58 CO 75/2022-308 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud ve [obec] (soud I. stupně) rozsudkem ze dne 2. 2. 2022, č. j. 39 C 8/2020-264 rozhodl takto: I. Žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 765 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 765 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.; II. Žalovaná [číslo] je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 765 500 Kč za dobu od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.; III. Žalovaná [číslo] vedlejší účastník [právnická osoba] jsou povinni zaplatit žalobci rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 140 443,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]; IV. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 140 443,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]; V. Žalovaná [číslo] vedlejší účastník [právnická osoba] jsou povinni zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve [obec] rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 144 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.; VI. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve [obec] náhradu nákladů řízení ve výši 144 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně skutkově uzavřel, že dne [datum] ve 2:50 hod. došlo na silnici III. třídy ve vlastnictví Zlínského kraje v k. ú. [obec] k nehodě, při které došlo k náhlému pádu stromu na traktor žalobce, který řídil [jméno] [příjmení]; technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla v rámci šetření zjištěna; strom spadl na čelní nakladač jedoucího traktoru, hrnul se proti jízdě traktoru a poničil jeho kabinu; traktor se se stal následkem nehody nepojízdným do doby, než byl žalobcem svépomocí opraven tak, že je schopen vykonávat některé činnosti, k jejichž účelu však nebyl pořízen; traktor není technicky způsobilý k provozu na pozemních komunikacích. Pád stromu na traktor zapříčinil tzv. totální škodu, kdy předpokládané náklady na opravu přesáhnou obvyklou cenu vozidla v době jeho poškození a jeho uvedení do původního stavu se již nejeví hospodárným; znaleckým posudkem byla škoda na traktoru oceněna na částku 750.626 Kč představující rozdíl obvyklé ceny traktoru před poškozením a po poškození; skutečnost, že poškozený traktor byl hned po nehodě schopen sám (byť s jízdním omezením) odjet na místo svého odstavení, na těchto zjištěních nemůže ničeho změnit. Skutečnost, že spadlý strom vyrůstal na pozemku ve vlastnictví žalované 1) v katastrálním území Želechovice nad Dřevnicí (na pozemku p. č [číslo] a svou nepatrnou části na pozemku [parcelní číslo]) byla prokázána odborným zaměřením polohy kořenového valu, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], výsledky šetření dopravní Policie ČR a e-mailovým sdělení starosty žalované 1). Dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., příčinou pádu stromu žalované 1) byla masivní infekce dřevními houbami na bázi kmene a kořenového systému s tím, že pokud by strom viděla kvalifikovaná osoba, byla by schopna navrhnout nějaké pěstební řešení; došlo k selhání zejména v důsledku zanedbané péče vlastníka stromu; koruna spadlého stromu byla více vykloněná nad těleso komunikace; pouhá přítomnost vodního toku v blízkosti kmene spadlého stromu nebyla důvodem jeho vyvrácení. Spadlý strom se nacházel hned u silniční komunikace, kterou spravovala žalovaná 2); místo, kde se spadlý strom nacházel, bylo přístupné přímo ze silniční komunikace; spadlý strom vyrůstal mezi dalším souvislým porostem tvořícím okraj lesa. V okolí místa nehody se podél příslušné strany silnice nacházejí pouze pozemky žalované 1), která situaci přes zjevně špatný stav stromů nevěnovala minimálně po dobu 5 let nezbytnou a odpovídající pozornost, přestože u některých vybraných stromů provádí jejich kontrolu prostřednictvím specializované dendrologické firmy, a na správu a hospodaření v lesních porostech má sjednaného odborného lesního hospodáře. 