49 CO 54/2022 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru, dané žalovaným žalobkyni dopisem ze dne [datum] bez uvedení důvodu, je neplatné (výrok I.) a žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni na nákladech řízení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně na soudním poplatku 2.000 Kč a na náhradě nákladů za zastoupení advokátem 33.204,50 Kč (výrok II.). 2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dopisem žalovaného ze dne [datum], který neobsahoval skutkové vymezení důvodu, pro který žalovaný k rozvázání pracovního poměru přistoupil. Žalovaný se v řízení bránil tvrzením, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného, založený pracovní smlouvou ze dne [datum], zanikl ústní dohodou v souvislosti s jmenováním žalobkyně do funkce jednatele žalovaného, a to ke dni [datum]. Od [datum] tak žalobkyně nevykonávala pro žalovaného práci sekretářky, na tuto pracovní pozici byla přijata jiná zaměstnankyně. Dle žalovaného tedy v době doručení listiny datované dnem [datum], označené jako okamžité zrušení pracovního poměru, pracovní poměr žalobkyně k žalovanému již neexistoval. Navíc jednatel žalovaného [příjmení] [příjmení], který je občanem Rakouska, zamýšlel uvedeným přípisem ukončit funkci jednatelky žalobkyně u žalovaného, a vytvořil tak dokument v německém jazyce, v němž není o pracovním poměru žádná zmínka, tedy ani jednatel žalovaného nemohl mít ambice rušit žalobkyni jakýkoliv pracovní poměr. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně u žalovaného pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako sekretářka, že dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] se účastníci dohodli na tom, že žalobkyně bude od [datum]„ zařazena“ do funkce jednatele společnosti a dohodli se též na výši„ mzdy“ za výkon funkce jednatele, že žalobkyně s výkonem funkce jednatelky žalovaného souhlasila, neboť se to projevilo i na zvýšení jejího platu, že dle výpisu z obchodního rejstříku žalovaného vykonávala žalobkyně funkci jednatele společně dalším s jednatelem [jméno] [příjmení], že žalobkyně i po jmenování jednatelkou žalovaného vykonávala práce jako zpracovávání objednávek na zboží z Rakouska, vedení evidence zboží, objednávání dopravy, že žalobkyně po jmenování jednatelkou mohla jednat za společnost navenek, že jednala i v pracovněprávních vztazích (přijala do pracovního poměru např. svědkyni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), primárně však jednal v pracovněprávních věcech a s úřady druhý jednatel pan [příjmení], avšak k některým jednáním jím byla pověřena též žalobkyně, že žalobkyně sama mohla nakládat s hotovostí firmy na bankovním účtu do výše 100.000 Kč, a že žalobkyně jako jednatelka podepisovala za žalovaného i listiny (viz účastnická výpověď žalobkyně). Dále vyšel soud I. stupně ze zjištění, že žalobkyně byla svými spolupracovníky vnímána jako jednatelka, jako šéfová a ředitelka (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), že poté, co do firmy nastoupila jako asistentka [jméno] [příjmení], žalobkyně již práci asistentky nevykonávala (viz výpověď asistentky [jméno] [příjmení], která současně uvedla, že žalobkyně dělala i jinou práci, např. dělala ceny nebo urgovala zboží, měla na starosti pracovněprávní agendu a dávala pokyny zaměstnancům a kontrolovala jejich plnění), že zásadní věci musely být podepsány jak žalobkyní, tak panem [příjmení], že žalobkyně zajišťovala chod firmy a kontrolovala zaměstnance (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]), že dělala i administrativní práci a chystala např. podklady pro rakouský trh, žalobkyně se svědkyní podepsala pracovní smlouvu, že žalobkyně neměla úplně pravomoc všechno dělat, něco muselo být po dohodě s panem [příjmení], něco mohla dělat sama, například jako jednatelka udělit svědkyni zmocnění pro jednání s úřady, že žalobkyně mohla disponovat s financemi do výše 100.000 Kč, což bylo rozhodnutí pana [příjmení], že větší váha ve firmě byla na straně majitele pana [příjmení], a že žalobkyně pobírala mzdu, ze které se platilo zdravotní a sociální pojištění. 4. Na základě uvedených zjištění soud I. stupně uzavřel, že za situace, kdy žalobkyně poté, co se stala jednatelkou žalovaného nedostávala odměnu za výkon funkce jednatele, ale pobírala mzdu, kdy náplní práce žalobkyně i po jmenování jednatelkou byly činnosti, jako by byla na pozici vedoucí, ředitelky či šéfové (a takto byla i svými spolupracovníky vnímána), kdy funkce žalobkyně jako jednatelky byla pouze formální, neboť rozhodující slovo ve firmě měl její majitel a její druhý jednatel, sice žalobkyně pro žalovaného již nevykonávala práci sekretářky, ale vykonávala práci vedoucího pracovníka, nikoli jednatele, neboť dostávala a plnila příkazy majitele firmy, kterému současně tlumočila. Za dané situace proto dospěl soud I. stupně k závěru, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného nezanikl dohodou v souvislosti se jmenováním do funkce jednatelky žalovaného, a proto v době, kdy bylo žalobkyni doručnou okamžité zrušení pracovního poměru její pracovní poměr u žalovaného existoval. Žalobě na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dopisem žalovaného ze dne [datum] proto vyhověl, neboť dal za pravdu žalobkyni, že žalovaný v předmětné listině nevymezil důvod, pro který k okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupil tak, aby vyhovoval požadavkům § 60 zákoníku práce.