§ 559 občanský zákoník – Forma právních jednání
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 559 zákona 89/2012 stanoví, že každý si může pro právní jednání zvolit libovolnou formu, pokud ho v tom neomezuje dohoda nebo zákon. Můžete si vybrat, zda právní jednání uděláte ústně, písemně, nebo třeba gestem, pokud to není zakázáno. (§ 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Forma právních jednání
- Judikatura: na § 559 odkazuje 88 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Forma právních jednání“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Můžete si vybrat, zda právní jednání uděláte ústně, písemně, nebo třeba gestem, pokud to není zakázáno.
- Vaše svoboda volby formy může být omezena, pokud jste se na jiné formě dohodli s druhou stranou.
- Vaše svoboda volby formy může být omezena, pokud konkrétní zákon pro dané jednání předepisuje určitou formu.
Příklad
Chcete prodat starou knihu sousedovi. Můžete se s ním ústně domluvit na ceně a předání, protože zákon ani vaše dohoda nevyžadují písemnou formu.
Na co si dát pozor
- Pozor na situace, kdy zákon vyžaduje písemnou formu, například pro zřízení nebo převod věcného práva k nemovité věci (§ 560).
- Pozor na situace, kdy jste se s druhou stranou dohodli na konkrétní formě, například že smlouva bude vždy písemná.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 559
Jak soudy aplikují § 559
Odvolací soud doplnil, že na problematiku formy právních jednání upravenou v § 559 až § 564 o. z. navazuje § 1744 o. z. upravující konkludentní akceptaci návrhu smlouvy, což je spojeno s problémy při zjišťování jejího obsahu.
… na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí (§ 1757 odst. 1 o. z.). Nabídka i přijetí jsou jednostranným adresovaným právním jednáním (§ 545 o. z.). Působí vůči adresátovi od okamžiku, kdy mu projev vůle dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Nezávisí přitom na formě přijetí (ústně, písemně, konkludentně; viz § 559 o. z.). Lze je učinit konáním nebo opomenutím, výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit (§ 546 o. z.). Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči …
V něm zdůraznil základní zásady vyjádřené v čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, dále jen „Listina”(„…nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá”), a § 2 odst. 1 a 2 o. z. o výkladu soukromého práva, jakož i § 559 o. z. (zakotvujícího právo každého zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem).
Právní otázky
Související
§ 24 Forma právních úkonů (Hospodářský zákoník)§ 24 Forma právních úkonů (Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodá)§ 23 Písemná forma (Hospodářský zákoník)§ 23 (Zákon České národní rady o notářích a je)§ 44 ZASTOUPENÍ (Zákon o mezinárodním právu soukromém)