49 CO 159/2022-415 — Krajský soud v Brně

1. Usnesením soudu I. stupně bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení ve výši 2.962 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. 2. V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23. 6. 2021, č. j. 4 C 1504/2006-391, byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti výpovědi pro nadbytečnost ze dne 27. 4. 2006 a žalobci byla zároveň uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Současně bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení, o nichž bude rozhodnuto samostatným usnesením. Odkázal přitom na ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. a uvedl, že v daném případě stát vynaložil náklady ve výši 2.962 Kč, které představují vyplacené svědečné. S ohledem na výsledek řízení uložil procesně neúspěšnému žalobci povinnost tyto náklady řízení státu nahradit. 3. Proti usnesení soudu I. stupně podal žalobce odvolání. Namítl, že náklady na svědečné v daném případě nelze považovat za hospodárné a účelně vynaložené. Dle žalobce bylo svědkem užito osobního motorového vozidla namísto veřejné dopravy, aniž by tato varianta byla předem aprobována předsedkyní senátu. Tím došlo k výraznému navýšení částky nákladů. Rovněž měla být předsedkyní senátu důkladněji posouzena účelnost předvolání uvedeného svědka, který měl být vyslechnut ke skutečnostem, které se odehrály před 15 lety. Mohlo tak být důvodně předpokládáno, že si nedokáže vybavit ničeho pro řízení relevantního a důkaznímu návrhu nevyhovět. V rozsudku ve věci samé soud I. stupně neučinil ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení] žádná skutková zjištění a jeho výslech je tedy nutné označit za zcela nadbytečný. Žalobce tedy navrhl, aby bylo napadené usnesení odvolacím soudem zrušeno. 4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) přezkoumal usnesení soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a odvolání žalobce neshledal důvodným. 5. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. 6. Podle § 155 odst. 1 o. s. ř. obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení. 7. V posuzované věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23. 6. 2021, č. j. 4 C 1504/2006-391, tak, že žaloba, aby soud určil, že výpověď pro nadbytečnost ze dne 27. 4. 2006, doručená žalobci dne 28. 4. 2006 je neplatná, se zamítá (výrok I.), že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 44.280,60 Kč k rukám její zástupkyně advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), a že žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, a to do všech jeho výroků. 8. Z ustanovení § 155 odst. 1 o. s. ř. plyne, že v rozhodnutí, kterým řízení u soudu prvního stupně končí, se rozhoduje také o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, popř. státu. Není-li při vydání rozhodnutí známo, zda či v jaké výši náklady řízení účastníkům nebo státu vzniknou, soud rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů jen co do základu. Poté, co náklady vzniknou a bude známa i jejich výše, stanoví soud v souladu s pravomocným rozhodnutím o základu náhrady nákladů řízení jejich výši samostatným usnesením. 9. Jde-li o náklady, které v posuzované věci vznikly státu, z obsahu spisu vyplývá, že uvedené náklady sestávají ze svědečného svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] svědečném bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23. 6. 2021, č.j. 4 C 1504/2006-379, které nabylo právní moci 14. 7. 2021 a svědečné v přiznané výši 2.962 Kč bylo [anonymizováno] [příjmení] následně též vyplaceno. Námitky žalobce vůči výši přiznaného svědečného byly v dané fázi řízení zcela irelevantní, neboť za situace, kdy o svědečném bylo, jak je uvedeno výše, pravomocně rozhodnuto, výše nákladů státu v řízení zcela koresponduje částce, která byla na svědečném přiznána a následně vyplacena. Jen na okraj lze pouze poznamenat, že v postupu soudu I. stupně v souvislosti s jeho rozhodováním o svědečném nelze shledat žádné pochybení. 10. V daném případě bylo soudem I. stupně v souladu s ustanovením § 155 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto rozsudkem ve věci samé o povinnosti žalobce nahradit státu náklady řízení. Napadeným usnesením pak bylo znovu rozhodnuto soudem I. stupně o povinnosti žalobce zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení, tentokráte však byla v rozhodnutí již uvedena výše této náhrady, která činí 2.962 Kč. S ohledem na formulaci výroku napadeného usnesení, kdy sice soud I. stupně výši náhrady nákladů řízení státu určil částkou, která zcela koresponduje s částkou, která byla na svědečném přiznána, a následně vyplacena svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] (tj. s náklady, které v řízení státu v souvislosti se znaleckým dokazováním skutečně vznikly), avšak zavázal k povinnosti nahradit státu náklady řízení v podstatě duplicitně (poprvé výrokem III. rozsudku ze dne 23. 6. 2021 a podruhé právě napadeným usnesením), musel odvolací soud přistoupit k formulační změně výroku napadeného usnesení, aby bylo zcela zřejmé, že rozhodnutí soudu toliko určuje výši náhrady nákladů státu, k jejíž povinnosti byl žalobce zavázán, a nikoli že znovu žalobce zavazuje tuto náhradu zaplatit. 11. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a na to, že v mezidobí již bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23. 6. 2021, č. j. 4 C 1504/2006-391, odvolací soud změnil napadené usnesení o určení výše náhrady nákladů řízení státu, k jejímuž zaplacení byl žalobce zavázán výrokem III. rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23. 6. 2021, č. j. 4 C 1504/2006-391, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2022, č.j. 49 Co 130/2021-411, tak, že tuto výši určil částkou 2.962 Kč. 12. Byť byla v odvolacím řízení úspěšná žalovaná, nevznikly jí žádné náklady v souvislosti s řízením o odvolání proti usnesení soudu I. stupně, a proto odvolací soud žádnému z účastníků náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal.