59 CO 17/2022-382 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud ve Zlíně (soud prvního stupně) rozhodl o zamítnutí žaloby, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 768.751 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I), uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 127.630 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] náklady řízení ve výši 14.906 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. V podstatných částech odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobce se s tvrzením, že je univerzální závětní dědic po své matce [jméno] [příjmení], které byl v restitučním řízení mimo jiné vydán pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], jehož součástí je budova [adresa], domáhal náhrady škody ve výši žalované částky, protože žalovaný porušil svou povinnost nakládat s předmětnou nemovitostí s péčí řádného hospodáře; porušení této povinnosti spatřoval žalobce v tom, že žalovaný nechal vzlínat zemní vlhkost do zdí předmětné budovy až do stavu, kdy není bez rozsáhlé rekonstrukce způsobilá dalšího užívání. Kromě zanedbání péče měl žalovaný provést stavební úpravy budovy a jejího okolí, které vlhnutí zdí umocnily (neprodyšné cementové vnitřní omítky, neprodyšná vnější fasáda, vyspárování okapového chodníku směrem k budově, nedostatečné vyspádování parkovací plochy od budov, neudržovaný anglický dvorek, ubourání komínových průchodů). Žalovaný odmítl, že by vlhkost zdiva zhoršily jím provedené opravy, poukázal na to, že řadou investic budovu zhodnotil (zajistil statiku budovy, provedl její plynofikaci, upravil okolní plochy a zrekonstruoval vnitřní prostory budovy); poukázal na to, že budova má více než 100 let, před účinností zákona o půdě byly na budově provedeny opravy, které mohly mít vliv na vlhkost zdí (např. výměna podlah) a žalobce o budovy po jejím vydání řádně nepečuje. Po provedeném dokazování listinami a znaleckým posudkem Doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný budovu v rozhodném období od [datum] do [datum] (do dne jejího vydání žalobci) neznehodnotil, naopak ji řadou jiných oprav v rozhodném období zhodnotil (např. zajištěním statiky budovy v letech 2011 [číslo], rekonstrukcí služebního bytu v roce 2008). Soudem prvního stupně ustanovený znalec konstatoval, že vyjma zničených omítek vzlínající vlhkost budovu samotnou nikterak nepoškodila. Vlhkostí zničené omítky lze vyměnit za nové stejným způsobem jako v letech 1998 1999 učinil žalovaný. Uvedené znamená, že oproti stavu ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb. (ke dni [datum]) nedošlo kvůli vzlínající vlhkosti k nárůstu znehodnocení budovy. Žalovaný, co se vzlínající vlhkosti týče, předal žalobci dne [datum] budovu ve stejném stavu, v jakém byla ke dni [datum], tj. se vzlínající vlhkostí ničící vnitřní omítky a bez jakékoliv zábrany bránící vzlínání vlhkosti z podloží. Znehodnocené omítky nejsou znehodnocením oproti stavu ke dni [datum], protože byly zhotoveny až v letech 1998 1999 a v době předání budovy dne [datum] byly vlhkostí zcela zničeny a odsouzeny k výměně (stejně jako původní omítky). Soud prvního stupně také uvedl, že posouzení otázek, zda stavební úpravy provedené žalovaným zapříčinily nebo významným způsobem zhoršily vlhkost zdí budovy, zda a jakým způsobem vlhkost poškozuje budovu, vyžaduje odborné znalosti z oboru stavebnictví; odborná vyjádření předložená účastníky neměla náležitosti znaleckého posudku a nebyla zpracována soudními znalci, přičemž tento nedostatek by nevyřešil ani výslech těchto odborníků, proto soud ustanovil soudního znalce z oboru stavebnictví, a dotazy, jaký dopad na stav budovy měla žalobcem vytýkaná nečinnost žalovaného a jím provedené stavební opravy, směřoval na tohoto znalce. Soud prvního stupně neshledal ani důvody pro revizi znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., protože znalec své odborné závěry přesvědčivě vysvětlil a logicky zdůvodnil. Soud prvního stupně dodal, že odborný závěr Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], že za současný stav nadměrné vlhkosti zdí může zanedbaný anglický dvorek, odbourané komínové průduchy, stavební úpravy provedené žalovaným (výměna vnitřních omítek v letech 1998 1999, nová fasáda zhotovená v letech 2011 [číslo], oprava parkoviště v roce 2014) vyvrátil přesvědčivě nejen znalec ale i dokazováním zjištěná skutečnost, že zdi byly mokré a omítky vlhkostí zničené již před provedením uvedených oprav a úprav. Rovněž soud prvního stupně uvedl, že nebylo významné, zda stavební úpravy prošly správním schvalovacím procesem, pročež důkazní návrhy týkající se povolení a kolaudace stavebních úprav považoval za nadbytečné. Dále uvedl, že velmi vysoká vlhkost zdí nebyla důsledkem porušení povinnosti žalovaného pečovat v rozhodném období o nemovitost jako řádný hospodář, ať již v důsledku nesprávné péče (stavební úpravy) nebo v jejím zanedbání (nezhotovení vodorovné hydroizolace). Kvůli absenci vodorovné hydroizolace, kterou budova nemá od počátku, voda vzlínala do zdí již ke dni [datum] a škoda v podobě zničené omítky zde byla v té době stejně jako při předání budovy žalobci dne [datum]. Jinými slovy opravu vlhkých zdí za současného zhotovení vodorovné hydroizolace by žalobce musel stejně provést jako v roce 1991 tak v roce 2018. S odkazem na § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. soud prvního stupně poté uzavřel, že žalovaný před odizolováním zdí budovy upřednostnil jiné opravy, což budovu dále nepoškodilo a nezpůsobilo nárůst škod, tj. neznamenalo porušení povinnosti žalovaného pečovat o nemovitost jako řádný hospodář, pročež žalobu zamítl a současně žalovanému jako plně úspěšnému ve věci přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Dle § 148 o. s. ř. přiznal soud prvního stupně státu také právo na náhradu nákladů řízení vůči v řízení neúspěšnému žalobci ve výši 14.906 Kč, jež byly z rozpočtových prostředků (po započtení zálohy 5.000 Kč žalobce) vyplaceny znalci [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. Soud prvního stupně v závěru odůvodnění svého rozhodnutí k návrhu žalobce na přerušení řízení uvedl, že žalobu podal žalobce a nikoliv jeho matka; pokud nebyly naplněny předpoklady odpovědnosti žalovaného za žalovanou škodu, nebylo nutné na výsledek pozůstalostního řízení čekat, protože na zamítnutí žaloby výsledek pozůstalostního řízení nemohl ničeho změnit. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce do všech jeho výroků odvolání. V podstatném namítal, že pro vydání rozhodnutí nebyly splněny podmínky. Uvedl, že rozsudek nemůže obstát z procesních důvodů (pro absenci podmínky řízení), neboť soud měl řízení přerušit, a to do skončení pozůstalostního řízení po jeho zemřelé matce, neboť v pozůstalostním řízení je řešena otázka, která má zcela nepochybně význam pro řízení v této věci; poukázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2021, č. j. 17 Co 57/2021-7, v obdobné věci. Dále namítal, že nebyl předvolán k jednání soudu dne [datum]; předvolání žalobce k jednání soudu nebylo (spolu se znaleckým posudkem, usnesením o znalečném a výzvou soudu k vyjádření se) v zásilce soudu obsaženo. Namítal rovněž, že soud prvního stupně nesprávně zjistil skutkový stav a dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Vytýkal soudu prvního stupně, že neprovedl dokazování jím navrženými důkazy - výslechy Ing. [jméno] [příjmení], a Ing. [jméno] [příjmení], stavebními deníky a protokoly o předání a převzetí díla, podklady svědčícími o tom, byly stavební úpravy v r. 1999 včetně instalace neprodyšné fasády žalovaným provedeny dle schválené dokumentace. Žalobce má za to, že závěry soudu prvního stupně (že žalovaný neporušil povinnost péče řádného hospodáře) nemají žádnou oporu v provedeném dokazování, nebo se opírají pouze o spekulace soudního znalce [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. Nepovažuje za prokázáno, že žalovaný neporušil povinnost pečovat o nemovitost s péčí řádného hospodáře, protože není vůbec zjištěno, co je skutečnou příčinou v současné době velmi vlhkostně nepříznivého stavu objektu. Má dále za to, že je nezbytné provést průkazné sondy, jak doporučil Kloknerův ústav, ze kterých teprve bude možné učinit závěr o absenci vodorovné hydroizolace budovy a objasnit otázky kolem charakteru stávající rubové izolace a vodních poměrů pod úrovní přilehlého terénu. Soudu prvního stupně rovněž vytkl, že činí závěr, že stav budovy byl ke dni [datum] a [datum] stejný, aniž k tomu provedl jakýkoliv důkaz. Žalobce má rovněž za to, že pojem péče řádného hospodáře je třeba vykládat tak, jak uvedl soud prvního stupně v bodě 18 odůvodnění svého rozhodnutí, že jde o péči, která má zabránit tomu, aby nedošlo ke znehodnocení věci, která má být vydána, tj. pečovat o věc tak, aby její hodnota ke dni [datum] a ke dni jejího vydání byla stejná. Soud prvního stupně měl proto žalobce poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., měl-li za to, že pro posouzení absence péče řádnéh