ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2022:44.Co.64.2020.1 Datum: 2022-02-28 Předmět: o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19. 2. 2020, č. j. 239 C 22/2019-168 Ustanovení: ["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb."] ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""peněžité plnění""převod vlastnictví""rozsudek částečný""zadostiučinění / satisfakce""zastavení řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19. 2. 2020, č. j. 239 C 22/2019-168. Aplikuje: § 13 (82/1998 Sb.), § 31a (82/1998 Sb.).
1. Nadepsaným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení ohledně zaplacení částky ve výši [částka] (výrok I.), žalobu ohledně zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Žalobce se v řízení domáhal žalované náhrady nemajetkové újmy, která mu je způsobována nesprávným úředním postupem, a to za průtahy v dosud neskončeném řízení vedeném u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. (3) [spisová značka] (dále jen„ průtažné řízení“) vedeném ohledně určení vlastnictví k nemovitostem. Soud prvního stupně po provedeném řízení dospěl k závěru, že žalobce se průtažného řízení účastní od [datum] a že tedy řízení ve vztahu k žalobci ke dni rozhodnutí soudu trvalo celkem 13 let a 2 měsíce, což je třeba považovat za nepřiměřeně dlouhou a nikoli obvyklou dobu. Dovodil, že je namístě odškodnění žalované újmy peněžitou formou, kterou stanovil s přihlédnutím k zákonným kritériím částkou [částka] ročně, tj. částkou [částka] (po zaokrouhlení) měsíčně. Do celkové délky řízení, za něž určil odškodnění, nezahrnul dobu prvních šesti let trvání řízení s odůvodněním, že z judikatury vyplývá, že celkové vyřízení věci včetně případných řádných a mimořádných opravných prostředků by nemělo přesáhnout právě uvedenou dobu šesti let. Úsek pro odškodnění tedy vymezil zbývající délkou osmi let a dvou měsíců, tj. 98 měsíců, přičemž neshledal žádné důvody pro zvýšení ani snížení takto stanovené základní částky s odůvodněním, že její výše odpovídá nejen složitosti sporu, délce trvání řízení a dalším objektivně daným skutečnostem projednávané věci v průtažném řízení ohledně určení vlastnictví. Žalobci by tak ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně měla být poskytnuta náhrada ve výši [částka]. Po částečném zastavení řízení v rozsahu částky [částka], která již byla žalobci vyplacena žalovaným, tak žalobci přiznal nárok na zbývající částku ve výši [částka] s příslušenstvím a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle poměru úspěchu žalobce a žalovaného, na základě čehož dospěl k závěru, že je namístě, aby si každá ze stran sporu nesla náklady řízení ze svého, a proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
2. Žalovaný odvoláním napadl výrok III. v části týkající se povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, když žalovaný dne [datum] uhradil žalobci další částku [částka] jako zadostiučinění za další trvání posuzovaného řízení po září 2019. Podle žalovaného soud prvního stupně sice správně zjistil skutkový stav, avšak v rámci právního posouzení se neřídil při stanovení výše zadostiučinění stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy sice soud prvního stupně stanovil výši základní částky, ovšem nijak ji nemodifikoval podle zákonných a judikaturou dovozených kritérií. Žalovaný má za to, že v předmětné věci jsou dány důvody pro ponížení základní částky, když ve věci meritorně rozhodoval soud prvního stupně dvakrát, odvolací soud jedenkrát. V řízení však též bylo mnohokráte rozhodováno o otázkách procesního charakteru na třech stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu. Průtažné řízení je po skutkové i právní stránce složité. Žalobkyně se domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem, jejichž seznam čítá 7,5 stran a určení neplatnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví. V řízení bylo též provedeno větší množství listinných důkazů a výslechy svědků. Na délce řízení se podíleli i účastníci, když byli opakovaně vyzývání k doplnění tvrzení a předložení důkazů, nekoncentrovali svá tvrzení a důkazy k počátku jednání. Žalobkyně vícekrát měnila petit žaloby, brala žalobu několikrát částečně zpět. Taktéž požadování zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení v průběhu průtažného řízení toto řízení zdržuje posíláním spisu na ministerstvo a poté k soudu, u něhož probíhá kompenzační řízení. Průtahy z uvedeného důvodu pak nejsou přičitatelné státu, nýbrž účastníkům řízení. Požadavek na zadostiučinění v průběhu průtažného řízení výši nemajetkové újmy umenšuje. Na základě uvedeného žalovaný navrhl snížení základní částky celkem o 45 %, z toho o 20 % z důvodu složitosti řízení a podílu účastníků na délce řízení, o 10 % z důvodu počtu stupňů soudní soustavy a náročného procesního postupu soudu ve věci a o 15 % z důvodu sdílení nemajetkové újmy s dalšími účastníky. S ohledem na uvedené navrhl změnu rozhodnutí v napadené části výroku III. tak, že se žaloba zamítá.
3. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že námitka žalovaného ohledně složitosti věci nemůže obstát, jelikož vůči žalobci je v průtažném řízení uplatněna žaloba vztahující se jen k pozemku p. [číslo] k budově [adresa] v k.ú. [část obce]. Soud má v průtažném řízení procesní nástroj k tomu, aby rozhodl vůči žalobci s ohledem na skutečnost, že jde o nemovitosti sloužící jemu a jeho rodině k bydlení, přednostně k návrhu žalobce na vyloučení věci proti žalobci k samostatnému řízení, případně mohl zvolit postup podle § 152 odst. 2 o. s. ř. vydáním rozsudku o části projednávané věci. Od doby, kdy do průtažného řízení vstoupil žalobce jako žalovaný [datum] bylo poprvé meritorně rozhodnuto až [datum]. Žalobce nesouhlasí s námitkou, že by se na délce průtažného řízení podílely obě strany sporu. Žalobce si v řízení své procesní povinnosti ve stanovených lhůtách plnil, tvrzení a důkazy nedávkoval. Žalobce v předmětné nemovitosti v [část obce] se svojí rodinou bydlí přes 20 let, do budovy rodinného domu investoval statisícové částky, jež dodnes splácí. Nikdy mu nebylo žádným orgánem státní správy naznačeno, že by byl v dispozici s touto nemovitostí nějak omezen či, že by jeho vlastnictví bylo zpochybněno. Délka průtažného řízení se také nepříznivě projevila na jeho zdravotním stavu zhoršením cukrovky a od března 2015 je sledován na [anonymizováno], což souvisí se stresem pramenícím z jeho právní nejistoty z průtažného řízení. Ke všem těmto tvrzením žalobce předložil soudu důkazy. Význam řízení proto žalobce pro sebe považuje za zásadní, fatálně zasahující do jeho majetkové a osobní sféry. Pro snížení zbytku prvostupňovým soudem přiznané základní částky o celkem 45 % žalobce nevidí důvod. Navrhl změnu spočívající v povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů odvolacího řízení.
4. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), jsou dle obsahu odvolání uplatněny zákonné odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.
5. Odvolací soud předně vyzval žalobce při odvolacím jednání dne [datum] a opětovně při odvolacím jednání dne [datum], aby vymezil konkrétními daty období, za něž požaduje odškodnění nemajetkové újmy v dosud neskončeném průtažném řízení s ohledem na obsah žaloby a s ohledem na rozhodnutí soudu prvního stupně, který období rozšířil, byť žalobce tento postup v průběhu řízení před soudem nenavrhl, až do data svého rozhodnutí ve věci, když odvolací soud zastává stanovisko, že vymezení doby průtažného řízení pro účely odškodnění za nepřiměřenou délku řízení je na žalobci, který disponuje s předmětem řízení, a to zejména za situace, kdy běží o odškodnění za průtahy v dosud neskončeném průtažném řízení. Z uvedeného vyplývá, že postup soudu prvního stupně, který automaticky (bez návrhu žalobce) rozšířil dobu odškodnění za průtažné řízení též od dobu, kdy trvalo kompenzační řízení před soudem prvního stupně, odvolací soud považuje za nesprávný.
6. Žalobce v reakci na výzvu odvolacího soudu v písemném stanovisku ze dne [datum] a dále u odvolacího jednání dne [datum] doplnil, že žádá, aby mu bylo nad rámec petitu žaloby přiznáno další odškodnění za nepřiměřenou délku průtažného řízení, a to i za dobu trvání tohoto řízení po dobu běhu kompenzačního řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem, tj. od podání kompenzační žaloby [datum] do prosince 2021. Pro stanovení výše zadostiučinění požadoval dle algoritmu stanoveného soudem prvního stupně odškodnění ve výši [částka] za měsíc průtažného řízení. Současně vzal žalobce žalobu částečně zpět v částce [částka], která byla žalobci zaplacena žalovaným po rozhodnutí soudu prvního stupně.
7. S ohledem na uvedené odvolací soud v rámci odvolacího jednání dne [datum] připustil ve smyslu § 211 ve spojení s §
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.