18 Co 45/2019-364 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce a) domáhal nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, tak, že bude určeno, že oprávněná osoba , Jméno zainteresované osoby 1/0, není vlastníkem pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, (výrok I) a žaloba žalobce b), kterou se domáhal nahrazení shora označených rozhodnutí Státního pozemkového úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, tak, že , Jméno zainteresované osoby 1/0, není vlastníkem budovy čp. , Anonymizováno, (zámek) na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , katastrální úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, (výrok II). Žalobci byli dále zavázáni zaplatit účastnici , Jméno zainteresované osoby 1/0, na nákladech řízení částku 27 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, (výrok III) a České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na nákladech řízení částku 609 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (IV).2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce b) odvolání. V něm uvedl, že soud prvního stupně na základě provedeného dokazování neučinil správné závěry a neposoudil věc správně po právní stránce. Zejména akcentuje to, že se nepovažuje za osobu povinnou k vydání nemovité věci – zámku, dle § 5 zákona o půdě, neboť nebyl ke dni účinnosti zákona o půdě držitelem zámku, ale držel jej subjekt od něj odlišný, který již zanikl. , adresa, nadto nebyl obytnou či hospodářskou budovou, která by patřila k zemědělské usedlosti a sloužila k zemědělské a lesní výrobě. Taková charakteristika byla toliko formální, neboť nejméně 50 let před druhou světovou válkou předmětné nemovitosti fakticky nesloužily k zemědělské či lesnické výrobě a na daný případ nelze aplikovat zákon o půdě. Soud prvního stupně se nedostatečně zabýval otázkou případného odškodnění za odňaté nemovitosti a nelze akceptovat závěr, že odškodňovací řízení pravděpodobně nebylo vedeno. Bylo úkolem správního orgánu, aby tuto otázku vyřešit ex officio v rámci jeho činnosti. Nalézací soud pak pochybil, pokud nevyhověl důkazním návrhům žalobce, aby byl zpracován znalecký posudek, který jediný mohl zodpovědět otázku, do jaké míry došlo k přestavbě dotčeného zámku. Z historických dokumentů popisujících stav předmětných nemovitých věcí před a po druhé světové válce vyplývá, že na zámku nebyl funkční splachovací záchod, tekoucí voda, topilo-li se v kamnech, protože zde nebylo zavedeno ani topení. Pokud je zámek dnes zkolaudován jako školské zařízení pro vzdělávání mládeže a k výuce studijních a učebních oborů v oblasti sociální služeb, podnikání, holičství, kadeřnictví a gastronomie – kuchařství, číšnictví, je zcela zřejmé, že objekt musel prodělal zásadní přestavbu. Dobové fotografie zachycují poničený plášť budovy, poničenou střechu a naprosto zdevastované vnitřní prostory. O přestavbě zámku vypovídají navíc i záznamy v kronice městysu , adresa, , z nichž je zřejmé, že po převzetí zámku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, došlo ke zpracování projektové dokumentace pro stavební úpravy zámku a k zavedení neexistujícího ústředního topení. O rozsahu prací ve vnitřních prostorách nemůže pak být pochyb, když je sám kronikář popisuje jako náročnou rekonstrukci: „jejíž součástí byla výměna střešní krytiny, klempířské práce, výstavba nových komínů, oprava elektroinstalace, sociálního zařízen, vyčištění studny.“ Objekt prošel i vnitřní přestavbou, která zahrnovala bourání prostor i výstavbu nových stěn a schodišť. Další stavební práce zahrnovaly zastřešení ochozu zámku, opravu schodiště, nové podlahy, dveře a okna a zavedení pitná voda. Na základě shora uvedeného žalobce navrhuje, aby odvolací soud rozsudek nalézacího soudu změnil a žalobě vyhověl.3. Původní zúčastněná osoba , jméno FO, se k odvolání vyjádřila tak, že není pochyb, že žalobce b) je osobou povinnou k vydání budovy zámku čp. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a správní orgán i soud dospěly v tomto směru ke správnému závěru, který učinily na základě provedených důkazů, zejména výpisem z katastru nemovitostí LV č. , Anonymizováno, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, ze dne , datum, , z dopisu ze dne , datum, , zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, ze dne , datum, . Z těchto listin jednoznačně plyne, že žalobce b) byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník předmětné budovy zámku již ke dni účinnosti zákona o půdě, tedy ke dni , datum, . K námitce, že pozemek p. č. st. , Anonymizováno, a na něm stojící budova zámku čp. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, nebyly užívány k zemědělským nebo lesnickým účelům, uvádí, že budova čp. , Anonymizováno, byla součástí rozsáhlé zemědělské usedlosti – velkostatku , adresa, zapsaného ve vl. č. , Anonymizováno, Moravských zemských deskách a důkazem o této skutečnosti je samotná konfiskace majetku zapsaného v této knihovní vložce podle dekretu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., který se vztahoval na zemědělský majetek, kterým je třeba rozumět zemědělskou a lesní půdu, k ní patřící budovy a zařízení, závody zemědělského průmyslu, sloužící vlastnímu zemědělskému a lesnímu hospodářství, jakož i movité příslušenství (živý a mrtvý inventář) a všechna práva, která jsou spojena s držbou zkonfiskovaného majetku anebo jeho části. Také z protokolu ze dne , datum, o převzetí zkonfiskovaného majetku bývalého panství , adresa, do správy ministerstva zemědělství jednoznačně plyne, že toto panství jako celek, včetně budovy zámku, sloužilo zemědělské, zejména však lesnické výrobě a jako celek bylo také zkonfiskováno. Ke spekulacím žalobce b) o údajném odškodnění účastnice dle dvoustranné mezinárodní smlouvy uzavřené mezi ČSSR a Rakouskem lze uvést, že ve spise je založen přípis Ministerstva spravedlnosti ze dne , datum, , ze kterého plyne, že rakouské Ministerstvo spravedlnosti, sdělilo, že neexistují žádné podklady, které by prokazovaly, že účastnice , Jméno zainteresované osoby 1/0, byla účastníkem tvrzeného odškodňovacího řízení. Tato námitka obou žalobců byla vyřešena v rámci prvostupňového řízení, takže její znovu nastolování v podaném odvolání postrádá jakýkoliv smysl. Soud prvního po provedeném dokazování také dospěl k jednoznačnému závěru, že v období od odnětí zámku , Anonymizováno, , Anonymizováno, (ke dni , datum, - datu účinnosti dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.) do účinnosti zákona o půdě (24. 6. 1991) nedošlo k zásadní přestavbě budovy zámku čp. , Anonymizováno, v , adresa, , která by mohla představovat překážku vydání nemovitosti dle ust. § 11 odst. 4 zákona o půdě. Ze spisu stavebního úřadu vyplývá, že na budově zámku byly v relevantním období, jakož i v období následném, prováděny žalobcem b) pouze práce odpovídající péči řádného hospodáře ve smyslu ustanovení. § 5 odst. 3 zákona o půdě. Jednalo se o opravu či výměnu zařízení z důvodu chátrání nebo o modernizaci z důvodu potřeby vyšší technické úrovně v průběhu uplynulých desetiletí a výrazného technického pokroku (zvláště s ohledem na skutečnost, že žalobce b/ zde dlouhodobě provozoval školské zařízení. Nejednalo se tedy o žádnou zásadní přestavbu, v důsledku níž by budova ztratila svůj původní stavebně technický charakter. Účastnice , Jméno zainteresované osoby 1/0, navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“) zjistil, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II, III a IV a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Výrok I, kterým byla zamítnuta žaloba žalobce a), nebyl odvoláním napaden a samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).6. Vzhledem k tomu, že v průběhu odvolacího řízení zúčastněná osoba , jméno FO, zemřela, odvolací soud usnesením ze dne , datum, , č. j. 18 Co 45/2019-359, rozhodl, tak, že namísto , Jméno zainteresované osoby 1/0, , narozené , datum, , která , datum, zemřela, bude v řízení pokračováno se správcem pozůstalosti , tituly za jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, -, Anonymizováno, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , Adresa zainteresované osob