28 Co 29/2023-78 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 80 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení od 30. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 22 862,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (II. výrok).2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Uvedl, že soud nepřihlédl k dosud provedeným úkonům dodavatele, které byly sjednány ve smlouvě o dílo, když podle V. odstavce smlouvy v případě vypovězení dodavatele z pozemku přebírá objednatel odpovědnost za dosud vykonanou práci (zaměření a projektová dokumentace, povolení , Anonymizováno, a , Anonymizováno, povolení , adresa, , dovoz materiálu na pozemek objednatele). Soud nedal žalovanému možnost prokázat, že povolení stavby a smlouva byla zrušena na základě nevhodného přístupu objednatele k pronajatým pozemkům obcí , adresa, . Žalobce po zjištění skutečných nákladů přestal s dodavatelem komunikovat. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, Anonymizováno3. Žalobce k odvolání uvedl, že žalovaný až v rámci odvolacího řízení tvrdí, že záloha ve výši 80 000 Kč byla sjednána pro účely úhrady jím specifikovaných prací. Z listiny „Předběžného rozpočtu prací pro vrtanou studnu , adresa, ze dne 9. 12. 2020“, který byl součástí zakázkového listu, však vyplývá, že veškerá povolení se zavázal žalovaný vyřídit zdarma, a tak uvedené práce nebyly součástí sjednané ceny a nemohla na ně být ani poskytnuta záloha. Projektová dokumentace pak byla v rozpočtu oceněna částkou 3 500 Kč, ale s termínem provedení až podle povolení. Je třeba poukázat i na to, že žalovaný byl po celou dobu soudního řízení neaktivní. Nereagoval na předžalobní výzvu žalobce ze dne 16. 7. 2021, v řízení neuvedl žádná relevantní tvrzení ohledně údajné neoprávněnosti žalobního nároku, nepředložil a neoznačil jakékoliv důkazy, které by soud měl v řízení provádět. Jestliže žalovaný až v rámci odvolacího řízení tvrdí skutečnosti, ze kterých účelově dovozuje, že žalobce nemá na vrácení zálohy nárok, je to v rozporu s § 205a o. s. ř., poněvadž takové skutečnosti nebo důkazy měly být uplatněny již před soudem prvního stupně. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a žalobci přiznal náklady odvolacího řízení.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se v žalobě domáhal vydání rozhodnutím jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 80 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 30. 7. 2021 do zaplacení. V žalobě uvedl, že dne 7. 2. 2020 uzavřeli účastníci smlouvu, jejímž předmětem bylo zhotovení vrtané studny žalovaným na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Mezi stranami byla sjednána záloha na cenu díla ve výši 80 000 Kč, která byla žalovanému uhrazena v hotovosti dne 11. 12. 2020. Dne 8. 4. 2021 Obec , adresa, projednala žádost o povolení předmětné stavby, avšak zastupitelstvo obce tento záměr neschválilo, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 13. 4. 2021. Protože podmínkou splnění díla podle uvedené smlouvy bylo povolení stavby, zanikl závazek žalovaného v celém rozsahu pro nemožnost plnění (§ 2006 o. z.). Žalobce poté opakovaně vyzýval žalovaného k vrácení zálohy, zástupce žalobce mu doručil také předžalobní výzvu, vše ale skončilo bez výsledku. Žalovaný k žalobě uvedl, že po odečtení nákladů na přípravu prací podle rozpočtu, který žalobce obdržel, byl ochoten se dohodnout. K jednání, které bylo nařízeno a které se konalo dne 26. 4. 2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání doručeno dne 23. 3. 2022. Soud ve věci rozhodl napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že podle provedených důkazů se účastníci dohodli na provedení díla žalovaným, vrtané šachtice hloubky 80 m v době po vydání stavebního povolení. Žalobce při podpisu smlouvy složit žalovanému zálohu 80 000 Kč. Podle dopisu obce , adresa, nebyl záměr žalobce vyvrtat studnu schválen, a tak žalobce vyzval žalovaného k vrácení zálohy do 10 dnů od doručení písemné výzvy ze dne 16. 