44 CO 18/2023-145 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem bylo výrokem I. zastaveno řízení v části, týkající se zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 118 217 Kč do zaplacení, výrokem II. byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 431 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 431 190 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 401 919 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 212 890 Kč od [datum] do [datum], a výrokem III. nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě procesní strany. 3. Odvolání žalobce směřovalo proti výrokům II. a III., a to z důvodů, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo jím označeným důkazům, dospěl k nesprávným zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V tomto„ blanketním“ odvolání žalobce uvedl, že podrobné odůvodnění odvolání bude provedeno ve lhůtě 30 dnů. K tomu však nedošlo, a proto byl žalobce usnesením soudu I. stupně ze dne 9. 12. 2022, č. j. 44 C 172/2021-142 vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení své podání doplnil o chybějící náležitosti, tedy v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje nesprávnost nebo nezákonnost rozhodnutí či postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se konkrétně domáhá (odvolací návrh). Současně byl žalobce poučen, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně doplněno a v řízení pro tento nedostatek nebude možno pokračovat, soud odvolání odmítne. 4. Z obsahu spisu je zřejmé, že zástupce žalobce danou výzvu obdržel dne [datum], avšak do dnešního dne nebylo na výzvu adekvátně reagováno. Odvolací soud proto s ohledem na zásadní nedostatky podaného odvolání, výše uvedené, odvolání dle ust. § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, neboť v odvolání nestačí uvést pouhý výčet zákonem zakotvených odvolacích důvodů, ale tyto musí být detailně specifikovány a rovněž tak odvolatel je povinen konkrétně vyjádřit svůj požadavek na obsah rozhodnutí odvolacího soudu. Pokud tak žalobce neučinil, je odvolání neurčité a nelze na jeho základě rozhodnutí soudu I. stupně přezkoumat. 5. Co se týká odvolání žalované, toto směřovalo proti výroku III. o náhradě nákladů řízení, když žalovaná nesouhlasila se závěry soudu I. stupně v tomto směru učiněnými, zejména že zpětvzetí žaloby bylo zaviněna žalovanou, respektive že uhrazení části vymáhaného nároku vyplacením ze soudní úschovy, jakož i vydání věci v důsledku platného skončení pachtovní smlouvy po podání žaloby je chováním žalované, v důsledku kterého byla vzata zpět část důvodně podané žaloby. Domnívá se, že žalobce byl v řízení úspěšný jen co se týká částky 401 919 Kč, ve zbytku byl uplatněný nárok buď zamítnut nebo bylo jeho vymáhání nedůvodné. Rovněž tak žalobce nebyl úspěšný v případě vydání věci, kdy podání žalobního návrhu bylo předčasné. 6. Navrhla, aby soud II. stupně změnil výrok III. rozsudku tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované 1/3 nákladů řízení. 7. Odvolací soud poté, co přezkoumal napadený výrok III. rozsudku soudu I. stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející, učinil závěr, že odvolání žalované není důvodné. 8. Jak vyplývá z obsahu spisu, předmětem řízení byly dva nároky žalobce – 1) nárok na vydání nemovitostí a 2) nárok na zaplacení dlužného pachtovného ve výši 1 164 216 Kč. 9. Co se týká prvního nároku, žalobce žádal o vydání nemovitostí ke dni [datum] (viz odstoupení od smlouvy o pachtu nemovitých věcí ze dne [datum] na č. l. 21 spisu). Tento právní úkon si však žalovaná vyložila jako výpověď pachtovní smlouvy dle čl. VI. bod 3. Smlouvy na č. l. 17 spisu s výpověďní dobou 12 měsíců, když pro odstoupení od smlouvy neshledala důvod a nemovitost žalobci předala k [datum]. Z tohoto důvodu pak byla žaloba vzata zpět a řízení částečně zastaveno usnesením soudu I. stupně ze dne 18. 7. 2022, č. j. 44 C 172/2021-41. 10. Co se týká druhého nároku, žaloba byla vzata zpět z důvodů na straně žalobce v částce 118 217 Kč (viz bod 30. odůvodnění rozsudku) a co do částky 431 190 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku), dále byla žaloba vzata zpět co do částky 401 919 Kč a 212 890 Kč z důvodu částečného plnění žalované a řízení ohledně zaplacení těchto částek bylo zastaveno (bod 29. odůvodnění rozsudku). 11. Pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení tak bylo zapotřebí zohlednit nejen úspěch či neúspěch každého z účastníků ve věci ve smyslu ust. § 142 o. s. ř., ale také jeho zavinění na zastavení řízení dle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. 12. Dle názoru odvolacího soud pak soud I. stupně postupoval při tomto hodnocení správně, když žalobce nebyl úspěšný s požadavkem na zaplacení jistiny s úroky ve výši celkem 646 626 Kč, co do částky 614 809 Kč žalovaná zavinila, že řízení muselo být zastaveno, když požadovaného plnění se žalobci dostalo po podání žaloby (byť částečně ze soudní úschovy, ale za součinnosti žalované) a podání žaloby v této části nároku je třeba označit za důvodné – viz ust. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Celkově co se týká peněžitého nároku ad 2) by tak na každé straně řízení byla dána povinnost či právo k poloviční náhradě nákladů řízení. 13. Co se týká žalobního požadavku ad 1), tak zde je rovněž třeba vycházet z ust. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když došlo ke zpětvzetí žaloby proto, že nemovitost byla žalovanou vydána po podání žaloby, avšak nikoli k [datum], jak bylo žalobcem požadováno, ale až k [datum], když důvody pro odstoupení od smlouvy ke dni [datum] nebyly prokázány a nemovitost byla vydána až po uplynutí dvanáctiměsíční výpověďní doby dle smlouvy o pachtu, z čehož plyne, že žalobě ohledně vydání nemovitosti nebylo zcela vyhověno a nelze ji tak hodnotit jako podanou po právu v celém rozsahu. 14. Na základě těchto skutečností je tak třeba dospět k závěru, že na žádné straně sporu nejsou převažující důvody, pro které by mohla být přiznána náhrada nákladů řízení alespoň zčásti a odvolací soud tak napadený výrok III. rozsudku soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. 15. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se v části, týkající se odmítnutí odvolání opírá o ust § 146 odst. 3 o.s.ř., když v souvislosti s touto částí odvolacího řízení žalované žádné náklady nevznikly a v části, týkající se odvolání žalované se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobci žádné odvolací náklady nevznikly.