17 Co 226/2024-106 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované stanovena povinnost zapsat do majetkové podstaty žalobce v insolvenčním řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, peněžní prostředky dlužníka, a to 171 814,69 Kč – které je povinen vydat soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, ve spojeném řízení , číslo jednací, , 400 781,02 Kč – které je povinen vydat soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení , číslo jednací, , 31 157,64 Kč – které je povinen vydat soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení , číslo jednací, , 29 499,03 Kč – které je povinen vydat soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení , číslo jednací, a 88 233,68 Kč – které je povine vydat , tituly před jménem, , jméno FO, , se , adresa, , jako správce konkursní podstaty úpadce , právnická osoba, , IČO: , IČO, (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Konstatoval, že insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. nepřepokládá pouze pasivní roli insolvenčního správce při zjišťování majetkové podstaty dlužníka, nýbrž aktivitu, jejíž podoba a intenzita závisí od okolností konkrétní věci. S odkazem na § 217 insolvenčního zákona dovodil, že soupis majetku dlužníka provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení podle pokynů insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Dlužník není oprávněn v insolvenčním řízení insolvenčnímu správci diktovat, jaké položky má zapsat do soupisu majetku (srov. § 221 i. z.). Zjistil, že žalovaná se jako insolvenční správkyně tvrzenými pohledávkami žalobce řádně zabývala. Podle soupisu majetkové podstaty z 10.11.2021 byly do majetkové podstaty zahrnuty (pouze) nemovitosti žalobce. U pohledávek, jejichž zahrnutí do majetkové podstaty se žalobce podanou žalobou domáhá, bylo již před zahájením tohoto řízení žalovanou insolvenční správkyní zjištěno, že zanikly. Za těchto okolností je neměla za existující, a proto je do soupisu nepojala, nenakládala s nimi a ani nemohla nakládat jako s mimořádným majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužníka a zjištěným po soupisu majetkové podstaty dlužníka. Došlo-li k nabytí majetku dlužníka v průběhu insolvenčního řízení (např. plnění ve výši 34 396,82 Kč v rámci konkursního řízení úpadce , právnická osoba, dne , datum, , či plnění 1 545 Kč vymožené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, ), soud zjistil, že žalovaná s těmto prostředky náležejícími do majetkové podstaty žalobce řádně naložila.2. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu odvoláním z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Namítl, že Okresní soud Blansku je obecným místně i věcně příslušným soudem žalované, není však soudem insolvenčním, ze zákona zmocněným k posuzování otázek vyplývajících z insolvenčního zákona a svěřených do pravomoci insolvenčního soudu. Domáhání se splnění povinnosti osoby vyplývající z její činnosti je sporem občanskoprávním, což platí i pro neplnění povinností insolvenčního správce, není-li konkrétní případ v insolvenčním zákoně upraven. Při rozhodování byl soud vázán žalobním návrhem, v němž žalobce nenesl důkazní břemeno k prokázání výše a pravosti jednotlivých povinností soudních exekutorů k vydání do majetkové podstaty dlužníka, neboť o tom je oprávněn rozhodovat v případných incidenčních sporech výhradně insolvenční soud. Žalobce pouze nesl břemeno tvrzení, zda se jeho požadavek opírá o zákonný předpis, zda je jednoznačně konkretizován žalobní petit a zda byla či nebyla žalovaná vyzvána, aby tak učinila dobrovolně. Toto břemeno si žalobce v řízení splnil. Pokud se soud prvního stupně rozhodl zkoumat existenci a výši peněžních prostředků určených k zápisu do majetkové podstaty, nejen že překročil žalobní návrh, ale neprovedl dokazování, jak byl povinen. Soud měl vyzvat žalobce, aby důkazně doložil existenci a výši peněžních prostředků určených k zápisu do majetkové podstaty žalobce, což neučinil. Rozpor mezi tvrzením