7. 2021. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo podle § 2586 a násl. o. z. Žalovaný byl povinen po získání povolení vyvrtat na pozemku žalobce 80 m hlubokou šachtici za cenu podle rozpočtu a žalobce zaplatit cenu díla. Žalobce na cenu předem uhradil dohodnutou zálohu 80 000 Kč. Povolení k vrtu však nebylo dáno, závazek se tak stal podle § 2006 o. z. nesplnitelným a zanikl. Podle § 2993 o. z. vzniklo účastníkům právo na vrácení vzájemného plnění. Žalobce své právo u žalovaného uplatnil nejpozději výzvou ze dne 16. 7. 2021, podle níž měl žalovaný vrátit žalobci zálohu 80 000 Kč nejpozději do 29. 7. 2021. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní, netvrdil a ani neprokázal, že by svou povinnost splnil, či že by jeho povinnost alespoň zčásti zanikla. S ohledem na uvedené zavázal soud žalovaného k uhrazení dlužné částky spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 80 000 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení (§ 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Účelně vynaložené náklady žalobce ve výši 22 862,50 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 3 200 Kč a v odměně advokáta ve výši 19 662,50 Kč (tři a půl úkonu právní služby podle § 7 podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 4 300 Kč, které spočívaly v přípravě a převzetí zastoupení, prosté výzvě k plnění, podání žaloby a účasti u jednání, čtyři režijní paušály po 300 Kč a náhrada za DPH 3 412,50 Kč).6. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Ten se sice z jednání omluvil a požádal o jeho odročení, avšak pouze ve stručném sdělení: „, právnická osoba, , žádám o přeložení termínu z důvodu čerpání dovolené od 14. 7. do 27. 7. 2024“. Chyběly jakékoli podrobnosti o plánované dovolené, především: zda byla zajištěna dříve, než bylo žalovanému doručeno předvolání, zda není možné ji odložit či přerušit a na jednání se dostavit, zda není jiné osoby, která by mohla na nařízeném jednání za společnost jednat. Navíc nebyla tvrzení o dovolené ani nijak doložena. Protože soud nemohl posoudit důvodnost omluvy a ověřit si její pravdivost, považoval omluvu a žádost o odročení jednání za nedůvodnou. Dále soud vycházel z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1962/2003, podle něhož v případě, že žádosti o odročení jednání soud nevyhoví, není povinen účastníka o nevyhovění vyrozumět; je věcí účastníka přesvědčit se, zda jeho návrhu na odročení bylo či nebylo vyhověno.7. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listin: zakázkového listu sepsaného účastníky dne 7. 2. 2020, předběžného rozpočtu prací pro vrtanou studnu , adresa, ze dne 9. 12. 2020, cenového rozpočtu vrtané studny ze dne 9. 12. 2020, výdajového pokladního dokladu žalobce ze dne 11. 12. 2020, sdělení Obce , adresa, ze dne 13. 4. 2021. Poté dospěl ke stejným skutkovým zjištěním jako soud prvního stupně, která byla shrnuta v 5. odstavci.8. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.9. Podle § 2006 odst. 1 o. z., stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.10. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena podle citovaného ustanovení občanského zákoníku smlouva o dílo. Objednatel (žalobce) složil zhotoviteli (žalovanému) zálohu na cenu díla ve výši 80 000 Kč (§ 1807 o. z.). Dluh žalovaného ze smlouvy se stal nesplnitelným, protože žádost o vydání stavebního povolení na dílo nebylo vyhověno. Dílo nemohlo být provedeno a závazek žalovaného pro následnou nemožnost plnění podle § 2006 o. z. zanikl.11. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Zanikl-li závazek, žalobci vzniklo právo na vrácení toho co plnil, tedy na vrácení zaplacené zálohy ve výši 80 000 Kč. I žalovanému vzniklo právo na vrácení toho co podle smlouvy