37 CO 260/2021-467 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení v části, jíž se žalobce domáhal vypořádání movitých věcí tvořících vybavení bytu a rekreační chaty (výrok I.), zamítl žalobu v části, jíž se žalovaná domáhala vypořádání vnosů spočívajících v úhradě poplatků za rekreační chatu a pokácení stromu (výrok II.), přikázal do výlučného vlastnictví žalované byt [číslo], nacházející se v budově [adresa], v [obec] [část obce], zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, okres [okres], obec Brno, k.ú. [část obce] a rekreační objekt v [obec] [část obce], č.e. [číslo], zapsaný na [list vlastnictví] v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním účastem pro Jihomoravský kraj, okres [okres], obec Brno, k.ú. [část obce], a žalovanou zavázal zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 2.974.655 Kč do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), žalobce i žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady znalečného ve výši 7.310 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV., V.) a další náklady znalečného, které bude vyčísleno samostatným usnesením, každého ve výši ½, (výrok VI., VII.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VIII.). Doplňujícím rozsudkem pak soud I. stupně do výlučného vlastnictví žalované přikázal spoluvlastnický podíl na společných částech budovy [adresa] bytový dům na parc. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemcích p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, okres [okres], obec Brno, katastrální území Bystrc (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení o doplňujícím rozsudku (výrok II.). 2. Proti uvedenému rozsudku, ve znění doplňujícího rozsudku, podala odvolání žalovaná, jež soudu prvního stupně vytýkala, že věc nesprávně právně posoudil. Byť souhlasila, aby nemovitosti byly přikázány do jejího vlastnictví, rozporovala výši vypořádacího podílu a namítala, že žalobce neprokázal, že část úhrady za bytovou jednotku provedl výlučně ze svých zdrojů. Naopak veškeré prostředky, jimiž žalobce disponoval, byly kumulovány na bankovním účtu, kde se smísily s prostředky společnými, přičemž prostým matematickým výpočtem lze vyloučit, že by žalobce ze svých výlučných prostředků platil hypotéku, začal své podnikání s počátečním vkladem 700.000 Kč, další prostředky ve výši 1.000.000 Kč vložil na účet J & [příjmení] [příjmení] a následně je zainvestoval do bytu své matky v [obec], další prostředky ve výši 1.000.000 Kč půjčil [jméno] [příjmení] a ve výši 200.000 Kč [jméno] [příjmení], k tomu ukládal peníze a zajistil obživu pro sebe i nezaopatřené děti. Žalovaná namítla, že prostředky na nákup bytové jednotky byly použity i z výlučného vnosu žalované, příspěvků od její matky, neboť účet žalované u [právnická osoba] byl založen dne [datum] před manželstvím a zrušen před koupí předmětné nemovitosti, což však stejně jako vnosy žalované ze stavebního spoření založeného před manželstvím již nelze doložit. Žalovaná zdůraznila, že příčiny rozvratu manželství účastníků spočívaly v mimomanželském vztahu žalobce s jinou ženou a jeho trvalém nezájmu o rodinu. Trvala na uplatnění disparity podílů zaniklého společného jmění manželů s poukazem na kritérium zásluhovosti, neboť péči o rodinu, děti a rodinnou domácnost zajišťovala žalovaná, jíž byl po operaci páteře přiznán druhý stupeň invalidity a její zdravotní stav jí neumožňuje vydělat dostatek prostředků pro zajištění základních potřeb pro sebe i nezajištěné děti, přičemž pobírá invalidní důchod ve výši 9.745 Kč. Dědictví, jež nabyla po matce zemřelé v roce 2011, bylo již spotřebováno, hradila z něj jednak nájem prostor pro svém neúspěšné podnikání i potřeby dětí. Naopak žalobce přispíval na rodinnou domácnost jen částkou 6.000 Kč měsíčně, zbytek šetřil a následně odkláněl ze společného jmění. Žalovaná navrhla doplnit dokazování o výslech svědků, dětí účastníků, ohledně důvodů disparity podílů. Setrvala i na provedení již navržených výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jimž byly prostředky ze společného jmění účastníků zapůjčeny bez vědomí a souhlasu žalované, a dále matky žalobce, [jméno] [příjmení], jíž žalobce poskytl finanční prostředky ze společného jmění manželů na koupi bytu. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V podání doručeném odvolacímu soudu dne [datum] žalovaná zrekapitulovala svá tvrzení. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované uvedl, že žalovaná v něm uvádí nepravdivé údaje. Byť souhlasil, aby nemovitostí ze společného jmění manželů byly přikázány žalované, namítal, že došlo k podstatnému nárůstu tržních cen bytů v [obec] a navrhl proto, aby v odvolacím řízení bylo doplněno dokazování o znalecký posudek ke stanovení aktuální tržní ceny bytové jednotky. Svoji argumentaci podpořil podáním ze dne [datum], společně s nímž předložil znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] o obvyklé ceně bytové jednotky. Navrhl proto změnu napadeného rozsudku tak, že zvýšená cena bytové jednotky bude zohledněna ve výši vypořádacího podílu. Ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl argumentaci k posouzení náhrady nákladů řízení. 4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a po doplnění dokazování o zprávou o invaliditě žalované a znaleckými posudky ke stanovení obvyklé ceny bytové jednotky ve společném jmění účastníků dospěl k závěru, že byť odvolání žalobkyně není ve svém základu důvodné, je na místě rozsudek soudu I. stupně zčásti změnit. 5. V posuzované věci je vedeno řízení o zrušení a vypořádání společného jmění manželů, účastníků, jejichž manželství bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2015, č.j. 35 C 348/2014-31, který nabyl právní moci dne [datum]. 6. Předně je třeba uvést, že s ohledem na datum zániku společného jmění manželů (rozvodem manželství ke dni [datum]) provedl soud I. stupně zcela správně vypořádání podle právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o. z.“. Správně též provedl vypořádání společného jmění manželů soudním rozhodnutím, neboť účastníci po rozvodu manželství neuzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění, a při vypořádání aplikoval pravidla uvedená v § 742 o. z. 7. Řízení bylo v části, jíž se žalobce domáhal vypořádání movitých věcí tvořících vybavení bytové jednotky a rekreační chaty zastaveno (výrok I.), neboť žalobce vzal v této části žalobu zpět a žalovaná na vypořádání uvedených movitých věcí netrvala. Soud I. stupně pak zamítl žalobu v části, jíž se žalovaná domáhala vypořádání vnosů spočívající v úhradě poplatku za rekreační chatu a pokácení stromu s odůvodněním, že žalovaná tento nárok uplatnila až dne [datum], tj. po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů. Ostatně v uvedených výrocích žalovaná rozsudek soudu I. stupně svým odvoláním ani nenapadla. 8. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování učinil správná zjištění, jak jsou uvedeny v bodech 9. až 41. odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku soudu I. stupně (dále jen„ odůvodnění“), na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Soud I. stupně přesvědčivě a logicky uvedl, z jakých důkazů vyšel, i jak je hodnotil. Ke skutkovým zjištěním soudu I. stupně, jak jsou podrobně uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, proto nemá odvolací soud připomínek a ztotožňuje se s nimi. 9. Byť v řízení před soudem I. stupně nebyly provedeny všechny žalovanou navržené důkazy, jak je žalovanou v odvolání i namítáno, soud I. stupně podrobně odůvodnil, proč provedení důkazů výpovědí dětí účastníků považuje za nadbytečné, stejně jako provedení důkazu výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k majetkovým poměrům žalobce ve vztahu ke [právnická osoba] & [příjmení] (dříve [příjmení] svět), a svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce, k jeho bytovým poměrům (bod 42 odůvodnění). Rovněž odvolací soud považuje, z důvodů uvedených již soudem I. stupně, provedení žalovanou navrhovaných důkazů za nadbytečné. 10. Po doplnění dokazování dodatkem [číslo] ze dne [datum] ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného znalkyní [titul] [jméno] [příjmení], k jehož závěrům žádný z účastníků ničeho nenamítal, má odvolací soud za prokázané, že aktuálně činí obvyklá cena oceňované nemovitosti – bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], včetně podílu na společných částech domu a pozemků o velikosti [číslo] v k.ú. [část obce], obec Brno, ve stavu k datu právní moci rozvodu manželství účastníků částku 5.700.000 Kč. Na částku 5.700.000 Kč byla oceněna obvyklá cena bytové jednotky