27 CO 15/2022-100 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení 17 212 Kč s 8,25% úroky z prodlení z částky 7 212 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. K tomu uvedl, že žalovaný si dne [datum] objednal prostřednictvím emailu [email]) služby spočívající v provedení kamerové zkoušky kanalizace a zaměření přípojek v terénu v obci [obec] za cenu 7 212 Kč dle cenové nabídky žalobce z [datum]. Žalobce objednané práce řádně a bez vad provedl dne [datum] (viz účastníky podepsaný předávací protokol z téhož dne). Současně však žalovaný v předávacím protokolu uvedl, že příjemcem služby má být třetí osoba – [právnická osoba] se sídlem v [obec], která žalobci uhradí i sjednanou cenu. Teprve při dodání služby se tak žalobce dozvěděl, že za dlužníka, kterým je žalovaný, má plnit třetí osoba. Na základě pokynu žalovaného proto následně fakturou [číslo] splatnou [datum] vyúčtoval této společnosti dohodnutou částku 7 212 Kč. Žalovaný tak přislíbil žalobci, že za něho bude plnit třetí osoba a že vzniklý dluh řádně a včas uhradí. To se bohužel nestalo ani na základě opakovaných výzev, a proto žalobce v souladu s § 1769 o. z. uplatnil za žalovaným jako smluvním dlužníkem nárok na náhradu škody spočívající v nezaplacené částce 7 212 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]). Vzhledem k neochotě žalovaného vzniklou škodu uhradit, žalobce vyúčtoval žalovanému i sjednanou smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč (viz předávací protokol ze dne [datum] a čl. IX. odst. 4 všeobecných obchodních a dodacích podmínek žalobce). 2. Žalovaný potvrdil, že u žalobce poptával kamerovou zkoušku kanalizace a zaměření polohy přípojek v terénu a následně emailovou objednávkou z [datum] přijal cenovou nabídku žalobce a rovněž potvrdil termín provedení prací [datum]. Ohradil se však proti tomu, že by tyto služby objednal sám svým jménem. Uvedl, že po celou dobu jednal v zastoupení svého klienta, [právnická osoba], [obec], [IČO], a to na základě plné moci jako zástupce uvedené společnosti se všemi důsledky, kdy práva a povinnosti z jednání zastoupeného vznikají přímo zastoupenému. Již v první emailové zprávě ze dne [datum] žalobci sdělil, že jedná v zastoupení klienta, pro kterého projektuje; nadto v příloze tohoto emailu žalobci zaslal i situační výkres stavby s označením klienta. Konkretizace klienta tedy proběhla, následně byla tato skutečnost i předmětem telefonického hovoru mezi účastníky a poté stvrzena v předávacím protokolu z [datum], který byl co do označení objednatele již žalobcem předem vyplněn. [příjmení] sám na místě předání jen doplnil své jméno a podpis. [právnická osoba] mu plnou moc udělila [datum], a to pro zastoupení ve věci předprojektových prací, územního řízení, stavebního řízení a zastoupení při veškerých řízeních a jednáních týkajících se akce rodinný dům [obec]. Žalobce s jeho jednáním jako zmocněncem zastoupeného neměl při zahájení spolupráce problém, podrobnosti či písemnou plnou moc k zastupování si nevyžádal a respektoval, že jedná v zastoupení [právnická osoba]. Tuto společnost ostatně žalobce sám označil jako objednatele v předávacím protokolu, vystavil na ni fakturu a následně ji i opakovaně upomínal. Dále se žalovaný ohradil proti tomu, že by měl být povinen k úhradě dlužné částky, včetně smluvní pokuty, dle § 1769 o. z., neboť nikdy, a to ani ústně ani písemně, se žalobci nezavázal, že zajistí splnění dluhu objednatele služeb vůči žalobci, tj. zaplacení smluvené ceny za provedené služby. V rámci slušnosti a dobrých obchodních vztahů žalobci pouze přislíbil, že úhradu dlužné částky u klienta„ popožene“. To je možné vyložit pouze tak, že se za úhradu přimluví, nejedná se však o závazek, že splnění tohoto dluhu u [právnická osoba] zajistí. To nikdy neslíbil, k tomuto se nikdy nezavázal a z žalobcem předložených důkazů žádný takovýto závazek nevyplývá. Závěrem žalovaný označil postup žalobce za účelový, vedený snahou zajistit si úhradu ceny za provedené práce. 3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem žalobu v celém rozsahu zamítl (I. výrok) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 9 077,42 Kč (II. výrok). V odůvodnění zrekapituloval tvrzení žalobce i obranu žalovaného a konstatoval, že k nařízenému jednání se žalobce bez omluvy nedostavil, a proto věc projednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Z předložené emailové komunikace vzal za prokázané, že žalovaný [datum] kontaktoval žalobce s tím, že poptává za klienta, pro kterého projektuje, kamerovou zkoušku splaškové kanalizace v souvislosti s novostavbou rodinného dvojdomu dle připojeného situačního výkresu. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému cenovou nabídku kamerové zkoušky na částku 5 960 Kč bez DPH. Žalovaný [datum] kamerovou zkoušku objednal a žalobce potvrdil termín provedení prací [datum]. V předávacím protokolu ze dne [datum] byla jako objednatel uvedena [právnická osoba] a provedení služby potvrdil za objednatele žalovaný a za žalobce jeho pracovník. Žalovaný [datum] požádal žalobce o kamerový záznam a současně ho vyzval k zaslání faktury za provedené práce s tím, že ji předá klientovi. Žalobce [datum] zaslal žalovanému fakturu [číslo] za provedené práce na částku 7 212 Kč vystavenou [datum] a splatnou [datum]. Jako odběratel byla ve faktuře označena [právnická osoba], [obec], [IČO]. Následně žalobce kontaktoval žalovaného ohledně prověření platby faktury. Žalovaný [datum] sdělil žalobci, že kontaktoval [právnická osoba] s tím, aby uvedenou fakturu obratem zaplatila. Poté žalobce zaslal žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou [datum] na částku 7 212 Kč za provedené služby na akci rodiny dům [obec] (s poukazem na„ § [číslo] Smlouva o plnění třetí osoby“). K úhradě faktury žalobce vyzval žalovaného upomínkou [číslo]; v další upomínce žalovaného upozornil na možnost soudního vymáhání. Dne [datum] [právnická osoba] (zmocnitel) vystavila žalovanému (zmocněnci) plnou moc k zastupování ve věci: předprojektové práce, územní řízení, stavební řízení a k zastupování ve veškerých řízeních a jednáních týkajících se akce rodinný dům [obec]. V čestném prohlášení ze dne [datum] podepsaný [jméno] [příjmení] prohlásil, že jako jednatel společnosti [právnická osoba] udělil Ing. [jméno] [příjmení] (žalovaný) plnou moc umožňující žalovanému jednat za [právnická osoba] na její účet. Rovněž potvrdil, že žalovaný jako zástupce [právnická osoba] objednal u žalobce provedení kompletní prohlídky kanalizace na akci rodinný dům [obec] a společnost byla připravena uhradit sjednanou cenu, bohužel se následně ocitla v platební neschopnosti, což jí znemožnilo dostát svým závazkům. Žalovaný přitom byl hlavním projektantem a autorem stavby rodinný dům [obec] zpracovaný pro investora [právnická osoba] v září 2019. Soud prvního stupně konstatoval, že založení účinků přímého zastoupení předpokládá vedle objektivně daných znaků přímého zastoupení a plné moci to, aby zmocněnec s třetí osobou jednal jménem zastoupeného„ způsobem zjevným a za jejího alespoň konkludentního souhlasu“ s tím, že celý kontext jednání zmocněnce a třetí osoby je obrácen k zastoupenému, jakožto smluvní straně. Jinak řečeno, zastoupení je tehdy přímé, jestliže třetí osoba ví, resp. z okolností musí vědět, že s ní jednající subjekt jedná za jiného, že smluvní stranou je osoba jiná a že jednání je vedeno se zástupcem – zmocněncem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. 33 Cdo 5273/2009). Současně v rozsudku ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2857/2007, Nejvyšší soud přijal závěr, že zákon nevyžaduje, aby originál plné moci byl třetím osobám, s nimiž zmocněnec jedná, předložen. Postačí, že zmocněnec jedná jménem zmocnitele v mezích plné moci, která objektivně existuje. Soud prvního stupně uvedl, že byť se shora uvedené závěry vztahují k § 32 odst. 2 zákona č. 40/1960 Sb., občanský zákoník, není podle jeho názoru dán důvod se od nich odchýlit ani za současné právní úpravy (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o. z.“). Soud proto uzavřel, že žalovaný jednal při objednávce a následné realizaci žalobcem provedené služby (monitoring kanalizace v obci [obec]) jako zmocněnec [právnická osoba], která byla investorem této akce. Žalovaný na základě plné moci ze dne [datum] pro společnost zhotovil nejen projekt domu, ale rovněž zajišťoval předprojektové práce, mezi něž spadal i monitoring kanalizace provedený žalobcem. O rozsahu zmocnění není mezi bývalým jednatelem [právnická osoba] (zmocnitelem) a žalovaným (zmocněncem) sporu. Z emailové komunikace mezi účastníky za období od [datum] do [datum] jednoznačně vyplývá, že žalobce si byl, resp. musel být vědom toho, že žalovaný jedná jako zmocněnec, což ostatně vyplynulo i z předávacího protokolu a daňového dokladu [číslo]. Žalovaný postupoval v souladu s udělenou plnou mocí, tzn. jednal za [právnická osoba] na její účet a společnost měla žalobci za provedené práce uhradit vyúčtovanou částku 7 212 Kč. Není relevantní, že žalovaný plnou moc žalobci při jednání nepředložil, ale skutečnost, že