74 CO 160/2021-115 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně (dále též jen„ soud“) zamítl žalobu o zaplacení částky 2 103 455 Kč (I. výrok) a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 82 474 Kč (II. výrok). 2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že jediným jednatelem [právnická osoba], s. r. o., [IČO] (dále jen„ Společnost [anonymizováno]“) byl v době od 27. 12. 2013 do 22. 1. 2019 [jméno] [jméno], který byl současně od 15. 1. 2014 do 2. 3. 2015 členem představenstva žalovaného. V exekučním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], ve věci oprávněné [příjmení] [jméno] proti povinné [jméno] [příjmení] [příjmení], byl pověřen provedením exekuce soudní exekutor [exekutorský úřad] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále jen„ Soudní exekutor [anonymizováno]“), který pravomocným usnesením ze dne 3. 1. 2014, č. j. [číslo jednací], rozdělil podstatu dražby tak, že uspokojil pohledávku Společnosti [anonymizováno] co do částky 2 103 455 Kč. Dne 5. 2. 2014 [jméno] [jméno], jako jednatel [příjmení] [jméno], dal Soudnímu exekutorovi [anonymizováno] pokyn, aby vymožené plnění zaslal na účet žalovaného číslo [bankovní účet]; na tento účet byla částka 2 103 455 Kč připsána dne 10. 2. 2014 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2014 postoupila Společnost [anonymizováno] pohledávky za [jméno] [příjmení] [příjmení] (vymáhané v exekučním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]) ve výši 295 000 Kč, 479 000 Kč a 334 356 Kč (celkem 1 108 356 Kč) na [právnická osoba], s. r. o., [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). Soudní exekutor [exekutorský úřad]. [jméno] [příjmení] (dále jen„ Soudní exekutor [anonymizováno]“) vydal dne 4. 11. 2014 exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], kterým ve věci oprávněného [titul] [jméno] [příjmení] proti povinné [příjmení] [jméno] postihl výtěžek exekuce vedené Soudním exekutorem [anonymizováno], a zakázal oprávněné [příjmení] [jméno] nakládat s pohledávkou za [jméno] [příjmení] [příjmení]. V rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] proti povinné [jméno] [příjmení] [příjmení] Krajský soud v Brně jako soud odvolací (v řízení vedeném pod sp. zn. 20 Co 24/2015) usnesením ze dne 21. 1. 2016 připustil vstup Společnosti [anonymizováno] do řízení na místo oprávněné [příjmení] [jméno]. Městský soud v Brně pravomocným rozsudkem č. j. [číslo jednací], vyhlášeným dne 26. 9. 2018, uznal [jméno] [jméno] vinným, že jako jednatel [příjmení] [jméno] vyvedl v únoru 2014 z majetku této společnosti finanční prostředky, aby znemožnil uspokojení věřitele [titul]. [jméno] [příjmení], když dne 5. 2. 2014 dal Soudnímu exekutorovi [anonymizováno] písemný pokyn, aby plnění vymožené v exekuci po povinné [jméno] [příjmení] [příjmení] ve výši 2 103 455 Kč vyplatil na účet žalovaného. V trestním řízení bylo zjištěno, že smlouva o postoupení pohledávek za [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne 20. 11. 2013, jež měla být uzavřena mezi Společností [anonymizováno] (jako postupitelem) a [jméno] [příjmení] (jako postupníkem), byla opatřena padělanými podpisy [jméno] [příjmení]. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2017 byl zjištěn úpadek Společnosti [anonymizováno] a insolvenčním správcem této společnosti byl ustanoven žalobce (usnesení nabylo právní moci 28. 11. 2017). Rozsudkem č. j. [číslo jednací], vyhlášeným dne 16. 7. 2019, Krajský soud v Brně zamítl žalobu podanou žalobcem (jako insolvenčním správcem [anonymizována dvě slova]) na určení, že smlouva o postoupení pohledávek za dlužnicí [jméno] [příjmení] [příjmení] uzavřená dne 20. 11. 2013 mezi [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] je neplatná, a uvedené právní jednání označil za zdánlivé, neboť dospěl k závěru, že na smlouvě o postoupení pohledávek byl podpis [jméno] [příjmení] zfalšován. Soud shrnul, že v předmětném řízení se žalobce domáhá zaplacení částky 2 103 455 Kč do majetkové podstaty Společnosti [anonymizováno] na základě tvrzení, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2013, uzavřená mezi [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení], je neúčinným právním úkonem. Soud dospěl k závěru, že v době vydání exekučního příkazu Soudního exekutora [anonymizováno] (dne 4. 11. 2014) nebyla majitelem pohledávky za [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], ale (od 9. 4. 