72 Co 179/2024-72 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud ve , adresa, výše uvedeným rozsudkem, jeho výrokem I., zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovanému ke dni , datum, , stanovené rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, který nabyl právní moci, Anonymizováno, dne , datum, . Výrokem II. pak zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalovaného , Anonymizováno2. Rozhodnutí odůvodnil tak, že žalovaný ani nadále není schopen sám se živit, byť nabyl zletilosti. Dne , datum, žalobce úspěšně ukončil vzdělávací program středního vzdělávání v oboru zedník a získal výuční list. Bez časové přetržky po ukončení studia v oboru zedník nastoupil do druhého ročníku studia v oboru opravář lesnických strojů, a to na stejné škole. Pokračováním ve studiu si žalovaný rozšiřuje možnost budoucího uplatnění na trhu práce, když následné studium mu umožní vykonávat odborné řemeslné práce v mnohem širším rozsahu, než by tomu bylo za situace, kdy by se v tomto okamžiku začal živit jako zedník. Důležitým benefitem je pro žalovaného, s ohledem na jeho a matčiny poměry, bezplatné získání řidičského oprávnění na osobní automobil, na traktor, nákladní automobil, dále získá svářečské průkazy, jeřábnický průkaz a oprávnění pro práci s motorovou pilou. Tyto dovednosti souvisí s jeho předchozím studiem v oboru zedník. Neshledal, že by se žalovaný choval lehkomyslně, že by si chtěl tzv. prodlužovat mládí a nechat se od žalobce živit. Přihlédl též k věku žalovaného, který se na budoucí povolání připravuje od svých patnácti let a celková doba přípravy na budoucí povolání v trvání pěti let není nepřiměřená širokému rozsahu získaných dovedností. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když plně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení mu vzniklých, které vypočetl dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., jeho § 8 odst. 2, § 7 bod 6. a § 13 odst. 4.3. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce. Je si vědom své vyživovací povinnosti rodiče ke svému synovi po celou dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání. Tato soustavnost však byla přerušena úspěšným ukončením středního vzdělání v oboru zedník, kde získal výuční list na , právnická osoba, , adresa, . Pokud se žalovaný rozhodl pokračovat ve studiu v diametrálně odlišném oboru na téže škole, byť nastoupil hned do druhého ročníku, tento obor nesouvisí s budoucím povoláním, pro které se rozhodl díky studiu v oboru zedník. Měl zato, že vyživovací povinnost k žalovanému byla ukončena převzetím výučního listu v oboru zedník. Poukázal na účastnickou výpověď žalovaného, v níž připustil, že získání řidičského oprávnění byl jeden z faktorů, který ho vedl k zahájení studia v novém učebním oboru po skončení prvého, současně uvedl, že neví, čím by se chtěl v budoucnu živit. Jeho matka v řízení vedeném u téhož soudu , právnická osoba, ve své účastnické výpovědi uvedla, že by syn pracoval rád jako zedník. Je zřejmé, že nový obor žalovaný neuplatní v rámci svého budoucího povolání. Z nabídky , právnická osoba, , adresa, vyplývají možnosti budoucího uplatnění při vystudování oboru opravář lesnických strojů, které jsou diametrálně odlišné od povolání zedník. Řidičský průkaz za účelem možnosti dopravy do zaměstnání v oboru zedník lze získat i jinak než zatěžováním svých rodičů v rámci jejich vyživovací povinnosti. Zdůraznil, že jde o jiný obor, opět nikoli v rámci maturitního programu. Měl zato, že žalovaný se nepřipravuje cílevědomě a soustavně na budoucí povolání, jelikož mu studium v novém učebním oboru při výkonu práce zedník nebude platné. V případě, že by dal odvolací soud zapravdu argumentaci soudu prvního stupně, požádal o aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu s přihlédnutím k jeho nemajetnosti a nízkým příjmům sestávajícím z invalidního důchodu a příjmu z pracovní činnosti kolem , Anonymizováno, Kč měsíčně, k faktu, že má další vyživovací povinnosti k nezletilým dětem a výši nájemní povinnosti.4. Žalovaný se v rámci vyjádření k odvolání ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, který správně aplikoval ustálenou soudní praxi, zejména nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Zdůraznil, že pokračováním ve studiu si rozšiřuje své uplatnění na trhu práce i vzhledem k možnosti získání řidičských oprávnění na různá vozidla a získání průkazů ke speciálním činnostem. K požadavku aplikovat moderační nákladové ustanovení uvedl, že žije se svou matkou a dvěma nezletilými sourozenci, je studentem bez příjmu či jakéhokoli hodnotnějšího majetku. Od vydání napadeného rozsudku žalobce uhradil žalovanému výživné pouze jednou, aby byl v prodlení s úhradou nejvýše tří splátek výživného. Nepřiznání náhrady nákladů řízení by výrazným způsobem zasáhlo do majetkových poměrů žalovaného. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.5. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání objektivně přípustným (§ 201, § 202 à contr. o. s. ř.), že toto odvolání podal žalobce, tedy účastník řízení jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 o. s. ř.), že tak učinil včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že toto odvolání splňuje podmínku jeho projednatelnosti v podobě uvedených odvolacích důvodů (§ 212a odst. 2 o. s. ř.), rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není co do věci samé důvodné.6. Soud prvního stupně opřel svůj závěr o trvání vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému o ustanovení § 911 občanského zákoníku ve spojení s judikaturou Ústavního soudu k tomuto ustanovení se vážícímu, přičemž uzavřel, že žalovaný se soustavně a cílevědomě připravuje na budoucí povolání a studiem druhého oboru si rozšiřuje budoucí uplatnění na trhu práce. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.7. Žalovaný po řádném ukončení studia na , právnická osoba, , adresa, v oboru zedník začal studovat na téže škole jiný obor, a to opravář lesnických strojů. Žalobce s poukazem na nabídku této střední školy zdůraznil možnosti pracovního uplatnění v posledně označeném oboru, jimiž jsou uplatnění v sektoru lesního a zemědělského hospodaření a službách, u opravárenských firem, v autoservisu, jako řidič nákladního automobilu, svářeč, zámečník a soustružník. Se žalobcem je třeba souhlasit v jeho názoru, že žalovaný při budoucím výkonu práce v jednom ze studovaných oborů nemusí využít znalosti z oboru druhého. Nicméně tím, že vystuduje druhý obor, se mu značně rozšíří možnosti uplatnění na trhu práce. O druhém oboru nelze uvést, že by šlo o méně perspektivnější obor než první. Naopak, uplatnění v něm je značně široké, jak vyplývá z nabídky střední školy. Uvedené současně neznamená schvalování takového postupu žalovaného, kdy by po ukončení druhého oboru začal studovat další. Akceptace oprávněnosti studia druhého oboru - nahlíženo z hlediska trvání vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému - je dle názoru odvolacího soudu dána také tím, že v době nástupu na střední školu ne každé dítě ve věku 15 – 16 let přesně ví, čemu by se chtělo v životě z hlediska pracovního věnovat. Jinak je však třeba nahlížet na zletilého člověka, u něhož lze předpokládat, že z hlediska budoucího pracovního uplatnění má své priority ujasněny (pokud je tato osoba zdráva či jinak nevybočuje ze standardu). Žalovaný nadto nezačal studovat na škole se zcela odlišným zaměřením, jehož výsledkem by bylo uplatnění v nesouvisejících oborech (jako např. kuchař, holič apod.), ale na téže škole a v oboru, který tak zcela diametrálně odlišný od oboru zedník není. Stále se jedná o práce venkovní, nikoli kancelářské, jejichž základem je manuální řemeslná práce s technickým materiálem. Přestože lze souhlasit se žalobcem, že řidičské a další průkazy lze získat i jiným způsobem než studiem konkrétního oboru, v případě žalovaného se jedná o značný benefit, který může uplatnit i na stavbě (svářečský či jeřábnický průkaz) či jako řidič vozidel s budoucí prací související (řidič nákladního automobilu se stavebním či jiným materiálem). Studiem druhého oboru tedy žalovaný získává nové dovednosti, čímž se zvětšuje jeho šance na adekvátní pracovní uplatnění. Z tohoto hlediska není významným rozpor mezi představami matky nezletilého prezentovaný v rámci své účastnické výpovědi ve věci výživného na nezletilé děti v řízení vedeném pod sp. zn. , právnická osoba, by rád zůstal u zednictví), a představami žalovaného prezentované v tomto řízení (před soudem prvního i druhého stupně), který stále zvažuje, v jaké oblasti by chtěl pracovat, když oba obory jej baví. Pokud se tedy žalovaný po ukončení studia v oboru zedník již jako téměř zletilý rozhodl, že se nepokusí o maturitní nástavbu v oboru zedník, ale bude studovat další obor, nelze mu uvedené pro účely rozhodnutí o trvání vyživovací povinnosti v době nynější klást k tíži a dovozovat její zánik (na straně druhé, žalovaný by se bez dalšího stěží mohl po žal