37 CO 67/2019-323 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soudu I. stupně byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 510.000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 510.000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), náklady řízení ve výši 98.431 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.) a nahradit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 25.500 Kč (výrok III.). Žalobkyně [jméno] [příjmení] se v řízení v posuzované věci domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 510.000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení coby bezdůvodné obohacení. Tvrdila, že s žalovaným coby kupujícím uzavřela coby prodávající dne [datum] smlouvu o převodu nemovitosti za kupní cenu 1.200.000 Kč. Její část ve výši 510.000 Kč měla být dle zaslána na neznámý účet (jenž byl posléze identifikován jako účet novozélandské [právnická osoba] Funds Limited), uvedená částka však byla hned následujícího dne převedena zpět na účet žalovaného. 2. Proti uvedenému rozsudku podal žalovaný odvolání, o němž Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 14. 1. 2020, č.j. 37 Co 67/2019-233, tak, že rozsudek soudu I. stupně potvrdil a žalovaného zavázal k povinnosti nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 21.280 Kč k rukám jejího zástupce. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 7. 3. 2022, č.j. 28 Cdo 2553/2021-363, uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Žalovaný ve shora uvedeném odvolání soudu I. stupně vytýkal, že rozsudek, včetně doplňujícího rozsudku, je nepřezkoumatelný a nedostatečně odůvodněný. Zopakoval již uplatněnou námitku promlčení nároku žalobkyně s důrazem na změny skutkových i právních vymezení žalobou uplatněného nároku v průběhu řízení před soudem I. stupně a zpochybnil závěr soudu I. stupně k údajnému promlčení pohledávek žalovaného za žalobkyní, které žalovaný započetl vůči nároku žalobkyně uplatněnému v posuzované věci. Namítal, že se soud I. stupně nevypořádal s jím namítaným zpochybněním závěrů znaleckého posudku, kterým žalobkyně dokládala hodnotu předmětné bytové jednotky, ani nevzal v potaz skutečnost, že přestože kupní smlouva měla být uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, žalobkyně nikdy nevyužila možnosti od takové smlouvy odstoupit. Na smlouvu proto nelze hledět jako na neplatnou. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá a žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. 4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalovaného zrekapitulovala svoji argumentaci z řízení před soudem I. stupně a ztotožnila se s jeho závěry uvedenými v rozsudku, jímž bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. 5. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), poté, co bylo vydáno rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, znovu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a po doplnění dokazování smlouvou kupní a smlouvou o pronájmu nemovitosti ze dne [datum] dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné jen v části příslušenství uplatněného nároku. 6. V průběhu odvolacího řízení došlo k postoupení pohledávky žalobkyně [jméno] [příjmení], jejíž úhrady se domáhá po žalovaném v řízení v posuzované věci, na [právnická osoba] SE. Z vedeného důvodu odvolací soud vyhověl návrhu žalobkyně a usnesením ze dne 7. 12. 2022, č.j. 37 Co 67/2019-295, rozhodl, že v řízení bude namísto žalobkyně pokračováno se [právnická osoba] SE (dále jen„ žalobce“), jakožto procesním nástupcem ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř., která přijala stav řízení, jenž tu byl v době jejího vstupu do řízení. 7. Poté, co žalobce i žalovaný shodně potvrdili, že žádné nové rozhodné skutečnosti po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně nenastaly, odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, na něž pro stručnost odkazuje. 