2014) Společnost [anonymizováno]. Na tomto základě soud uzavřel, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť pohledávku, jež měla být uspokojena v exekučním řízení vedeném Soudním exekutorem [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] proti povinné [jméno] [příjmení] [příjmení], Společnost [anonymizováno] postoupila na Společnost [anonymizováno]. [příjmení] [jméno] [příjmení] (jako jednatele [příjmení] [jméno]) při uzavření smlouvy o postoupení pohledávek se Společností [anonymizováno] považoval soud za rozporné s § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť bylo učiněno v situaci, kdy byl výtěžek exekuce již zaslán na účet žalovaného, přesto za osobu oprávněnou domáhat se po žalovaném bezdůvodného obohacení nepovažoval žalobce, ale Společnost [anonymizováno], která vstoupila do exekučního řízení vedeného Soudním exekutorem [anonymizováno] na místo Společnosti [anonymizováno]. Žalobce se navíc v předmětném řízení nedomáhá neúčinnosti smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi Společnostmi [anonymizováno] a [anonymizováno], přičemž pouze tehdy by bylo možné zahrnout výtěžek exekučního řízení do majetkové podstaty Společnosti [anonymizováno]. Soud nepovažoval za důvodný nárok žalobce také proto, že výtěžek zpeněžení byl zajištěn exekutorským příkazem vydaným Soudním exekutorem [anonymizováno], a měl být vydán věřiteli Společnosti [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení]. Z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 3. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení za čtyři úkony právní pomoci po 16 740 Kč, čtyři režijní paušály (dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhradu daně z přidané hodnoty (DPH). 4. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Nesouhlasil se závěrem soudu, že není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť změna oprávněné osoby v exekučním řízení na skutečnosti, že bezdůvodné obohacení náleží žalobci, nic nemění. Společnost [anonymizováno] nemohla část pohledávky za [jméno] [příjmení] [příjmení] postoupit na Společnost [anonymizováno], neboť v době postoupení již tato pohledávka zanikla zaplacením částky 2 103 455 Kč na účet žalovaného určený Společností [anonymizováno]. Až na základě podané obžaloby proti [jméno] [příjmení] žalobce zjistil, že se v majetkové podstatě Společnosti [anonymizováno] měla nacházet předmětná částka, proto podal žalobu na určení neúčinnosti právního úkonu a pro případ zdánlivosti právního jednání na vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že sporované právní jednání bylo insolvenčním soudem označeno za zdánlivé, byla žaloba o vydání bezdůvodného obohacení vyloučena k samostatnému projednání. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že účet, na který Soudní exekutor [anonymizováno] zaslal dne [datum] částku 2 103 455 Kč, patří žalovanému. O návrhu na změnu oprávněné osoby v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] (kdy na místo Společnosti [anonymizováno] vstoupila Společnost [anonymizováno]), podaném dne 5. 11. 2014, bylo rozhodnuto až dne 21. 1. 2016 v rámci odvolacího řízení. Pohledávka Společnosti [anonymizováno] však nemohla být postoupena, neboť dluh ve výši 2 103 455 Kč zanikl splněním ve smyslu § 1908 odst. 1 o. z., když poukázání vymožené částky v rámci exekuce Soudním exekutorem [anonymizováno] na účet označený oprávněným způsobuje splnění a následně zánik závazku přesto, že nebylo plněno na účet oprávněného v exekučním řízení (odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2010 sp. zn. 28 Cdo 4264/2009). Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi Společností [anonymizováno] a [anonymizováno] navíc nevyplývá, že byla postoupena i žalovaná pohledávka, neboť jejím předmětem byly pohledávky za společnými a nerozdílnými dlužníky [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Pokud by smlouva o postoupení pohledávek obsahovala i předmětnou (splněnou) část dluhu, byla by v této části neplatná, neboť nikdo nemůže převést víc práv, než mu náleží. K podání žaloby je aktivně legitimován žalobce, z jehož majetkové dispozice byla vyvedena částka 2 103 455 Kč v důsledku trestně právního jednání jednatele [příjmení] [jméno], za které byl také odsouzen; předmětná částka se fakticky dostala do dispozice žalovaného, čímž je dána jeho pasivní věcná legitimace. Žalovaný neprokázal, že existoval důvod, pro který by mu předmětné finanční prostředky měly být poukázány, pouze poukazoval na majetkovou propojenost se Společností [anonymizováno], což žalobce považoval za irelevantní. Exekuční příkaz vydaný Soudním exekutorem [anonymizováno] po postoupení pohledávky