74 CO 137/2021-151 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem pro uznání soud prvního stupně (dále též jen„ soud“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 119 386,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 148,86 Kč, úrok ve výši 19,99 % ročně z částky 117 886,66 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 5,01 % ročně z částky 117 886,66 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení (I. výrok) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 27 282 Kč (II. výrok). 2. Soud vyšel z toho, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 1. 9. 2020, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 119 386,66 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o služební kreditní kartě [číslo] uzavřené dne 27. 9. 2012, na jejímž základě žalobce vydal žalovanému kreditní kartu a zavázal se poskytnout úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým rámcem 200 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal vyčerpanou jistinu včetně úroku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/10 vyčerpané jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek dne 13. 9. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce dopisem ze dne 25. 8. 2017 odstoupil od smlouvy. Žalovaný nezaplatil dlužnou jistinu (117 886,66 Kč) a poplatek za tři upomínky (po 500 Kč) ani na předžalobní upomínku odeslanou dne 5. 8. 2020. Soud dne 29. 9. 2020 vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 221548/2020-6, kterým návrhu vyhověl. V platebním rozkazu soud žalovanému podle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uložil, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný po uplynutí zákonné lhůty neodůvodněný odpor se žádostí o prominutí zmeškání lhůty, které soud vyhověl usnesením ze dne 27. 11. 2020, č. j. EPR 221548/2020-9. Podaný odpor však žalovaný neodůvodnil, ani nesdělil důvody, které mu v tom bránily. S odkazem na § 114b o. s. ř. proto soud rozhodl rozsudkem pro uznání dle § 153a o. s. ř., neboť vydání rozsudku pro uznání nebránila povaha věci ani nesoulad s právními předpisy. 3. Plně úspěšnému žalobci soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 776 Kč, odměny advokáta dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 5 900 Kč, náhrady hotových výdajů za tyto úkony dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč a náhrady daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 3 906 Kč. 4. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, domáhaje se jeho zrušení. Namítal, že již v podaném odporu jasně sdělil, že nárok žalobce ani z části neuznává, jakož i v obecné rovině své důvody. Není proto možné konstatovat, že podaný odpor nebyl zdůvodněn. Především však žalovanému v odůvodnění odporu bránila skutečnost, že mu nebyl znám obsah soudního spisu, se kterým se nemohl seznámit z důvodu epidemiologické situace. Žalovaný proto dne 22. 12. 2020 za účelem odůvodnění odporu (a s ohledem na epidemiologickou situaci) požádal soud o zaslání veškerých listin, které nejsou podáními žalovaného. Žádosti soud vyhověl dne 12. 2. 2021, a teprve od této doby žalovanému začala běžet 30 denní lhůta k odůvodnění odporu. Vzhledem k tomu, že odvoláním napadený rozsudek byl vyhlášen dne 2. 3. 2021, nebyla dodržena 30 denní lhůta určená v § 114b odst. 2 o. s. ř. pro odůvodnění odporu, když od okamžiku, kdy se žalovaný seznámil se soudním spisem uplynulo 20 dní. Uvedený postup považoval žalovaný za rozporný také s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když soudem prvního stupně bylo žalovanému znemožněno se ve věci řádně vyjádřit a podaný odpor řádně odůvodnit. 5. Ve vyjádření k odvolání považoval žalobce rozsudek za správný. Měl za to, že nastaly podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, a žalobci byla poskytnuta dostatečná lhůta k seznámení se se spisovým materiálem. Veškeré dokumenty, které žalobce zaslal do soudního spisu, měl žalovaný navíc k dispozici již před podáním žaloby, a žalobce popsal dostatečně určitě svoji pohledávku jak v podané žalobě, tak v žalovanému zaslaném odstoupení od smlouvy a předsoudních upomínkách. Argument žalovaného, že se nemohl seznámit se spisovým materiálem, proto považoval za nedůvodný. Podaný odpor považoval žalobce za obecné vyjádření, které nemůže zamezit fikci uznání, neboť v něm žalovaný neuvedl žádné konkrétní okolnosti, na kterých staví svoji obranu. 6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 4 o. s. ř. přezkoumal rozsudek pro uznání soudu prvního stupně a řízení mu předcházející jen z důvodů uvedených v § 205b o. s. ř., a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 7. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným soudu prvního stupně dne 1. 9. 2020, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 119 386,66 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o služební kreditní kartě [číslo] uzavřené dne 27. 9. 2012, na jejímž základě vydal žalovanému kreditní kartu a zavázal se poskytnout úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým rámcem ve výši 200 000 Kč, prostřednictvím čerpání peněžních prostředků z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek dne 13. 9. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce dopisem ze dne 25. 8. 2017 odstoupil od smlouvy. Žalovaná částka představovala dlužnou jistinu ve výši 117 886,66 Kč, poplatky za tři upomínky po 500 Kč a úrok a úrok z prodlení v dohodnuté výši. Soud prvního stupně vydal ve věci dne 29. 9. 2020 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 221548/2020-6, jehož součástí byla tzv.„ kvalifikovaná výzva“ dle § 114b o. s. ř., který byl žalovanému doručen spolu s návrhem na jeho vydání do vlastních rukou dne 9. 10. 2020. Dne 30. 10. 2020 byl soudu doručen odpor žalovaného, sepsaný advokátkou Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], ve kterém žalovaný potvrdil, že mu byl dne 9. 10. 2020 doručen elektronický platební rozkaz, citoval jeho obsah a uvedl, že žalovaný nárok neuznává, a to ani z části, neboť tvrzení uvedená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jsou neúplná, nepřesná či hrubě zkreslená. Proto považoval žalovaný nárok za nedůvodný. Žalovaný uvedl, že skutková tvrzení blíže specifikuje ve lhůtě stanovené ve II. výrokové části platebního rozkazu. Současně požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu z důvodu komplikované situace související s vládními opatřeními zavedenými z důvodu zamezení šíření viru COVID-19 a vyhlášení nouzového stavu dne 5. 10. 2020. Žalovaný soudu stejný den doručil plnou moc, kterou udělil k zastupování advokátce Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne 27. 11. 2020, č. j. EPR 221548/2020-9, soud prominul žalovanému zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu č. j. EPR 221548/2020-6. Usnesení bylo právní zástupkyni žalovaného doručeno dne 3. 12. 2020. V podání doručeném soudu dne 22. 12. 2020 právní zástupkyně žalovaného požádala o zaslání veškerých listin ze soudního spisu, které nejsou podáními žalovaného, za účelem odůvodnění odporu. Dne 5. 2. 2021 byly právní zástupkyni žalovaného požadované listiny doručeny. Následně soud vydal odvoláním napadený rozsudek pro uznání. 8. Podle ustanovení § 114b o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doruč