19 CO 109/2022-171 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13.1.2022, č.j. 72 C 44/2021-126, bylo rozhodnuto takto: I. Žalovaní jsou povinni vyklidit byt [číslo] o podlahové ploše 71 m2 ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa] stojící na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno, na ulici [ulice a číslo] v [obec] a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20.457 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Proti tomto rozsudku podali žalovaní odvolání, v němž opětovně tvrdili, že jim nebyly doručeny ani výpověď z nájmu ze dne [datum], ani výzva k vyklizení bytu ze [datum], doručení se v řízení nepodařilo prokázat, soud měl provést důkaz doručenkami z magistrátu o převzatých zásilkách a jedinou výpověď, kterou dostali byla ta ze [datum], jenž byla soudem shledána neplatnou. Nad výše uvedené poukazovali na momentální situaci na trhu s bydlením, velmi krátkou dobu pro nalezení náhradního bydlení a na to, že mají 2 děti, takže by jednání žalobce mělo být shledáno v rozporu s dobrými mravy. Navrhli, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání sdělil, že odvolání je účelové a neodpovídající skutkovému stavu věci, doručení výpovědi z nájmu z [datum] či výzvy k vyklizení z ledna 2021, bylo doloženo poštovními dodejkami, výpovědi převzala 2) žalovaná a výzvy se dostaly do sféry dispozice žalovaných, což dále rozebíral, stejně jako nadbytečnost provádění žalovanými navrženého důkazu. Uvedl, že žalovaní měli dostatečný časový prostor k vyklizení bytu a zajištění jiného bydlení, žaloba na vyklizení jim byla doručena již v červenci 2021, ale oni mají snahu užívat byt bezplatně co nejdéle a žalobci tak způsobují další majetkovou újmu. Navrhl, aby napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně řízení vydání předcházející i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. K jednání odvolacího soudu se řádně předvolaní žalovaní bez náležité omluvy nedostavili, 2) žalovaná se neomluvila vůbec, 1) žalovaný se omlouval až [datum] z důvodu zahraniční cesty a žádal o odročení jednání [datum] s tím, že kvůli finanční situaci také žádal o přidělení advokáta, ovšem tuto omluvu shledal odvolací soud zcela nedůvodnou, protože nespecifikované a nedoložené sdělení o zahraniční cestě není důvodem pro odročení jednání, k němuž byl 1) žalovaný řádně předvolán již [datum]. Že jednání nebude odročeno také odvolací soud okamžitě 1) žalovanému sdělil a spolu s tímto sdělením mu zaslal i usnesení ze dne 16. 1. 2023, č.j. 19 Co 109/2022-166, o tom, že se mu zástupce neustanovuje, protože to neodůvodňuje jeho finanční situace, ani to není třeba k ochraně jeho zájmů. Je přitom na každém účastníku, aby si ověřil, zda jeho žádosti o odročení bylo vyhověno, což 1) žalovaný, zjevně účelově, neučinil (zásilka soudu mu byla dodána do datové schránky, kterou si ale do dne jednání neotevřel, a ani jinak si neověřil, jak to s jeho žádostí dopadlo), což mu musí jít k tíži a odvolací soud proto věc projednal a rozhodnul dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaných. 5. Vůči obsahu provedených důkazů odvolací soud výhrady nemá, až na jednu podstatnou věc, a sice to, že dle bodu 15. nájemní smlouvy účastníků z [datum] (č.l. 3 až 5 spisu), jenž byla sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum], si účastníci sjednali, že v případě pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dni, kdy měl nájem bytu skončit a toto užívání trvá více jak 3 měsíce po skončení nájmu, nevzniká nájemci nový nájem bytu a nájemce je povinen bez ohledu na další užívání bytu po skončení nájmu bezodkladně tento byt vyklidit (soud I. stupně přepsal do bodu 7. odůvodnění rozsudku obsah skoro celé nájemní smlouvy a zastavil se větu předtím, co bylo pro věc po datu [datum] skoro to nejdůležitější). Další návrhy na dokazování účastníci nevznášeli, a to ani v odvolacím řízení s výjimkou návrhu 1) žalovaného na zjištění, jak přebírá zásilky z Magistrátu města Brna, což je pro tuto věc naprosto k ničemu, jak správně dovodil soud I. stupně. 6. K právním závěrům lze uvést následující – pokud by žalovaní k datu obdržení výpovědi [datum] (a poté do konce listopadu 2020) skutečně byli nájemci předmětného bytu, pak je rozsudek soudu I. stupně ve věci samé v pořádku a věcně správný a lze se s ním ztotožnit, když žalovaní žalobu dle § 2290 OZ nepodali, nájem by jim tudíž zanikl uplynutím tříměsíční výpovědní doby a byli by od [datum] v bytě bez právního důvodu. Pro tuto situaci lze odkázat na body 15. až 17. odůvodnění rozsudku, když doručení výpovědi do sféry dispozice žalovaných bylo jednoznačné a z ničeho neplyne, že by v zásilkách mělo být něco jiného než výpovědi, které mají všechny zákonné náležitosti. Z obsahu bodu 15. nájemní smlouvy ale plyne, že § 2285 OZ se neuplatní, protože účastníci automatické prodlužování nájmu dohodou vyloučili. Podle § 2285 OZ, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. V tomto případě si strany v nájemní smlouvě ujednaly něco jiného, a sice to, že se nájem automaticky prodlužovat nebude, nic dalšího k tomu není ani v dodatku [číslo] kterým se účastníci dohodli, že byt bude obývat i 1) žalovaná a z celého obsahu spisu a provedeného dokazování nelze dovodit, že by po datu [datum] mělo dojít k prodloužení nájmu žalovaných či uzavření nové nájemní smlouvy. Nájem tak podle spisu žalovaným skončil již k [datum]. K tomu lze doplnit, že i kdyby se nájem nějak náhodou od [datum] prodloužil (ze spisu to ale neplyne), tak by prodloužení v souladu s § 2285 OZ mohlo být maximálně na 2 roky, tj. do [datum], a žalovaní přitom již v lednu 2021 dostali výzvu k vyklizení, a poté i žalobu v této věci na vyklizení (14. a [datum] – viz č.l. 49 spisu), takže by už nemohlo dojít k dalšímu prodloužení od [datum]. Všechny možnosti ovšem vedou k závěru, že jak už v době rozhodování soudu I. stupně, tak i nyní v době rozhodování odvolacího soudu, jsou žalovaní v bytě bez právního důvodu, nevyklidili jej ani přes výzvy (dle bodu 15. nájemní smlouvy bylo součástí vyklizení i předání klíčů a sepis předávacího protokolu) a žalobce se proto důvodně a v souladu s §§ 1040 až 1042 OZ domáhá jejich vyklizení. Žádné dobré mravy, které by žalovaným svědčily, nejsou dány, když předmětný byt měli žalovaní již dávno vyklidit (sami si také uvádějí jiné bydliště, a to v [obec]), za byt podle všeho dlouhodobě neplatí (oni sami ani netvrdili, že by platili řádně), ke svým poměrům nic pořádně nedoložili, a pokud počátkem roku 2022 chtěli na vyklizení dostat 6 měsíců, tato doba již dávno uplynula. S ohledem na vše uvedené byl dle § 219 rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. ve věci samé jako věcně správný potvrzen. 7. Ve výroku II. o nákladech řízení byl rozsudek soudu I. stupně dle § 224 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. změněn, když náklady řízení nebyly přiznány žalobci ve správné výši. Náklady žalobce sestávají ze soudního poplatku a nákladů právního zastoupení za úkony uvedené v napadeném rozsudku, ovšem odměna za ně vychází z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu a činí tak 1 500 Kč za úkon, 4 úkony po 1 500 Kč, 1 úkon v poloviční výši 750 Kč a 5 režijních paušálů po 300 Kč, vycházejí na 8 250 Kč, z čehož 21 % DPH činí 1 733 Kč, v součtu těchto částek a soudního poplatku 5 000 Kč činí celková odměna 14 983 Kč a takto byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku II změněn. 8. O nákladech řízení odvolacího rozhodoval odvolací soud dle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v odvolacím řízení úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů, které mu vznikly na právním zastoupení za 2 úkony (vyjádření a účast u jednání odvolacího soudu) po 1 500 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a náhradu 21 % DPH z částky 3 600 Kč, tj. částku 756 Kč, takže celkově žalobci v odvolacím řízení vzniklé náklady činí 4 356 Kč.