3. Mezi účastníky vzniklý závazkový vztah soud I. stupně vzhledem k době jeho vzniku posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., neboť k porušení právní povinnosti žalovaných a vzniku škody došlo až po [datum] a uzavřel, že žalovaná 1) odpovídá za škodu v postavení vlastníka spadlého stromu, který zanedbal náležitý dohled, podle § 2937 odst. 1 o. z. a žalovaná 2) v postavení správce pozemní komunikace ve vlastnictví Zlínského kraje, který porušil své povinnosti, podle § 2901 o. z. a podle § 22 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, dále jako lesní zákon. Pokud by se nárok žalobce měl posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jako obč. zák., žalovaná 1) by za vzniklou škodu odpovídala v postavení vlastníka spadlého stromu, který porušil povinnost tzv. generální prevence (§ 420 odst. 1 obč. zák., § 415 obč. zák.); žalovaná 2) by odpovídala za vzniklou škodu v postavení správce pozemní komunikace ve vlastnictví Zlínského kraje, který porušil své prevenční právní povinnost (§ 415 obč. zák. a § 22 odst. 1 lesního zákona); výše náhrady škody by se opírala o § 442 a § 443 obč. zák. a solidární odpovědnost žalovaných o § 438 odst. 1 obč. zák. 4. Povinnost náležitého dohledu (§ 2937 odst. 1 o. z.) představuje vyšší míru odpovědnosti a povinností vlastníka věci, než ta vyplývající z obecné prevenční povinnosti (§ 2900 o. z.) nebo zakročovací povinnosti (§ 2901 o. z.). Spadlý strom způsobil škodu žalobci sám od sebe, když spadl v důsledku svého velmi špatného zdravotního stavu bez bezprostředního vnějšího vlivu; nebylo prokázáno a ani tvrzeno, že by povinnost dohledu nad stromem měl mít místo jeho vlastníka někdo jiný. Mezi zanedbáním náležitého dohledu žalované 1) nad stromem v jejím vlastnictví, jeho následným pádem na traktor žalobce a vznikem žalované újmy soud I. stupně shledal bezprostřední příčinnou souvislost, přičemž žalovaná 1) za škodu odpovídá v plném rozsahu. Jelikož se rostlinstvo považuje za součást pozemku (§ 507 o. z.) byla žalovaná 1) vlastníkem pozemku i stromů na něm rostoucích a jako taková byla povinna zachovávat minimálně takový stupeň bedlivosti, který po ní vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci bylo možné rozumně požadovat a který by byl způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku. Dle soudu I. stupně lze žalované 1) vytýkat zanedbání náležité péče a dohledu nad majetkem, neboť předmětný strom nebyl z její strany řádně udržován ani řádně kontrolován v intervalech přiměřených reálnému nebezpečí jeho pádu vzhledem k jeho dlouholetému viditelnému poškození dřevními houbami; žalovaná 1) nereagovala na závažné postižení stromu dřevní houbou, ač to bylo zjistitelné i bez složitějších technických postupů a nepřijala žádné opatření k zabránění pádu narušeného stromu na silniční komunikaci; vzhledem k umístění stromu v bezprostřední blízkosti silniční komunikace a způsobu jeho růstu (náklon nad silnicí) bylo na místě vyžadovat vyšší intenzitu péče vlastníka než v běžném případě a žalovaná 1) tomu měla přizpůsobit svou činnost; takový požadavek péče nepřesahuje rozumnou míru řádného a odpovědného nakládání s věcí; škodě bylo možné zabránit i zběžnou prohlídkou, ať už odbornými zaměstnanci nebo pověřenou odbornou společností; povinnost postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci rozumně požadovat, je zvýrazněna, jde-li o obec, tj. veřejnoprávní korporaci, jejímž účelem je mj. péče o obyvatele na daném území, ochrana a rozvoj jejich zdraví. Žalovanou 1) odpovědnosti za vzniklou škodu nezprostí ani § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, neboť v projednávané věci spadlý strom netvořil překážku znemožňující plynulý odtok vody při povodni a strom se nadto nacházel na pozemku určeném k plnění funkce lesa. 5. Žalovaná 2) za vzniklou škodu rovněž odpovídá v plném rozsahu, jelikož jako správce pozemní komunikace ve vlastnictví Zlínského kraje řádně neprováděla kontrolu vegetace rostoucí podél veřejné dopravní infrastruktury; žalovaná 2) jako správce je ve věci pasivně legitimována a vlastník pozemní komunikace za splnění povinnosti k náhradě škody ručí (§ 27 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb.). Spadlý strom nerostl na silničním pozemku ani na pomocném silničním pozemku a nelze jej proto považovat za silniční vegetaci. Příčinou vzniku škody nebyla ani závada ve sjízdnosti předmětné silnice. Podle názoru soudu I. stupně však žalovaná 2) porušila obecnou zakročovací povinnost podle § 2901 o. z., když bylo v jejích možnostech a schopnostech vzniklou újmu odvrátit tím, že by na zjevně špatný stav stromu a hrozící nebezpečí upozornila vlastníka stromu a umístila na silnici odpovídající dopravní značení, které by upozorňovalo na hrozící pád stromu; žalovaná 2) musí k plnění své funkce disponovat personálem s odbornými znalostmi i zkušenostmi, a proto měla v rámci své sp