59 CO 179/2021-151 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobce a) [obec] Skupina je vlastníkem v rozsahu id. ½ k části pozemku s dosavadním [parcelní číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec], a to pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 166 m2, [parcelní číslo] o výměře 64 m2, [parcelní číslo] o výměře 715 m2, vše v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] tak, jak jsou zaměřené, oddělené a nově označené v geometrickém plánu vyhotoveném [právnická osoba], se sídlem [adresa], ze dne [datum], č. plánu [číslo] (dále jen„ příslušný geometrický plán“) (výrok I.), dále zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně b) [jméno] [příjmení] domáhala určení, že je spoluvlastníkem o velikosti id. ½ k části pozemku s dosavadním [parcelní číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec], a to pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 166 m2, [parcelní číslo] o výměře 64 m2, [parcelní číslo] o výměře 715 m2, vše v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] tak, jak jsou zaměřené, oddělené a nově označené v příslušném geometrickém plánu (výrok II.), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce a) a žalobkyně b) domáhali určení, že jsou spoluvlastníky každý o velikosti podílu id. ½ stavby [adresa] jako součásti pozemku p. č. st. [číslo] vzniklého z dosavadního [parcelní číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec], jak byla zaměřena, oddělena a nově označena v příslušném geometrickém plánu (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení 21.360 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce a) (výrok IV.) a žalobkyni b) povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1.197,28 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.). 2. V podstatných částech odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobce a) a žalobkyně b) se žalobou ze dne [datum] domáhali určení, že jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemků p. č. st. [číslo] o výměře 166 m2, [parcelní číslo] o výměře 64 m2, [parcelní číslo] o výměře 715 m2, nově vytvořených z pozemkové parcely [parcelní číslo] vše v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] podle příslušného geometrického plánu, když naléhavý právní zájem spatřovali v dosažení shody mezi zapsaným stavem v katastru nemovitostí se stavem právním. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Po provedení dokazování shodnými tvrzeními, listinami, účastnickým výslechem žalobce a) a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když soud prvního stupně neprovedl dokazování kopií žádosti o zápis novostavby do listu vlastnictví ze dne [datum] pro rozpor s § 118b o. s. ř. a výslechem žalobkyně b) pro zpětvzetí tohoto důkazního návrhu, vyšel soud prvního stupně ze skutkového zjištění, že rodiče žalobce a) – [obec] Skupina a [jméno] [příjmení] vlastnili pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. 515, které sousedily s pozemkem [parcelní číslo], který vlastnila ke dni své smrti dne [datum] [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], žijící v USA. Kolem roku 1970 uzavřeli rodiče žalobce a) s příbuzným [jméno] [příjmení] panem [příjmení] dohodu, dle které měli získat za úplatu či směnou za jiné své pozemky část pozemku p. [číslo] to část oddělenou, zaměřenou a nově označenou dle výše uvedeného geometrického plánu jako p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo]; předmětná dohoda nebyla zapsána do evidence nemovitostí. Po uzavření této dohody začali rodiče žalobce a) pozemky užívat – pozemek [parcelní číslo] jako zahradu, p. č. st. [číslo] jako zahradu a později zastavěnou plochu, pozemek [parcelní číslo] jako pole. Rodiče žalobce a) oddělili kolem roku 1983 tyto pozemky od zbývající části pozemku [parcelní číslo] ([parcelní číslo]) plotem, stavbami chléva a seníku na p. č. st. [číslo], navazujícími na stavby na p. č. st. 515, a plotem až k hranici s pozemkem [parcelní číslo]. Předmětné pozemky tvořily se stavbou na p. č. st. 515 (později [adresa]) a zahradami právních předchůdců žalobce a) jeden celek, oddělený od ostatních nemovitostí cestou a plotem. Stavby chléva a seníku na p. č. st. [číslo] (tzv. druhý dvůr) navazující na stavbu na pozemku p. č. st. 515 byly povoleny a byl vydán souhlas s jejich trvalým užíváním. Rodiče žalobce a) užívali pozemky ve stejném rozsahu a stejným způsobem až do smrti otce žalobce a) dne [datum]. V dědictví po otci žalobce a) nebyly předmětné pozemky (nyní p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo]) ani hospodářské stavby na pozemku p. č. st. [číslo] projednány. Žalobce a) z dědictví po otci získal podíl id. ½ k nemovitostem p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. 515 a dosud nezapsané stavbě domu na p. č. st. 515. Po smrti otce začal žalobce a) společně s matkou užívat sporné pozemky ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako je užívali jeho rodiče společně. Po smrti matky dne [datum] žalobce a) nabyl z dědictví po matce druhou id. ½ k uvedeným pozemkům a stavbě. V dědictví po matce žalobce a) nebyly sporné pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] ani hospodářské stavby na pozemku p. č. st. [číslo] projednány. Po smrti matky začal žalobce a) pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] užívat stejně jako dosud byly užívány za života jeho rodičů a tyto takto užívá doposud. Stavby na pozemku p. č. st. [číslo] tvoří se stavbami na pozemku p. č. st. 515 a domem [adresa] uzavřený, veřejnosti nepřípustný stavební celek. Žalobce a) neplatil daň z nemovitostí p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] ani za hospodářské stavby. V roce 2006 převedl žalobce a) kupní smlouvou s právními účinky vkladu dne [datum] na žalobkyni b) spoluvlastnictví podíl id. ½ k domu [adresa] na pozemku p. č. st. 515, k pozemku p. č. st. 515, p. [číslo] p. [číslo] PK [parcelní číslo]; pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] ani hospodářské stavby na pozemku p. č. st. [číslo] nebyly předmětem této kupní smlouvy, ale žalobci je společně užívali tak jako je již dříve užíval žalobce a) nebo jeho rodiče. Žalobci v roce 2014 zjistili, že k pozemkům p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] (jako součásti [parcelní číslo]) je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník [jméno] [příjmení], rozená [příjmení]. Pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] dle oddělujícího geometrického plná mají v souhrnu výměru 945 m2, což je 50,3 % z výměry pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. 515 (o souhrnné výměře 1876 m2); při původní výměře p. [číslo] když směnnou smlouvou ze dne [datum] došlo ke snížení výměry tohoto pozemku žalobců z výměry 729 m2 na 400 m2, činily pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] z výměry pozemků žalobců 42,14 %. Žalovaná nabyla vlastnictví k pozemkům jako odúmrť po [jméno] [příjmení] dne [datum] a její vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] (nyní evidován jako [parcelní číslo]) bylo zaspáno do katastru nemovitostí s účinky zápisu ke dni [datum]. Právně kvalifikačně soud prvního stupně uzavřel s odkazem na § 80 o. s. ř., že na požadovaném určení je dán naléhavý právní zájem, neboť určení poskytne pevný základ pro právní poměry účastníků, předejde dalším žalobám na plnění a bude odstraněn případný nesoulad mezi stavem faktickým a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. S odkazem na § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a § 134 odst. 1, § 130 odst. 1, § 872 odst. 6 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“) uzavřel soud prvního stupně, že vydržení bylo zavedeno až novelou zákonem č. 131/1982 Sb., účinným od 1. 4. 1983, avšak nebylo možno vydržet vlastnické právo k pozemku. Až novelou zákonem č. 509/1991 Sb., účinným od 1. 1. 1992, bylo zavedeno vydržení vlastnického práva ve vztahu k pozemkům. V poměrech dané věci se soud prvního stupně zabýval k [datum] tím, zda měli právní předchůdci žalobců nebo žalobci pozemky v držení nepřetržitě deset let, zda se jejich držba opírala o titul vydržení, zda byla jejich držba oprávněná, a uzavřel, že žalobce a) a jeho matka drželi pozemky k [datum] společně, přičemž držbu pozemků vykonávali tím, že pozemky fakticky ovládali (užívali je jako pole, zahradu, jako zastavěnou plochu) a takto je ovládali v úmyslu držet je pro sebe, když je považovali za součást svých nemovitostí, s nimiž tvořili jednotný funkční celek. Vyšel z toho, že jejich společná držba se opírala o domnělý právní titul založený dohodou z roku 1970 mezi rodiči žalobce a příbuznými vlastníka zapsaného v katastru movitostí ([anonymizováno]); samotný vlastník byl pro právní předchůdce žalobce a) z důvodu pobytu v USA nedostupný. Smrtí otce žalobce a) spoluvlastnický podíl k předmětným pozemkům děděním nenabyl, neboť na tyto pozemky rozhodnutí o dědictví nedopadalo, avšak vzhledem k charakteru držby předmětných pozemků společně s vlastněnými pozemky od okamžiku smrti otce byl žalobce a) společně s matkou k [datum] oprávněným držitelem, neboť mohli být v dobré víře, že jim věc patří; mohli přitom vyjít ze započtení desetileté vydržecí doby od [datum] do [datum]. Smrtí matky dne [datum] žalobce a) nenabyl její spoluvlastn