37 CO 2/2020-190 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobci a), b) domáhali zaplacení částky 3.674.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I) a žalobce a), b) zavázal k povinnosti to do tří dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 169.303 Kč (výrok II). 2. Proti uvedenému rozsudku podali žalobci a), b) odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkali, že nesprávně vyhodnotil okolnosti sepsání dohody o zhodnocení nemovitostí, uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o. a žalobci (dále jen„ Dohoda“), i nárok žalobců z ní vyplývající. Žalobci navrhovali svá tvrzení o uplatněném nároku prokázat právě Dohodou, která však, přestože ji měl žalobce a) při každém jednání před soudem I. stupně k dispozici, důkazu provedena nebyla. Než ji žalobce a) předložil soudu I. stupně, ten překvapivě ukončil dokazování a vyzval účastníky k závěrečným návrhům. Neprovedením tohoto důkazu soud I. stupně zatížil dokazování nedostatečností k tíži žalobců, kteří nebyli ani soudem I. stupně dostatečně poučeni a rozsudek je proto pro ně překvapivý. Žalobci v odvolání zrekapitulovali svoji argumentaci uvedenou již v řízení před soudem I. stupně. Zdůraznili rovněž, že přestože soud I. stupně, konstatoval, že ke zhodnocení nemovitostí došlo a stalo se tak činností společnosti [právnická osoba], nijak se nevypořádal s tvrzením žalobců a k němu provedenými listinnými důkazy, případně důkazy navrženými ve formě účastnických či svědeckých výpovědí. Soud I. stupně však nezdůvodnil, proč důkazy navržené žalobcem vyhodnotil jako nadbytečné, a napadený rozsudek proto žalobci považují za nepřezkoumatelný. Nesprávným spatřují i závěr, že na nemovitostech probíhaly stavební práce směřující k realizaci smlouvy o dílo, prováděné společností [právnická osoba], za kterou jedná žalobce a která dostala za provedené práce zaplaceno. [právnická osoba] uzavřela smlouvu o dílo až dne [datum], tedy v době, kdy nemovitosti již měly dle znaleckého posudku z [datum] hodnotu 14.000.000 Kč. Žalobci ke skutečnosti uvedené soudem I. stupně, že Dohoda nedosahuje stejné úrovně jako jiné dokumenty sjednané mezi účastníky a je podepsána jednatelem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], který překročil svá oprávnění ze společenské smlouvy, namítli, že v tomto směru nebylo dokazování vůbec prováděno. Dále soudu I. stupně vytýkali, a že nepostupoval dle § 118a o. s. ř., když žalobce nepoučil a nevyzval k vylíčení všech rozhodných skutečností. V doplnění odvolání (ze dne [datum]) pak žalobci dále uvedli, že žalovaná, jež se v řízení vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové, pobočka [obec], pod sp. zn. 54 Cm 60/2017 domáhala náhrady škody po Ing. [jméno] [příjmení], bývalém jednateli žalované, argumentovala tak že Ing. [jméno] [příjmení] žalovanou zavázal podpisem Dohody k úhradě částky, která je žalobci uplatněna v tomto řízení. Z výše uvedených důvodů žalobci a), b) navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. 3. Žalovaná k odvolání žalobců uvedla, že od samého počátku řízení popírala pravost a správnost Dohody a požadovala její předložení v originále a podrobení zkoumání za účelem stanovení její pravosti a správnosti. Argumentovala, že listina nezapadá do historického kontextu událostí, tak jak mezi žalobci a žalovanou proběhly. Žalobci v průběhu řízení před soudem I. stupně neuvedli, jaké práce a z jakých prostředků sami či prostřednictvím třetí osoby prováděly, jaké byly jejich náklady a jaké je reálné zhodnocení nemovitostí, komu byly takové práce předávány a jaké práce u nich byly objednány. Žalobci ani neprokázaly, zda a na základě jakých správních rozhodnutí byli oprávněni takové zhodnocení provádět. Žalovaná shledává zcela nelogickým, aby jako plátce daně z přidaného hodnoty nechala nemovitosti zhodnocovat žalobci, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty a jako fyzické osoby nemají patřičná oprávnění pro takovou činnost. Vzhledem k tomu, že žalobci a), b) se po žalované domáhají úhrady zcela nesmyslného a nepodloženého závazku, žalovaná navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla žaloba zamítnuta, byl jako věcně správný potvrzen. 