70 CO 148/2020-152 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému [jméno] [příjmení] (původní žalovaný) povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11 176 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 176 Kč od 3. 12. 2017 do zaplacení (I. výrok) a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 250,37 Kč (II. výrok). 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání původní žalovaný, který namítal, že soud prvního stupně uvěřil vyjádření pojistitele, který však odmítl do řízení vstoupit, přičemž je zřejmé, že zájmem pojistitele je náhradu škody co nejvíce snížit, vytkl soudu prvního stupně, že neprovedl žalovaným navržený důkaz výslechem svědka, dále se nevypořádal s obranou žalovaného a neúplně zjistil skutkový stav. Soud prvního stupně měl žalobce poučit a vyzvat ho k doplnění žalobních tvrzení a předložení důkazu o obsahu smluvního vztahu se žalovaným, což však neučinil. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. 3. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku jako věcně správného, ohledně důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení], který soud prvního stupně neprovedl z důvodu nadbytečnosti, uvedl, že se zcela ztotožňuje s takovým postupem soudu, neboť žalovaný nespecifikoval, jaké konkrétní skutečnosti mají být tímto důkazem prokázány. Žalovaný se k nařízenému jednání dne 13. 5. 2020 bez omluvy nedostavil, připravil se tak o možnost poučení ze strany soudu o doplnění svých důkazních návrhů a specifikaci tvrzení k nim. Měl za to, že soud prvního stupně dostatečně zjistil skutkový stav, kdy provedenými důkazy byla prokázána existence smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný nikterak nezpochybnil vyjádření pojistitele, a proto soud neměl důvod pochybovat o správnosti jeho vyjádření, když pojišťovna neplnila nikoli z důvodu, že by faktura byla nesprávná, nýbrž proto, že žalovaný uplatňoval škodu ve vyšším rozsahu. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o.s.ř.), bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou podanou u soudu dne 27. 5. 2018 se žalobce po původním žalovaném domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 11 176 Kč s příslušenstvím, kdy žalovaná částka představuje cenu za opravu vozidla ve vlastnictví žalovaného ([příjmení] [anonymizováno], [registrační značka]), poškozené při dopravní nehodě ze dne 8. 10. 2017, a to na základě dohody uzavřené mezi účastníky dne 2. 12. 2017. Žalobce vozidlo žalovanému řádně opravil a na základě plné moci žalobce uplatnil u [právnická osoba] (pojišťovna viníka dopravní nehody) nárok na zaplacení ceny opravy vozidla ve výši 44 865 Kč, kdy pojišťovna žalobci hradila pouze částečně ve výši 33 689 Kč a žalovanému proto vznikla povinnost zaplatit žalobci doplatek ve výši požadované částky. 6. Soud prvního stupně účastníky vyzval usnesením ze dne 17. 9. 2018, č. j. 36 C 129/2018-12, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil, vyjádření žalovaného nebylo obsahem spisu, proto soud rozsudkem ze dne 29. 10. 2018, č. j. 36 C 129/2018-21, žalobě vyhověl na základě listinných důkazů žalobcem předložených, aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 115a o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku si podal odvolání žalovaný, který namítal, že podáním ze dne 19. 10. 2018 soudu sdělil, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. V podání uvedl chybnou spisovou značku, kdy místo správné sp. zn. 36 C 129/2018 uvedl chybnou sp. zn. 36 C 120/2018, kdy uvedené podání bylo založeno do spisu soudu prvního stupně sp. zn. 36 C 120/2018, a proto jej soud v době vyhlášení rozsudku neměl k dispozici. Odvolací soud usnesením ze dne 29. 3. 2019, č. j. 70 Co 50/2019-41, tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání, byť částečně zaviněné žalovaným. Soud prvního stupně následně rozhodl napadeným rozsudkem, když na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobcem a původním žalovaným byla dne 22. 11. 2017 uzavřena smlouva o dílo v ústní formě, na základě které provedl žalobce pro původního žalovaného opravu vozidla, poškozeného při dopravní nehodě dne 8. 