovaná nemá povinnost mu obohacení vydat (§ 2992 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. z.“) .