15 Co 162/2023-978 — Krajský soud v Brně

Průběh řízení před soudem I. stupně1. Žalobou podanou soudu , datum, se původní žalobce (, jméno FO, , narozený , datum, , zemřelý , datum, ) domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu (mimo jiné) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále také předmětný pozemek), přičemž přesné znění smlouvy o převodu uvedl v žalobním petitu. Uplatněný nárok odůvodnil tím, že je oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb. (dále také zákon o půdě) k uplatňování restitučního nároku z titulu náhrady za v minulosti odňatý a poté nevydaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , role o výměře , Anonymizováno, m² v katastrálním území , adresa, . K tomu dále uvedl, že tento pozemek přešel do vlastnictví státu kupní smlouvou ze dne , datum, uzavřenou mezi původní vlastnicí , jméno FO, a národním podnikem , právnická osoba, , když tuto smlouvu musela , jméno FO, podepsat pod nátlakem a za nápadně nevýhodných podmínek. Uvedl rovněž, že podle rozhodnutí státního notářství v , adresa, č. j. , Anonymizováno, je jediným dědicem po , jméno FO, , zemřelé , datum, . Dne , datum, původní žalobce uplatnil u , Anonymizováno, nárok na vydání zemědělského majetku podle § 9 zákona o půdě. Pozemkový úřad dne , datum, vydal rozhodnutí, ve kterém rozhodl, že původní žalobce není vlastníkem konkrétních pozemků evidovaných nyní v katastru nemovitostí (KN) o výměře , Anonymizováno, m², které dříve v původním pozemkovém katastru byly evidovány pod č. , Anonymizováno, . Současně pozemkový úřad rozhodl, že za tento pozemek (pozemky) bude původnímu žalobci poskytnut jiný pozemek podle § 11a zákona o půdě, případně finanční náhrada podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Žalovaná nevydaný pozemek , Anonymizováno, ocenila částkou , Anonymizováno, Kč, s čímž původní žalobce zásadně nesouhlasil. Původní žalobce se však za účelem alespoň částečného uspokojení svého nároku účastnil veřejných nabídek vyhlášených žalovanou podle § 11a zákona o půdě, konkrétně nabídek zveřejněných dne , datum, , , datum, a , datum, . Ani u jedné z těchto nabídek však nebyl úspěšný. Dne , datum, nabyla účinnosti novela zákona o půdě (dle zákona č. 185/2016 Sb.), na základě které oprávněným osobám náleží za nevydané pozemky jen peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a zákona o půdě. Původní žalobce poukazoval na to, že ustálená judikatura dovodila, že je možné domáhat se uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků soudní cestou s tím, že o výši nároku (v daném případě o ceně nevydaného pozemku , Anonymizováno, ) soud rozhodne jako o předběžné otázce na základě znaleckého posudku. V průběhu řízení původní žalobce soudu předložil znalecký posudek , tituly před jménem, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, (zpracovaného na objednávku žalobce), ze kterého vyplývá, že cena původního pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (obec , adresa, ) k , datum, činila , Anonymizováno, Kč.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nezpochybňovala, že původní žalobce byl oprávněnou osobou dle zákona o půdě z důvodů uváděných v žalobě. Nesouhlasila však s oceněním nevydaného pozemku (, Anonymizováno, ), když poukazovala na to, že předmětné pozemky (které byly součástí původního pozemku , Anonymizováno, ) se oceňují ke dni převzetí státem a nikoli dle aktuálního stavu. Z tohoto důvodu skutečnost, že na pozemcích se nachází 3 domy, neznamená, že ke dni převzetí státem se jednalo o stavební pozemky. V prvním vyjádření k žalobě žalovaná poukazovala na to, že v případě původního žalobce byly nevydané pozemky v rozhodnutí ze dne , datum, oceněny na částku , Anonymizováno, Kč a v rozhodnutí ze dne , datum, na částku , Anonymizováno, Kč. Žalovaná dále namítala, že nebyla splněna základní podmínka pro vyhovění žalobě, když žalovaná se vůči žalobci nechovala liknavě, svévolně a diskriminačně; zde poukazovala na to, že žalobce se mohl (a může) se svým nárokem účastnit veřejných nabídek pozemků.3. Žalovaná nezpochybňovala, že je vlastníkem vybraného předmětného pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . V průběhu řízení (u jednání dne , datum, ) účastníci učinili nesporným, že administrativní cena předmětného pozemku (p. č. , Anonymizováno, ) je , Anonymizováno, Kč (a to na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, zpracovaného na objednávku žalované).4. Soud I. stupně ve věci rozhodl poprvé rozsudkem ze dne 11. 