4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobců a), b) není důvodné. 5. V posuzované věci je předmětem sporu nárok žalobců a), b), jímž se domáhají zaplacení částky 3.674.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení z titulu Dohody. 6. Soud I. stupně z kopie Dohody předložené žalobci učinil zjištění o obsahu listiny, že Dohoda o zhodnocení nemovitostí, specifikovaných v bodě I., byla uzavřená z důvodu realizace společného developerského projektu [příjmení] [příjmení] 1 [obec] dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o., zastoupenou jednatelem Ing. [jméno] [příjmení], a žalobci a), b). Žalobci a), b) se zavázali zhodnocovat nemovitosti, tak jak jsou v Dohodě vymezeny pod bodem I. (dále jen„ předmětné nemovitosti“), jejichž počáteční hodnota byla určena částkou 3.325.000 Kč odpovídající kupní ceně (z níž žalobci dosud zaplatili 701.500 Kč a k úhradě zbývá 2.624.000 Kč), sami nebo prostřednictvím jiného subjektu v souladu s dohodnutým developerským projektem. Současně Dohoda obsahuje závazek žalované pro případ, kdy hodnota ½ nemovitostí určená znaleckým posudkem pro účely vkladu do základního kapitálu společnosti bude vyšší, než počáteční hodnota, zaplatit žalobcům a), b) tento rozdíl. 7. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že Dohoda byla vytvořena účelově a pravděpodobně i zpětně. Svědčí o tom skutečnost, že v Dohodě se vyskytuje stejná chyba ve výčtu předmětných nemovitostí, jako v žalobě na zaplacení nedoplatku kupní ceny za předmětné nemovitosti v řízení vedeném před Okresním soudem ve [obec] pod sp.zn. 5 C 171/2015 ve věci žalobce [příjmení] [jméno], spol. s r.o. proti žalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], vytvořené zástupkyní [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o. (žalované). [příjmení] Dohoda již v době řízení dle tvrzení žalobců a), b) měla existovat, žalobci a), b) se jí coby žalovaní v průběhu řízení o zaplacení kupní ceny před Okresním soudem ve [obec] zcela nelogicky nebránili. Soud I. stupně svůj závěr postavil na zejména na skutečnosti, že žalobci a), b) v průběhu řízení originál listiny (Dohody) nepředložili, přestože byli opakovaně soudem I. stupně vyzváni a poučeni o významu důkazu a důsledcích jeho nepředložení. 8. Odvolací soud neshledal důvodnou odvolací námitku žalobců a), b), že soud I. stupně dospěl k nesprávnému právnímu závěru. Jak odvolací soud zjistil z obsahu spisu, žalovaná v řízení před soudem I. stupně zpochybnila pravost listiny (Dohody), která byla žalobci předložena v kopii prosté. Zpochybnila pravost podpisu jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Zpochybnila i uvedení data, kdy měla být Dohoda podepsána s tím, že pokud by snad podpis na dohodě byl pravým podpisem Ing. [jméno] [příjmení], ten dohodu fakticky podepsal až po datu uvedeném v dohodě ([datum]) v době, kdy již nebyl jednatelem žalované, neboť byl z funkce jednatele odvolán k datu [datum], kdy došlo současně k převodu jeho obchodního podílu ve společnosti žalované. Žalovaná současně popřela uzavření Dohody, jelikož logicky neodpovídá historickému kontextu spolupráce mezi žalobci a žalovanou. K prokázání svých tvrzení žalovaná navrhla doplnit dokazování důkaz znaleckým posudkem k posouzení pravosti podpisu Ing. [jméno] [příjmení] na originálu listiny (Dohody). 9. U soukromých listin, jíž v posuzované věci Dohoda je, je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). Odvolací soud odkazuje na léta neměnnou judikaturu o tom, že v případě popření pravosti či správnosti soukromé listiny jejím vystavitelem, leží důkazní břemeno ohledně pravosti takové listiny na tom účastníkovi, který ze skutečností v listině uvedených pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 617/99, uveřejněný v časopise Právní rozhledy pod označením PR [číslo]). V případě, kdy účastník popře pravost, resp. správnost soukromé listiny, pak platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny. V posuzované věci tedy jde k tíži žalobců a), b) prokázat pravost či správnost Dohody. 10. Jak odvolací soud zjistil z obsahu spisu, žalobci a), b) byli prostřednictvím jejich zás