59 CO 239/2021-232 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12.822,20 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 9.622,20 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11.979 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud I. stupně v podstatném uvedl, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena podle § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2015 (dále jen„ energetický zákon“). Pasivní věcnou legitimaci žalované k zaplacení dodávek elektřiny posuzoval soud I. stupně na základě výkladu plné moci a potvrzení o právních vztazích ze dne [datum], vystavené žalovanou pro [právnická osoba] pod kontrolou, o.p.s. (dále jen„ EPK“) v intencích smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ze dne [datum], jejíž výkladová pravidla jsou obsažena v ust. § 266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“). Uvedl, že žalovaná uzavřela s EPK komisionářskou smlouvu podle § 557 a násl. obch. zák., smyslem smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu byla komise, tzn. smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a zemního plynu bude uzavírat jako odběratel s distributory elektřiny a zemního plynu EPK, což vyplývá z ujednání o přeregistraci odběrných míst žalované na EPK v plné moci ze dne [datum], a EPK pak uzavře smluvní vztahy s dodavateli, kteří zúčtují náklady za spotřebovanou elektřinu a zemní plyn EPK, která tyto náklady následně přeúčtuje žalované. K obsahu plné moci soud I. stupně z hlediska subjektivního a objektivního výkladu uvedl, že nevzbuzuje pochybnosti, že při uzavírání smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu má být odběratelem EPK a že EPK vstupuje do smluvního vztahu týkajícího se dodávek elektřiny a zemního plynu do příslušných EAN ve vlastnictví žalované a náleží jí právo s těmito odběrnými místy a odběrnými zařízení nakládat. Absenci pochybnosti žalobkyně o EPK jako odběrateli svědčí také § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 energetického zákona, který připouštěl, že zákazníkem odebírajícím elektřinu do příslušného odběrného místa může být třetí osoba odlišná od vlastníka odběrného místa, která pak nakoupenou elektřinu přeúčtovává. V případě Městyse [obec] žalobkyně sama uzavřela s EPK jako odběratelem smlouvu o sdružených dodávkách na předmětná odběrná místa (smlouva ze dne [datum]) a až posléze dne [datum] uzavřela smlouvu s touto obcí jako odběratelem prostřednictvím zmocněnce (EPK). Soud I. stupně uzavřel, že ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] byla jako odběratel zavázána EPK; k překročení zástupčího oprávnění ze strany EPK (§ 440 ve spojení s § 446 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) nemohlo dojít a nedošlo. Žalovaná nebyla účastníkem smlouvy, se žalobkyní sama ani v zastoupení EPK na základě plné moci ze dne [datum] nejednala a smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ani v zastoupení EPK neuzavřela a není proto ve věci pasivně legitimována. V pozici neoprávněného odběratele není žalovaná, ale EPK, která je předmětnou smlouvou vázána, a žalobkyni nelze proto nárok přiznat ani z titulu neoprávněného odběru dle § 51 a násl. energetického zákona ani z titulu náhrady škody dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalované přiznal soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení jako procesně plně úspěšné účastnici. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), g) o. s. ř. Nesouhlasila se soudem I. stupně, že změna dodavatele probíhala v tichosti, neboť žalovaná o uzavření smluv a změně dodavatele byla informována dopisem EPK dne [datum]. Dle žalobkyně soud I. stupně vyhodnotil skutkový stav nesprávně, různé části odůvodnění rozhodnutí si odporují a rozsudek je nepřezkoumatelný. Skutečnost, že žalobkyně uzavřela u zákazníka Městys [obec] smlouvu napřímo s EPK jako odběratelem a následně s touto obcí jako odběratelem prostřednictvím zmocněnce [příjmení], nepostačuje dle žalobkyně k prokázání vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění [příjmení], přičemž žalobkyně byla v dobré víře a neměla a nemohla mít vědomost o překročení zástupčího oprávnění ze strany EPK, což vyplývá z jejího vědomí, že nabídla nejnižší