2. 2021, č. j. 72 C 60/2018-677, kterým žalobě vyhověl a původnímu žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Při ocenění restitučního nároku původního žalobce za nevydaný pozemek , Anonymizováno, vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, a v tomto směru odkázal na jiná soudní řízení, která se týkala stejného restitučního nároku žalobce. Dospěl rovněž k závěru, že žalovaná nečinila dostatek veřejných nabídek pozemků, které by svou kvalitou odpovídaly nevydanému pozemku a že žalobce (původní) tak neměl zajištěnou odpovídající možnost, která by mu umožnila dosáhnout uspokojení svého nároku jiným způsobem, než podat tuto žalobu. Na základě odvolání žalované ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně jako soud odvolací, který usnesením ze dne 18. 1. 2022, č. j. 15 Co 174/2021-715 rozsudek soudu ze dne 11. 2. 2021 zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud I. stupně se řádně zabýval téměř všemi rozhodnými skutečnostmi pro úspěch žaloby, a to včetně liknavosti a svévole žalované při uplatňováni restitučního nároku původního žalobce. Uvedl také, že z obsahu spisu vyplývá, že námitky žalované ohledně nedostatku žalobcem předloženého znaleckého posudku (ohledně ocenění nevydaného pozemku) byly vypořádány při ústním výslechu znalce s tím, že otázka ocenění nevydaného pozemku je mezi stranami nyní nesporná. Odvolací soud však soudu I. stupně vytkl, že se nezabýval posouzením vhodnosti vybraného náhradního pozemku k vydání, což je jedním z předpokladů úspěchu podané žaloby.5. V další fázi řízení žalovaná setrvala na zamítnutí žaloby, když nadále měla za to, že na její straně nedošlo ke svévoli ani k liknavosti. K vybranému předmětnému pozemku (parc. č. , Anonymizováno, 1 v k. ú. , adresa, ) uvedla, že nerozporuje, že u tohoto pozemku není dána zjevná zákonná překážka jeho převodu. Zdůraznila však, že tento pozemek je nevhodný a tudíž nepřevoditelný. V tomto směru poukázala na znalecký posudek ze dne , datum, , kterým byl tento pozemek oceněn, ze kterého vyplývá, že pozemek je nepřístupný vzhledem k oplocení okolních pozemků a že z tohoto důvodu by žalobci mohlo vzniknout nanejvýš tzv. holé vlastnictví, což převoditelnost náhradního pozemku samo o sobě zapovídá. Poukázala rovněž na to, že pozemek se nachází u objektů určených k individuální rekreaci, takže i kdyby předmětný pozemek šlo zemědělsky využít, pak by taková činnost (zemědělské využívání) zasahovala nepřípustným způsobem do práv třetích osob, tj. vlastníků okolních pozemků. Zmínila rovněž, že pozemek má výměru pouhých , Anonymizováno, m² a v katastru nemovitostí je evidován jako ostatní plocha, neplodná půda. Z tohoto důvodu pozemek není možné hospodářsky využívat (ani po jeho případných úpravách), což je nezbytným předpokladem pro to, aby tento pozemek mohl být žalobci převeden jako pozemek náhradní. Dodala, že předmětný pozemek byl dříve zařazen do veřejné nabídky, a to s přihlédnutím k vlastnické struktuře okolních pozemků a jeho tehdejšímu stavu, když k pozemku byl zajištěn přístup. S ohledem na to, že se vlastnická struktura v mezidobí změnila, zůstal předmětný pozemek samostatný a bez vlastnického napojení na okolní pozemky, tím ztratil způsobilost být vhodným pozemkem náhradním. Zmínila i to, že soudy mají při vydávání náhradních pozemků rozhodovat tak, aby nezavdávaly příčinu vzniku dalších sporů. Konečně poukázala na to, že žalobce (původní) nemá k vybranému místu náhradního pozemku žádný bližší vztah, když jemu nevydané pozemky se nacházely v , Anonymizováno, , nikoli v , Anonymizováno, , přičemž původní žalobce má trvalé bydliště v , Anonymizováno, , ve vybrané lokalitě žádné pozemky nevlastní a ani se jejich vydání nedomáhá.6. Soud I. stupně provedl dokazování listinnými důkazy a ve věci znovu (podruhé) rozhodl rozsudkem ze dne 29. 4. 2022, č. j. 72 C 60/2018-752, kterým žalobě vyhověl tak, že nahradil projev vůle žalované s uzavřením smlouvy se žalobcem v navrhovaném znění dle žalobního petitu (výrok I.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 51 527,10 Kč (výrok II.). Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že vycházel z toho, že původní výše restitučního nároku žalobce (který sám o sobě mezi účastníky sporný nebyl) za nevydaný pozemek , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, činí , Anonymizováno, Kč. V tomto směru uvedl, že tato částka vyplývá z vyjádření samotné žalované (