10. 2017. Žalobce své povinnosti ze smlouvy o dílo plnil řádně a včas a následně na základě udělené plné moci od původního žalovaného uplatnil nárok na uhrazení ceny díla ve výši 44 865 Kč u pojišťovny viníka dopravní nehody, která však uhradila částku pouze ve výši 33 689 Kč, zbytek ceny díla odmítla uhradit s tím, že tato nesouvisí s dopravní nehodou, když vozidlo bylo v přechozí době poškozeno již při pojistných událostech dne 4. 8. 2017, 8. 10. 2017, 9. 10. 2017. Zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení] jako nadbytečný. 7. Po podání odvolání původním žalovaným tento dne 23. 3. 2021 (v průběhu odvolacího řízení) zemřel. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti po původním žalovaném mezi pozůstalými vnuky [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří jsou dědicové ze zákona v první třídě dědiců bez výhrady soupisu pozůstalosti. [obec] hodnota pozůstalosti činila 20 617 362,50 Kč, usnesení nabylo právní moci dne 3. 8. 2021. Usnesením ze dne 12. 10. 2021 č. j. 70 Co 148/2020-138, odvolací soud rozhodl o procesním nástupnictví původního žalovaného tak, že v řízení bude místo něj pokračováno s [jméno] a [jméno] [příjmení]. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 10. 2021 Odvolací soud následně zaslal žalovaným žalobu, vyjádření k žalobě, protokol o jednání, napadený rozsudek, odvolání původního žalovaného i usnesení o přerušení řízení a vyzval je, nechť se vyjádří k tomu, zda trvají na odvolání podaném původním žalovaným či zda je berou zpět. Oba žalovaní následně sdělili, že jim o tomto sporu není nic známo, jejich dědeček s nimi o této věci nehovořil a v pozůstalosti nebyly nalezeny žádné listiny, které by se sporu týkaly, proto nejsou schopni se k věci vyjádřit, omluvili se z účasti u nařízeného jednání a byli ochotni uhradit žalovanou jistinu. 8. Univerzální sukcesoři, kterými jsou žalovaní, jako procesní nástupci původního žalovaného nastoupili do řízení na místo původního žalovaného. Závěr o tom, že universální sukcesor nastupuje do řízení jako jeho účastník na místo jeho předchůdce, vyplývá z toho, že sukcesor spolu s předmětem sukcese nabyl všechna (tedy i procesní) práva svého právního předchůdce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2002, sp. zn. 29 Odo 3/2001). Dojde-li po zahájení řízení k přechodu práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, z účastníka na jinou osobu následkem tzv. univerzální sukcese (např. smrtí fyzické osoby jako v tomto případě), stává se právní nástupce účastníkem řízení a jsou pro něj závazné i všechny procesní úkony učiněné jeho právním předchůdcem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2000, sp. zn. 22 Cdo 1597/2000). V právní teorii i soudní praxi (s důrazem na ustálenou judikaturu dovolacího soudu) není pochyb ani o tom, že náklady vzniklé za řízení jeho předchůdci patří k nákladům řízení procesního nástupce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. února 2014, sp. zn. 32 Cdo 4343/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2014, sp. zn. 21 Cdo 379/2014, viz rovněž Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář, 1. vydání, Praha, C. H. Beck, 2009, str. 729). 9. Ke dni jednání odvolacího soudu žalovaní neosvědčili, že by žalobci žalovanou jistinu uhradili. 10. Podle § 1704 zák. č. 89/2012 (dále jen o.z.) neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně. 11. V posuzované věci z usnesení soudu prvního stupně ze dne 3. 8. 2021, č. j. [číslo jednací] vyplývá, že ani jeden z žalovaných neuplatnil výhradu soupisu, a proto odpovídají za dluhy původního žalovaného společně a nerozdílně. 12. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, na jehož základě učinil přiléhavé právní závěry, a současně ani řízení nezatížil procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pro stručnost a výstižnost lze na skutkové závěry soudu prvního stupně a jeho posouzení věci po právní stránce plně odkázat. V této souvislosti je vhodné doplnit, že Ústavní