8. V posuzované věci je předmětem řízení nárok z titulu bezdůvodného obohacení, jež mělo žalovanému vzniknout tak, že část kupní ceny ze smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (prodávající) a žalovaným (kupujícím) ve výši 510.000 Kč měla být žalovaným zaslána na neznámý účet novozélandské [právnická osoba] Funds Limited a následně jím převedena zpět na jeho vlastní účet. [jméno] [příjmení] uvedla, že původně dlužila [právnická osoba] částku [číslo] až 400.000 Kč, na jejíž úhradu si půjčila od [jméno] [příjmení] částku 633.000 Kč a půjčku zajistila zástavním právem váznoucím na předmětné nemovitosti. Uzavření kupní smlouvy s žalovaným sjednávala paní [příjmení] s tím, že žalovaný měl za [jméno] [příjmení] zaplatit dluh vůči [jméno] [příjmení], který mu měla [jméno] [příjmení] splácet po [číslo] až 8.000 Kč měsíčně. Když se [jméno] [příjmení] dostavila do kanceláře, bylo jí sděleno [jméno] [příjmení], že pokud nepodepíše všechny uvedené listiny, včetně kupní smlouvy, o byt, kde žila se svojí nezletilou dcerou, přijde, neboť paní [příjmení] uplatní svůj nárok ze zástavního práva. Žalobkyně byla nucena se na místě rozhodnout, jednala pod tlakem vědoma si, že nemá jinou možnost. [příjmení] 510.000 Kč měla sloužit jako pojistka, pokud by se žalobkyně dostala do insolvence. 9. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o převodu nemovitosti, bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku [parcelní číslo] pro obec a k.ú. [obec], dále jen„ předmětné nemovitosti“, za kupní cenu ve výši 1.200.000 Kč. Žalovaný, jak bylo předmětnou smlouvu ujednáno, uhradil kupní cenu poukázáním částky 633.000 Kč na účet Mgr. [jméno] [příjmení] číslo [bankovní účet], částku ve výši 57.000 Kč na účet zprostředkovatelky [jméno] [příjmení] [číslo] částku 510.000 Kč na účet číslo [bankovní účet] [právnická osoba] Funds Limited, z nějž si však následující den uvedenou částku přeposlal zpět. V řízení vedeném před Městským soudem v Brně pod sp.zn. 1 T 170/2013 byl žalovaný rozsudkem ze dne 4. 3. 2014, č.j. 1 T 170/2013-202, zproštěn obžaloby pro přečin podvodu. Žalobkyně proto znovu na žalovaného podala dne [datum] a dne [datum] oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, následně byla na žalovaného podána obžaloba pro přečin lichvy a řízení bylo před Městským soudem v Brně vedeno pod sp.zn. 11 T 171/2016. Žalovaný byl soudem I. stupně uznán vinným, že v úmyslu získat nepřiměřený majetkový prospěch ke škodě [jméno] [příjmení] a vědomě využívajíc její finanční tísně způsobené jejím předchozím nesplaceným závazkem vůči Mgr. [jméno] [příjmení] a z toho plynoucího rozrušení v obavě ze ztráty bydlení v této bytové jednotce, ke které měla [jméno] [příjmení] zástavní právo, a [jméno] [příjmení] hrozilo, že se bude muset z bytu i se svou nezletilou dcerou, o kterou se sama starala, vystěhovat, na sebe z jejího majetku smlouvou o převodu nemovitostí ze dne [datum] převedl předmětné nemovitosti. Následně však byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2017, č.j. 7 To 210/2017-254, rozsudek soudu I. stupně zrušen a řízení zastaveno z důvodu totožnosti skutku, neboť pro tento proti žalovanému již bylo pro zločin podvodu vedeno trestní řízení ve věci vedené před Městským soudem v Brně pod sp. zn. 11 T 170/2013. Z obou rozhodnutí učinil soud I. stupně zjištění, že částku [číslo] původně poukázanou na účet Saving Funds Limited následně obdržel žalovaný, což ostatně účastníci v průběhu řízení v posuzované věci ani nezpochybnili. 10. Odvolací soud, doplnil dokazování smlouvou o pronájmu nemovitosti uzavřenou dne [datum] mezi žalovaným, coby pronajímatelem, a [jméno] [příjmení], coby nájemcem, z níž učinil zjištění, že žalovaný přenechal [jméno] [příjmení] do užívání předmětné nemovitosti na dobu 30 let od uzavření této smlouvy za nájemné ve výši 15.140 Kč měsíčně s možností zvýšení dle inflační doložky, pro případ porušení povinností nájemce hradit nájemné a související poplatky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení. Téhož dne ([datum]) byla mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] coby oprávněnou z předkupního práva uzavřena smlouva o zřízení předkupního práva, v níž se žalovaný zavázal v případě jakéhokoliv zcizení předmětných nemovitostí nebo spoluvlastnického podílu na nich nabídnout tyto nejprve ke koupi [jméno] [příjmení] za kupní cenu ve výši součtu částky odpovídající 20 % z dosud nezaplacených nájmů do konce trvání nájemní smlouvy a částky odpovídající dani z převodu nemovitostí v době uplatnění předkupního práva s tím, že pokud se [jméno] [příjmení] dostane do prodlení s placením nájemného více jak 10 dní více než 3krát, toto předkupní právo zaniká. 11. Odvolací soud po doplnění dokazování v kontextu závazného právního názoru vysloveného Nejvyšším soudem rozsudku ze dne 7. 3. 2022, č.j. 28 Cdo 2553/2021-363, na základě shora uvedených skutkových ujištění dospěl soud