23 C 14/2022-22 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 14. 9. 2022 se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se ve prospěch žalobce povoluje vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni, spočívajícího v oprávnění žalobce zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu, tj. kabelové vedení NN, na zatížené nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. st. [číslo], to vše v k.ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), na základě smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ předmětná smlouva“) ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek okresního soudu“). 2. Jelikož katastrální úřad napadené rozhodnutí odůvodnil omezením dalšího účastníka v nakládání s předmětnými nemovitostmi z důvodu speciálního inhibitoria, žalobce ve vztahu k napadenému rozhodnutí uvedl, že při podání žaloby o nahrazení projevu vůle uvedl všechny okolnosti včetně probíhajícího exekučního řízení na majetek dalšího účastníka (v řízení před Okresním soudem v Prostějově v postavení žalovaného). Žalobce dále namítl, že katastrálnímu úřadu nepřísluší posuzovat správnost pravomocného soudního rozhodnutí či hodnotit, zda se soud v rozsudku okresního soudu řádně vypořádal se všemi podstatnými okolnostmi. Žalobce dále tvrdil, že dle odborné literatury omezení vlastníků nemovitostí dle § 25 odst. 3 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen e.z.) vzniká přímo ze zákona a dle odst. 4 tohoto ustanovení má žalobce ze zákona povinnost toto omezení řešit formou věcného břemene. Závěrem žalobce odkázal na zásadu legitimního očekávání s ohledem na již dříve vydaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 9. 2020, č.j. 15 C 4/2020-61, který v obdobné situaci vklad práva do katastru nemovitostí povolil. 3. Další účastník se v řízení i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil. 4. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento zrekapituloval průběh vkladového řízení, odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že rozsudek okresního soudu je rozsudkem pro uznání a tento soud se tak zřejmě nezabýval otázkou důsledků speciálního inhibitoria. 5. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí. Žalobce je ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimován k podání žaloby, neboť tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „k.z.“). 6. K výzvě soudu žalobce uvedl, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Další účastník na výzvu soudu nereagoval, přestože byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 7. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. [sp. zn.] [číslo] soud zjistil (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 o.s.ř.) následující: Z návrhu na vklad je patrné, že dne [datum] obdržel katastrální úřad návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch žalobce k pozemkům parc. [číslo] st. [číslo] v k.ú. [obec], a to věcnému břemeni vymezenému podle e.z. a smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] v rozsahu dle geometrického plánu [číslo]. 8. Přílohou návrhu na vklad byla smlouva o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] ve spojení s rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým soud nahradil projev vůle dalšího účastníka (v uvedeném rozsudku s ohledem na postavení v řízení označený jako žalovaný) k uzavření uvedené smlouvy v rozsahu dle geometrického plánu [číslo]. Podle připojené doložky nabyl rozsudek okresního soudu právní moci dne 8. 7. 2022. 9. Z předmětné smlouvy dále soud zjistil, že tato je uzavírána výslovně v návaznosti na § 25 odst. 4 e.z., žalobce je provozovatelem distribuční soustavy, která je provozována ve veřejném zájmu. Obsah a rozsah výkonu věcného břemene je specifikován ustanoveními e.z. 10. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 10. 8. 2022 má soud za prokázané, že katastrální úřad seznámil žalobce s názorem, podle kterého nelze navrhovaný vklad povolit, jelikož vlastník předmětných nemovitostí není oprávněn nakládat se svým majetkem z důvodu probíhajících exekučních řízení, kdy ve 2 případech již byl také zapsán exekuční příkaz k prodeji předmětných nemovitostí. Katastrální úřad současně umožnil účastníkům vkladového řízení se k této skutečnosti vyjádřit, ti však nijak nereagovali. 11. Poté katastrální úřad zamítl napadeným rozhodnutím ze dne [datum] návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni k předmětným nemovitostem. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí soud zjistil, že důvodem pro zamítnutí návrhu bylo omezení dalšího účastníka v nakládání s předmětnými nemovitostmi z důvodu generálního a speciálního inhibitoria. 12. Soud dále vycházel z obsahu spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. [spisová značka], kde z jednotlivých listin zjistil následující: Návrhem ze dne 4. 2. 2022 se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle dalšího účastníka (v řízení před okresním soudem v postavení žalovaného) k uzavření předmětné smlouvy, jelikož tento na výzvy k dobrovolnému uzavření smlouvy nereagoval. 13. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaného [stát. instituce] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyplývá, že stavební úřad vydal na základě žádosti žalobce kolaudační souhlas k užívání stavby DS NN [příjmení], [obec] mj. na předmětných nemovitostech. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby [číslo] je patrné, že dne [datum] proběhlo přejímací řízení a žalobce převzal stavbu DS NN [příjmení], [obec]. 14. Z obsahu protokolu o jednání před soudem dne [datum] je prokázáno, že účastníci řízení si byli vědomi probíhající exekuce na majetek dalšího účastníka, o této informovali taktéž soud, který s vědomím o této exekuci vydal rozsudek, jímž návrhu na nahrazení projevu vůle vyhověl. 15. Jelikož těžiště sporu leží především v otázce právního posouzení konfliktu mezi omezením v nakládání s předmětnými nemovitostmi a způsobem vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni, zdejší soud ve stručnosti uzavírá, že žalobce převzal dne [datum] a následně dne [datum] obdržel taktéž kolaudační souhlas k užívání stavby DS NN [příjmení], [obec]. Jelikož k plnění povinností dle e.z. je žalobce ze zákona povinen zřídit věcné břemeno a další účastník na výzvy k uzavření smlouvy o věcném břemeni nereagoval, obrátil se žalobce na věcně a místně příslušný soud s návrhem na nahrazení projevu vůle dalšího účastníka. Okresní soud v Prostějově, vědom si probíhající exekuce na majetek dalšího účastníka, této žalobě vyhověl a rozsudkem ze dne [datum] projev vůle dalšího účastníka k uzavření předmětné smlouvy nahradil. Katastrální úřad však následně ve vkladovém řízení zamítl návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. 16. Podle § 25 odst. 3 písm. e) e.z. provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení. 17. Podle odst. 4 cit. ustanovení provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu. 18. Podle komentáře k ust. § 25 odst. 4 e.z. platí, že„ Praktickou otázkou se může dále stát vztah oprávnění plynoucích přímo z udělené licence k režimu soukromého práva co do vzniku vzájemných práv a povinností. Jedná se zejména o otázku, jestli se omezení, existující ex lege, mohou stát předmětem vzájemného smluvního ujednání. Zde je možné vycházet z toho, že pokud by zákonodárce zamýšlel aplikaci práva soukromého vyloučit, učinil by to výslovně. Taktomu bylo např. v právní úpravě prvorepublikové, podle které se užívací práva všeužitečných podniků nezapisovala do pozemkových knih, neplatily na ně předpisy soukromého práva o vydržení a promlčení. V současnosti platná veřejnoprávní úprava ve vztahu k omezením veřejnoprávní povahy obdobné ustanovení neobsahuje. Lze tedy dovozovat, že i zde je subsidiární aplikace práva občanského možná, a tedy že práva a povinnosti, existující v rovině práva veřejného přímo na základě zákona (např. právo provozovatele vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci),