15 Co 106/2024-79 — Krajský soud v Brně

1. Výše uvedeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně tak, že zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku 85 771 Kč s 15 % úrokem z prodlení z částky 85 771 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále soud I. stupně žalobu v části, kde se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit úroky z prodlení i za dobu od , datum, do , datum, zamítl (výrok II.). V neposlední řadě pak soud I. stupně zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35 346 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.).2. Proti tomuto rozsudku soudu I. stupně podal prostřednictvím své právní zástupkyně odvolání žalovaný, který svým odvoláním napadá výlučně výroky I. a III. rozsudku soudu I. stupně. V odvolání uvádí, že žalovaný nadále trvá na své námitce promlčení nároků, uplatněných ze strany žalobce a je přesvědčen, že soud I. stupně se svým rozhodnutím odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu představované jeho rozsudky, např. ze dne 31. 7. 2008 sp. zn. 28 Cdo 5088/2007, ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 33 Cdo 856/2012, ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. 32 Cdo 3603/2015, ze dne 27. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 4118/2017, ze dne 16. 2. 2021 sp. zn. 28 Cdo 3851/2020, ze dne 23. 6. 2021 sp. zn. 28 Cdo 1346/2021, ze dne 31. 8. 2022 sp. zn. 33 Cdo 2622/2021 a též usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2018 sp. zn. II. ÚS 4080/17. Žalovaný poukazuje na to, že v daném případě byl solidární dluh plněn solidárními dlužníky ve splátkách, po dohodě se soudním exekutorem, každý z nich plnil po celou dobu v různých splátkách, až poslední splátka byla uhrazena každým z nich rovným dílem a tím byl dluh splněn. Při plnění poskytovaném ve splátkách vzniká regresní nárok ohledně každé splátky samostatně a dlužník může od ostatních požadovat náhradu za každou splátku zvlášť, což vyplývá ze shora označené judikatury. Pokud jde o počátek běhu promlčecí doby, žalovaný má za to, že možnost uplatnit nárok u soudu nastává právě splatností dluhu, avšak v případě, že splatnost dluhu nebyla dohodnuta ani jinak určena, začíná promlčecí doba plynout dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh. Vyplývá to z toho, že věřitel může již následujícího dne po vzniku dluhu vyvolat splatnost dluhu, a tedy své právo i vykonat. Vzhledem k tomu, že text obecné právní úpravy počátku běhu promlčecí lhůty zůstal v novém občanském zákoníku v podstatě nezměněn, není důvod závěry uvedené judikatury Nejvyššího soudu neaplikovat i v režimu nového občanského zákoníku. V režimu starého občanského zákoníku tedy platí stejné závěry jako v režimu nového občanského zákoníku, neboť text obecné právní úpravy počátku běhu promlčecí lhůty zůstal i v novém občanském zákoníku v podstatě nezměněn. Žalovaný tedy trvá na svém stanovisku, že splnil-li dlužník víc, než by odpovídalo vzájemnému poměru mezi vícero dlužníky, mohl mu sice vzniknout nárok na následný regres vůči ostatním dlužníkům, nicméně při plnění poskytovaném věřiteli ve splátkách vzniká regresní nárok ohledně každé splátky samostatně a dlužník, tedy v takovém případě může od ostatních postupně požadovat náhradu za každou splátku zvlášť. V případě, kdy není lhůta k plnění sjednána, začne promlčecí lhůta běžet v den následující po dni, kdy dluh vznikl, tedy den následující po úhradě každé jednotlivé splátky. Žalovaný proto nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že právo žalobce mohlo být vykonáno poprvé teprve dne , datum, . Žalobce podle žalovaného v daném případě neuplatnil své právo na plnění včas, když první jím zaplacená splátka dluhu byla uhrazena dne , datum, a předposlední splátka dluhu byla rovněž ze strany žalobce uhrazena více než 3 roky před podáním žaloby, na poslední splátku uhradila každá ze společně zavázaných osob částku ve výši 786 129 Kč. Veškeré žalobcem uplatněné nároky jsou tedy promlčeny. Z těchto důvodů žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí nebo, aby sám rozhodl ve věci a odvolání vyhověl tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a zaváže žalobce k náhradě nákladů řízení žalovanému.3. K odvolání žalovaného se prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil též žalobce. Ten nejprve rekapituluje skutkové okolnosti případu, dále poukazuje na to, že právní posouzení provedené soudem I. stupně je správné. K