35 C 9/2018-275 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou podanou dne 26. 3. 2018 se žalobce domáhal vydání výše specifikovaného pozemku. K odůvodnění žaloby uvedl, že rozhodnutím správního orgánu bylo rozhodnuto o nevydání pozemku žalobci jako oprávněné osobě pro překážku vydání dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon č. 428/2012 Sb.“), vzhledem k veřejně prospěšné stavbě„ [anonymizováno 6 slov]“, vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci, přičemž pro tuto stavbu lze práva k pozemku vyvlastnit. S tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasil a cítil se jím dotčen na svých právech, neboť předpoklady pro danou restituční výluku nejsou splněny s ohledem na to, že k uskutečnění veřejně prospěšné stavby má být potřeba pouze část předmětného pozemku a nikoliv celý pozemek. Správní orgán pak ve věci pochybil i tím, že o nevydání předmětného pozemku rozhodl za situace, kdy neměl zjištěno, do jaké části pozemku bude veřejně prospěšná stavba zasahovat. Žalobce dále rozporoval i možnost uplatnění výlukového důvodu dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., když dovozoval, že na základě územního plánu, který neobsahuje dostatečné vymezení částí pozemků dotčených zamýšlenou veřejně prospěšnou stavbou, nemůže být tento výlukový důvod uplatněn. 2. Další účastník řízení navrhl zamítnutí žaloby, neboť rozhodnutí správního orgánu je věcně správné. Předmětný pozemek nelze žalobci vydat, neboť je určen pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemku vyvlastnit. Odkázal na ustálenou judikaturu k problematice tzv. holého vlastnictví a k výlukovému důvodu dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb. 3. Správní orgán odkázal na důvody uvedené v odůvodnění rozhodnutí. 4. Soud předesílá, že ve věci bylo dříve rozhodnuto o zamítnutí žaloby rozsudkem ze dne 10. 1. 2020, č. j. 35 C 9/2018-67, potvrzeným rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 6. 2020, č. j. 5 Co 5/2020-103, a to pro restituční výluku dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., neboť předmětný pozemek je zčásti potřebný pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby, která je ve schválené územně plánovací dokumentaci označena jako„ [anonymizováno 6 slov]“. Možnost vypracování oddělovacího geometrického plánu je v konkrétním případě objektivně nerealizovatelná, neboť dle územně plánovací dokumentace ani jinak nelze stanovit, jaká konkrétní část pozemku bude veřejně prospěšnou stavbou zasažena. Tato rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, č. j. 28 Cdo 2942/2020-131, v němž dovolací soud formuloval právní názor, dle kterého teprve pro části pozemku, vymezené územně plánovací dokumentací jako koridor budoucí veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, mohou platit závěry, že je lhostejno, v jakém rozsahu bude vymezená část pozemku stavbou ve skutečnosti dotčena. 5. Soud následně rozhodl rozsudkem ze dne 21. 5. 2021, č. j. 35 C 9/2018-168, o vydání předmětného pozemku, když došel k závěru, že další účastník řízení ani přes výzvu soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. stav skutkové nejistoty ohledně reálně dotčené části pozemku neodstranil. Na základě závazného právního názoru dovolacího soudu však teprve pro části pozemku, vymezené územně plánovací dokumentací jako koridor budoucí veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, mohou platit závěry, že je lhostejno, v jakém rozsahu bude vymezená část pozemku stavbou ve skutečnosti dotčena. 6. Toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 11. 2021, č. j. 5 Co 14/2021-198, v němž odvolací soud vymezil další postup soudu prvního stupně tak, že má soud ustanovit znalce za účelem vyhotovení oddělovacího geometrického plánu pro vymezení části sporného pozemku postiženého výlukovým důvodem. 7. Dle obsahu zaslaného správního spisu Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, sp. zn. sp. zn. [spisová značka], byla výzva dle § 9 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. doručena České republice – Státnímu pozemkovému úřadu dne 9. 8. 2013. Výzva tedy byla povinné osobě doručena včas, ve lhůtě 12 měsíců od účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. (tedy ve lhůtě do 2. 1. 2014). Povinná osoba neuzavřela ve lhůtě 6 měsíců od doručení výzvy dle § 9 odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb. s osobou oprávněnou dohodu o vydání předmětné zemědělské nemovitosti. Oprávněná osoba následně podala k pozemkovému úřadu návrh na zahájení řízení o vydání zemědělských nemovitostí dle § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., který byl úřadu doručen dne 5. 8. 2014. Návrh dle § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb. byl učiněn včas ve lhůtě 6 měsíců po uplynutí lhůty dle § 9 odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb. 8. Ohledně toho, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., další účastník řízení povinnou osobou ve smyslu § 4 zákona č. 428/2012 Sb. soud přebírá závěry správního orgánu a odkazuje na ně (§ 250e odst. 2 o.s.ř.), přičemž ani žádný z účastníků řízení dané skutečnosti nijak nerozporoval. K přechodu nemovitosti na stát došlo dne 23. 1. 1958, čímž je splněna podmínka rozhodného období (datovaného od 25. února 1948 do 1. ledna 1990), a pozemky byly odňaty postupem podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, a to bez vyplacení náhrady, čímž je splněna podmínka skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám dle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. I k těmto závěrům odkazuje soud na závěry správního orgánu (§ 250e odst. 2 o.s.ř.). 9. Dle obsahu zaslaného správního spisu Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnutí o nevydání předmětného pozemku žalobci doručeno dne 2. 2. 2018, z čehož vyplývá, že žaloba podaná dne 26. 3. 2018 byla podána včas ve lhůtě do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí (§ 247 odst. 1 o.s.ř.). 10. Na základě provedeného dokazování soud z obsahu uvedeného správního spisu zjistil, že předmětný pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je dle sdělení [anonymizováno], Odboru výstavby a životního prostředí, ze dne 7. 6. 2017 z části potřebný pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby, která je ve schválené územně plánovací dokumentaci označena jako„ [anonymizováno 6 slov]“. Pro těleso vozovky bude nutné vyvlastnění části předmětného pozemku. Ve sdělení ze dne 29. 11. 2017 uvedl investor stavby – [anonymizováno 5 slov], že předmětná stavba není zařazena k realizaci ve středně dobém horizontu a nebylo tedy doposud rozhodnuto o výběru varianty trasy obchvatu ani nebyl zpracován záborový elaborát pro vymezení budoucí stavby. Předmětným rozhodnutím proto státní pozemkový úřad rozhodl o nevydání pozemku žalobci s poukazem na překážku vydání dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb. 11. Soud dále provedl k důkazu Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, které vymezují koridor pro přeložku silnice [anonymizováno] s obchvatem [obec], a grafickou část platného územního plánu sídelního útvaru [obec], kde je koridor pro přeložku silnice [anonymizováno] graficky vyznačen. 12. V souladu se závaznými pokyny odvolacího soudu nechal soud vypracovat znalecký posudek ze dne 12. 4. 2022, [číslo] z oboru zeměměřičství, odvětví geodézie a kartografie, jehož součástí je oddělovací geometrický plán [číslo]. Úkolem znaleckého ústavu bylo vyhotovit oddělovací geometrický plán, kterým z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], oddělí části pozemku, které jsou dle grafické části schválené územně plánovací dokumentace zasaženy stavbou„ [anonymizováno 6 slov]“. Z oddělovacího geometrického plánu vyplývá rozdělení předmětného pozemku parc. [číslo] na pozemky parc. [číslo] přičemž ze znaleckého posudku se podává, že koridor se nachází na nově vzniklém pozemku parc. [číslo]. 13. Dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), věc nelze vydat v případě, že se jedná o část pozemku nebo stavby, která je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury, vymezenou ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene. 14. Jak dovodil i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 349/2017, výluku z vydání části pozemku nebo stavby uvedené v části věty před středníkem citovaného ustanovení lze aplikovat, jsou-li splněny kumulativně tři zákonem stanovené podmínky, a to 1) veřejně prospěšná stavba je vymezena v platné územně plánovací dokumentaci, 2) v případě konkrétního pozemku či stavby jsou splněny podmínky vyvlastnění a 3) pro veřejně prospěšnou stavbu nepostačí zřízení věcného břemene. 15. Realizaci veřejně prospěšné stavby„ [anonymizováno 6 slov]“ je třeba bezesporu považovat za veřejně prospěšno