možnou cenu komodit. Dle žalobkyně z plné moci omezení EPK uzavřít smlouvy jménem a na účet žalované nevyplývá. Rozhodnutí o uzavření smlouvy o dodávkách energií přímo se zákazníky nebylo zcela na vůli žalobkyně a EPK, neboť se k tomu ještě před uzavřením dohody o spolupráci s EPK zavázala v rámcové smlouvě se svým subjektem zúčtování, kterou žalobkyně neuzavírala sama, uzavíral ji předchozí vlastník a jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], M.B.A., a ujednání tak nemohla ovlivnit. Žalobkyni bylo známo, jak fungují smluvní vztahy mezi EPK a veřejnoprávními korporacemi, to však není důkazem o tom, že o překročení zástupčího oprávnění [příjmení] věděla. Z plné moci explicitně nevyplývalo, jakým způsobem měla EPK smlouvy uzavřít a implicitně z ní vyplývalo, že EPK je oprávněna uzavřít smluvní vztahy za veřejnoprávní korporace přímo i nepřímo. [jméno] víru žalobkyně prokazuje, že dlouho před navázáním spolupráce s EPK byla smluvně zavázána svému subjektu zúčtování, že bude uzavírat smlouvy přímo se zákazníky, nepřímé dodávky do konce r. 2015 byly jen dočasným řešením zapříčiněným předčasným ukončením smluvních vztahů společností [právnická osoba], kdy žalobkyně neměla jinou možnost, než vstoupit do takto nastavených smluvních vztahů. Dále dobrou víru prokazuje, že ceny žalobkyní dodaných energií byly výrazně nižší než ceny konkurenčních firem, a že v Oznámení o zasmluvnění ze dne [datum] je uvedeno, že EPK měla oprávnění jménem žalovaného a na jeho účet smlouvu o dodávkách energií s vybraným dodavatelem uzavřít. Soudu I. stupně žalobkyně vytýkala, že neakceptoval tyto skutečnosti a k nim předložené důkazy a důkazy týkající se nekalosoutěžního jednání společnosti [právnická osoba] proti žalobkyni. Žalobkyně popřela propojení s EPK a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby strpěla ze strany žalované využití výhody nízké ceny komodit a čerpání úhrady distribučních poplatků žalobkyní za žalovanou. Žalobkyně dále namítala nepravdivost závěru soudu I. stupně, že by cíleně nepřebírala poštu s tím, že soud I. stupně vnesl do řízení vlastní představy o skutkovém stavu a narušil rovnost účastníků. Pokud by měly být smlouvy o dodávkách energií závazné pro EPK, byly by dle žalobkyně absolutně neplatné pro nemožnost plnění, neboť žalobkyně by neměla jak plnit, když EPK odběrnými místy nikdy nedisponovala. I pokud by smlouvy žalovanou nezavazovaly, byla by podle žalobkyně pasivně legitimována, neboť nárok není závislý na platnosti smluv o dodávkách energií a je nutno ho podřadit pod normy energetického zákona o neoprávněném odběru. I pokud by došlo k překročení zástupčího oprávnění, neunesla žalovaná dle žalobkyně důkazní břemeno o vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění a proto nastala fikce schválení jednání a smlouvy žalovanou zavazují. Žalobkyně vytýkala soudu I. stupně také nesprávné právní posouzení smlouvy o energetickém poradenství s tím, že dle ní se jednalo o nepojmenovanou smlouvu podle § 491 odst. 1 obč. zák., neboť žalovaná při jejím uzavření nejednala jako podnikatel. Pokud žalovaná chtěla vyloučit možnost uzavření smlouvy v jejím zastoupení, měla takové omezení do plné moci napsat. Obsah smlouvy o energetickém poradenství nebyl žalobkyni znám a neměla povinnost jej zkoumat. Žalobkyně nesouhlasila s výkladem plné moci soudem I. stupně, v níž dle ní absentuje výslovně uvedené omezení jednatelského oprávnění způsobem, kdy má EPK jednat vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Soud I. stupně opomenul, že EPK na sebe nikdy odběrná místa žalované fakticky nepřeregistrovala. Soudu I. stupně s ohledem na princip legitimního očekávání také vytkla, že ignoroval rozhodnutí Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148, podle kterého na základě identické plné moci byla EPK oprávněna smlouvy o dodávkách energií uzavřít a ze strany EPK k překročení zástupčího oprávnění nedošlo. Okresní soud ve [obec] po vrácení věci zmíněným rozhodnutím žalobě vyhověl. Žalobkyně dále poukázala na to, že EPK neměla licenci pro obchod s komoditou a nemohla tak vystupovat jako dodavatel komodity ani jako zákazník. Uzavření smluv jménem a na účet žalované bylo tedy jedinou možností. Skutečnost, že EPK nepřekroči