tomu uvádí, že společný závazek z titulu povinnosti k zaplacení vymáhané povinnosti ze žalované směnky zanikl doplacením dlužné částky ze zápůjček, které žalobci, žalovanému a , jméno FO, poskytl , jméno FO, . Pro posouzení toho, zda není nárok žalobce promlčen, je podle žalobce rozhodující, že před poskytnutím zápůjček žádná ze společně zavázaných osob vůči tehdejšímu věřiteli, tedy ani žalobce, nezaplatila více, než kolik činil její podíl v rozsahu jedné třetiny. Teprve s poskytnutím zápůjček podle smlouvy o zápůjčce, z nichž byla vymáhaná povinnost doplacena, došlo k překročení třetinového podílu žalobce na dlužné částce. Pokud smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne , datum, a zápůjčky byly poskytnuty dne , datum, , pak promlčecí doba u žalobcova nároku vůči žalovanému k zaplacení toho, o co žalobce zaplatil více na svém podílu na vymáhané povinnosti, začala plynout dne , datum, a její běh by skončil dne , datum, . Žaloba byla doručena soudu dne , datum, , tedy před uplynutím promlčecí doby. Z těchto důvodů považuje žalobce rozhodnutí soudu I. stupně za věcně správné a proto navrhl, aby odvolací soud v napadených částech rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil jako věcně správné.4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (ust. § 201 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád – dále jen o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.), a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202a contrario o.s.ř.), přezkoumal v napadené části rozhodnutí soudu I. stupně jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.5. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému, aby mu tento zaplatil částku 85 771 Kč s příslušenstvím. V projednávané věci soud I. stupně ze shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování zjistil, že na základě exekučního titulu, a to směnečného platebního rozkazu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , číslo, zaplatili , právnická osoba, . směnečný peníz ve výši , Anonymizováno, Kč s příslušenstvím, dále směnečnou odměnu a náklady řízení. Po právní moci uvedených rozhodnutí byla na úhradu této pohledávky vedena exekuce , Anonymizováno, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , když v průběhu vedení této exekuce došlo nejprve ze strany jednotlivých solidárně zavázaných dlužníků k částečným úhradám, a to u žalobce ve výši , Anonymizováno, Kč, u žalovaného ve výši , Anonymizováno, Kč a u , jméno FO, ve výši , Anonymizováno, Kč s tím, že zbývající část uvedeného dluhu v částce , Anonymizováno, Kč byla doplacena každým z takto solidárně zavázaných dlužníků částkou , Anonymizováno, Kč, kterou každý ze solidárně zavázaných dlužníků získal ze zápůjčky od , tituly před jménem, , jméno FO, . K úhradě této poslední částky každým ze solidárně zavázaných dlužníků ve výši , Anonymizováno, Kč došlo dne , datum, . Celkem tedy na předmětný závazek (k jehož úhradě byli žalobce, žalovaný a , jméno FO, zavázáni společně a nerozdílně) byla zaplacena částka , Anonymizováno, Kč. Vzhledem k tomu, že nebyly podíly jednotlivých solidárně zavázaných dlužníků určeny, odpovídá každý za 1/3 tohoto uvedeného závazku, tedy každý z nich měl uhradit částku , Anonymizováno, Kč. Žalobce pak na uvedený dluh zaplatil celkem částku , Anonymizováno, Kč (přeplatil tedy výši na něj připadajícího podílu o , Anonymizováno, Kč). Žalovaný na uvedený závazek zaplatil celkem částku , Anonymizováno, Kč („nedoplatek“ na jeho podíl činil , Anonymizováno, Kč) a , jméno FO, zaplatil na uvedený závazek celkem částku , Anonymizováno, Kč („nedoplatek“ na jeho podíl činil , Anonymizováno, Kč). S ohledem na tyto okolnosti pak žalobce vyzval mimo jiné též žalovaného k tomu, aby mu uhradil část závazku, kterou za něj zaplatil, a to v rozsahu částky , Anonymizováno, Kč, přičemž žalovaný této výzvě nevyhověl. Žalobce se proto se svým nárokem obrátil na soud. Tyto skutkové závěry soudu I. stupně považuje odvolací soud za správné, když vyplývají z provedeného dokazování a též se shodných tvrzení účastníků. Ostatně žalovaný ani správnost těchto skutkových závěrů nezpochybňuje.6. Žalovaný však setrvává na své obranné námitce, spočívající v tom, že došlo-li ze strany žalobce k přeplacení jeho podílu (za žalovaného v rozsahu žalované částky), je tento žalobcův nárok promlčen, neboť předmětný závazek byl placen ve splátkách, přičemž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu pro tyto př