13 Co 42/2024-110 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost uložit veškerou zeminu z pozemku p.č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , kterou žalovaný vytěžil v souvislosti s realizovaným stavebním záměrem o celkovém objemu , číslo, m3, na pozemek PZE č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , a to tak, aby zemina byla rovnoměrně rozložena na celou plochu pozemku PZE č. , číslo, (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , číslo, Kč (výrok III.).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě ze dne , datum, (ve znění její změny připuštěné usnesením soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. 7 C 101/2020-61), kterou se žalobce domáhal, aby žalovaný splnil povinnost sjednanou v článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, a pro případ, že nebude možno splnit sjednaný závazek, domáhal se, aby mu žalovaný zaplatil částku , částka, Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení. Soud prvního stupně žalobu zamítl v primárním petitu, když ujednání článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy posoudil jako neplatné z důvodu jeho neurčitosti, pro rozpor se zákonem a pro nemožnost plnění (§ 557 a § 558 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), neboť zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“) předepisuje účastníkům, jakým způsobem mohou disponovat s ornicí nebo podornicí, tedy s veškerou zeminou. Dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný v rámci manipulace s půdou při realizaci stavby postupoval podle propozic, které mu byly uloženy v rozhodnutí , orgán veřejné správy, , adresa, – stavební úřad ze dne , datum, , č. j. , číslo, (dále též „rozhodnutí stavebního úřadu“) a nemohl postupovat jinak, pokud se nechtěl vystavit sankcím správních orgánů. Eventuální petit byl zamítnut z důvodu, že žalovanému nevznikla vůči žalobci z ujednání ve směnné smlouvě žádná smluvní povinnost (z důvodu neplatnosti článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy) a žalobci nevznikla ani žádná újma. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (vyjádření k žalobě a účast u jednání před soudem prvního stupně dne , datum, ).3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Vznesl následující námitky: Nesouhlasil se závěrem, že ujednání v článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy je neurčité a že šlo o plnění nemožné. Soud prvního stupně neprovedl důkazy navržené žalobcem k prokázání toho, že požadované plnění není nemožné ani nezákonné. Předmětem smluvního ujednání nebyl obchod s půdou nebo zeminou, ale specifická dohoda stran způsobu naložení s ornicí eventuálně podornicí v rámci realizace stavebního záměru. Smluvní ujednání je v souladu s ústřední myšlenkou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu i s rozhodnutím příslušného úřadu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, které obsahuje přesnou specifikaci množství zeminy, jakým způsobem a kam má být uložena, aby byla zachována možnost jejího budoucího využití k zemědělským účelům. Pokud jde o zamítnutý eventuální petit, požadované finanční plnění neplyne z jakéhokoliv sankčního ujednání, nejedná se ani o smluvní pokutu či kvazi kupní cenu půdy. Žalobce tento nárok vnímá jako kompenzaci za porušení smlouvy a plnění namísto sjednaného závazku. Nedošlo-li ke splnění závazku, pak samozřejmě žalobce pociťoval újmu a reálnou škodu. Soudu doložil, jak dospěl k požadované částce.Navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.5. Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“ § 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) při němž zopakoval a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2, 4 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení výroku I., II. a pro změnu výroku III. rozsudku soudu prvního stupně.6. Ke skutkovým zjištěním:7. Odvolací soud podle § 213 odst. 2, 4 o. s. ř. zopakoval a doplnil dokazování směnnou smlouvou ze dne , datum, , výpisem z katastru nemovitostí ke stavu ke dni uzavření směnné smlouvy týkající se pozemku p.č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, – stavební úřad ze dne , datum, , č. j. , číslo, a učinil následující dílčí skutkové závěry: V článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy bylo dohodnuto mj. následující: „V případě realizace stavby na p.č. , číslo, , jméno FO, se zavazuje veškerou zeminu odvézt bezplatně na určené nemovitosti J. Furchem, a to až do vzdálenosti 3 km pozemní cestou od p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, .“ Tyto skutečnosti byly zjištěny ze směnné smlouvy ze dne , datum, . Ke dni uzavření směnné smlouvy (, datum, ) byl žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. , číslo, ; druh pozemku: orná půda; způsob ochrany: zemědělský půdní fond. Tyto skutečnosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí. , právnická osoba, , adresa, – stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby „skleník , jméno FO, “ ze dne , datum, stanovil podmínky pro umístění stavby, a to mimo jiné: V souladu s ustanovením § 8 odst. 1 písm. a) zákona (o ochraně zemědělského půdního fondu – poznámka odvolacího soudu) provede stavebník na svůj náklad z celé odnímané plochy (tj. , číslo, m3) skrývku ornice a podorničí v rozdílné mocnosti dle výsledků doloženého pedologického průzkumu (zpracovatel: , tituly za jménem, , tituly před jménem, Sáňka, květen 2016). Skrývka ornice bude provedena v rozdílné mocnosti, v rozpětí 0,35-0,50 m. Okrsky s rozdílnou mocností skrývky jsou vymezeny v kopii katastrální mapy, která je nedílnou součástí tohoto stanoviska, viz příloha č. 2. Skrývka podorničí bude provedena v rozdílné mocnosti, v rozpětí 0,00-0,20 m. Okrsek se zjištěným podorničím je vymezen v kopii katastrální mapy, která je nedílnou součástí tohoto stanoviska, viz příloha č. 2. Sejmuto mělo být vymezené množství ornice a podorničí obsažené v tabulce, jež je součástí rozhodnutí. Při provádění skrývky je nutno zabezpečit, aby při shrnování nedošlo ve větším množství k přibírání níže uloženého horizontu. V souladu s ustanovením § 8 odst. 1 písm. a) zákona (o ochraně zemědělského půdního fondu – poznámka odvolacího soudu) bude zajištěno hospodárné využití skrývky ornice a podorničí následujícím způsobem: Skrývka ornice bude využita k navýšení mocnosti ornice a zlepšení úrodnosti jejím rovnoměrným rozprostřením v maximální mocnosti do 0,10 m na následujících zemědělských pozemcích: p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, , p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, , p.č. , číslo, , všechny v k.ú. , adresa, . Žádost je doložena souhlasným vyjádřením vlastníka pozemků, na kterých bude ornice využita, společností , jméno FO, . Skrývka podorničí bude s ohledem na jeho vlastnosti deklarované pedologickým průzkumem (tmavě šedý horizont, jílovitohlinitý, bez skeletu, s nízkým obsahem humusu) využita k ozelenění a zatravnění nezastavěných a nezpevněných ploch v rámci řešeného záměru.Tyto skutečnosti byly zjištěny z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, – stavební úřad ze dne , datum, , č. j. , číslo, , odst. 8.8. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud odkazuje na správná skutková zjištění soudu prvního stupně, z nichž odvolací soud spolu s výše uvedenými dílčími skutkovými závěry vychází, a na jejich základě dospěl k níže uvedeným právním závěrům.9. K právnímu posouzení:10. § 588 o. z.Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. § 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ve znění platném v době uzavření směnné smlouvy)(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované