74 CO 182/2022-111 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 9 121 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 5. 11. 2015 do zaplacení (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 11 952 Kč (II. výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok). 2. Proti II. a III. výroku rozsudku podal žalobce odvolání. 3. Podáním doručeným odvolacímu soudu dne 2. 11. 2022 vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět. Uvedl, že důvodem zpětvzetí žaloby je oddlužení žalovaného a jeho osvobození od placení zbytku pohledávek v insolvenčním řízení. 4. Usnesením ze dne 8. 11. 2022, č. j. 74 Co 182/2022-109, doručeným žalovanému spolu se zpětvzetím žaloby dne 14. 11. 2022, odvolací soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí a poučil ho, že nevyjádří-li se ve lhůtě do sedmi dnů od doručení usnesení, bude odvolací soud předpokládat, že proti zpětvzetí žaloby nemá námitky. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. Odvolací soud proto předpokládá, že žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasí / § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) /. 5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne 5. 11. 2015 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 21 073 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce dne 24. 4.2013. 6. Z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku plyne, že insolvenční řízení o návrhu žalovaného na rozhodnutí o úpadku spojeném s návrhem na povolení oddlužení bylo zahájeno u Krajského soudu v Brně dne 7. 3. 2018 usnesením zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne v 07:27 hod. Usnesením ze dne 23. 3. 2018, č. j. KSBR, č. j. [spisová značka], insolvenční soud zjistil úpadek žalovaného a povolil žalovanému oddlužení. Usnesením ze dne 13. 6. 2022, č. j. [insolvenční spisová značka], vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. Usnesením ze dne 13. 6. 2022, č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], osvobodil insolvenční soud žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Usnesení nabylo právní moci dne 30. 6. 2022. 7. Podle § 96 odst. 5 o. s. ř., byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. 8. Proti I. výroku rozsudku se nikdo neodvolal, proto právní moc tohoto výroku nastala uplynutím lhůty k podání odvolání, dříve, než došlo ke zpětvzetí žaloby. Zpětvzetí žaloby doručené odvolacímu soudu dne 2. 11. 2022 tak ve vztahu k I. výroku rozsudku není účinné (I. výrok tohoto usnesení). 9. Podle ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení. 10. Odvolání žalobce proti II. a III. výroku rozsudku bylo podáno včas a směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné. Žaloba byla vzata zpět v průběhu odvolacího řízení a žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil. Odvolací soud proto podle § 222a o. s. ř. zrušil II. a III. výrok rozsudku soudu prvního stupně a v tomto rozsahu řízení zastavil (II. výrok tohoto usnesení). 11. Podle § 142 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (odst. 1). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (odst. 2). 12. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 13. Toto zavinění je ze strany soudu posuzováno toliko (výhradně) z hlediska procesního (tj. dle procesního výsledku). 14. Žalobce vzal žalobu zpět co do částky 11 952 Kč s odůvodněním, že v důsledku insolvenčního řízení byl žalovaný osvobozen od placení zbytku pohledávek. Taková skutečnost však není sama o sobě důvodem, který by mohl vést k závěru, že pro chování žalovaného byl ve smyslu § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. vzat zpět návrh, který byl podán důvodně (srov. např. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2022, sp. zn. 74 Co 29/2022). 15. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně proto odvolací soud nově rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., přičemž přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci a zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. ke dni 23. 8. 2016 (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Hodnota předmětu řízení činí součet žalobou uplatněné částky 21 073 Kč a příslušenství - úroků z prodlení ve výši 8,05 % z částky 9 121 Kč od 5. 11. 2015, kapitalizovaných do 23. 8. 2016 částkou 589 Kč; tj. z částky předmětu řízení ve výši 21 662 Kč. Žalobce byl úspěšný co do částky 9 710 Kč (soudem prvního stupně mu byla pravomocně přiznána částka 9 121 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 9 121 Kč od 5. 11. 2015 kapitalizovaným do 23. 8. 2016 částkou 589 Kč), a jeho procesní neúspěch spočívá v zavinění zastavení řízení o částku 11 952 Kč. V řízení před soudem tak byl úspěšnější žalovaný, který by proto měl právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady v řízení před soudem prvního stupně nevznikly. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (III. výrok tohoto usnesení). 16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Zastavení odvolacího řízení o částku 11 952 Kč zavinil žalobce, který by proto měl žalovanému hradit náklady odvolacího řízení. Vzhledem k tomu, že ani v odvolacím řízení žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (IV. výrok tohoto usnesení). 17. O vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku za podané odvolání rozhodne soud prvního stupně.