žalobce a žalované o existenci peněžních prostředků nelze vyřešit v nynějším sporu, neboť jejich držitelé a osoby zodpovědné za jejich vydání nejsou účastníky tohoto řízení. O existenci a výši peněžních prostředků, které je soudní exekutor povinen vydat do majetkové podstaty, je oprávněn rozhodnout insolvenční soud v incidenčním sporu. Soud vzal bez dokazování za prokázaná tvrzení žalované, přesto, že protiřečila tvrzením žalobce. Zatížil tak řízení vadou spočívající v překročení žalobního návrhu, kterým byl soud vázán, jakož i v překročení oprávnění rozhodovat ve věci. Jelikož posouzení existence a výše finančních prostředků, jež měly zapsány do majetkové podstaty, nebylo předmětem žaloby ani v pravomoci soudu, bylo na místě relevantní zdůvodnění, proč povinnost zapsat tyto prostředky do majetkové podstaty žalobce nebylo možné žalované uložit. Soud prvního stupně nesprávně interpretoval § 221 insolvenčního zákona (dále jen i. z.), jehož smyslem je činit dlužníka odpovědným za případně neuvedený majetek. Taktéž soud pominul § 210 i. z. ukládající dlužníku povinnosti ke zjišťování majetkové podstaty, jakož i § 215 odst. 1 i. z. Soud neprovedl žádný důkaz svědčící o zániku pohledávek za soudními exekutory, kdy pouze odkazuje na prohlášení žalované. Podle § 46 odst. 7 exekučního řádu je soudnímu exekutorovi dána povinnost vydat vymožené plnění do majetkové podstaty dlužníka. Pokud se tak nestalo dobrovolně, je povinností žalované se tohoto práva domáhat. Insolvenční zákon nedává správci na výběr, který majetek se do majetkové podstaty zapíše a který nikoli. Nedošlo-li k zápisu peněžních prostředků, jež jsou soudní exekutoři povinni vydat do majetkové podstaty, a nejsou učiněna veškerá opatření k jejich vydání, nelze dospět k závěru o nedosažitelném majetku, ať už na úrovni žalované, tak na úrovni soudu prvního stupně, který iniciativně ve snaze podpořit argumenty žalované, proč označené pohledávky do majetkové podstaty nezapsat, neboť tato činnost by insolvenční správkyni přinesla administrativní a časovou náročnost bez relevantní odměny z oddlužení dlužníka, věc nesprávně právně posoudil a dospěl k nesprávnému rozhodnutí. Podle žalobce bylo na místě žalované uložit v rámci splnění povinnosti povinnost zapsat do jeho majetkové podstaty finanční prostředky, které mají být soudními exekutory vydány. O povinnosti či výši vydání těchto prostředků exekutory může být rozhodnuto jen v rámci incidenčních sporů. S ohledem na uvedené žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že vyhoví podané žalobě v celém rozsahu a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že považuje napadený rozsudek za věcně správný, opodstatněný a řádně odůvodněný. Žalobce neuvádí v odvolání žádné nové skutečnosti, pouze nesouhlasí s rozhodnutím soudu. Takto postupuje ve všech incidenčních sporech vedených u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, Žalovaná jako insolvenční správce žalobce uvedla své stanovisko k podané žalobě a též při jednání před soudem dne , datum, , na němž setrvává. Do spisu byla založena potvrzení jednotlivých exekutorů o tom, že žádné peněžní prostředky nemají, které by do majetkové podstaty vydali. Taktéž bylo založeno rozvrhové usnesení sp. zn., Anonymizováno, , číslo jednací, uvádějící, kolik bylo do majetkové podstaty žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, vydáno. Ustanovení § 206 i. z. jednoznačně označuje soupis majetkové podstaty, tj. co ji tvoří. Zapisují se do ní jednotlivé položky, které jsou způsobilé ke zpeněžení a výtěžek je následně rozdělen mezi věřitele. Ustanovení § 392 odst. 1 i. z. uvádí, co musí dlužník k návrhu na povolení oddlužení přiložit, přičemž v písm. a) cit. ustanovení je uvedeno „seznam majetku dlužníka“, která dlužník podepisuje a prohlašuje za úplný a správný. Porušení této povinnosti by mohlo důvodem pro zrušení oddlužení. Žalobce nyní podává žalobu na to, aby insolvenční správce zapsal do majetkové podstaty příslušné pohledávky za exekutory a , tituly před jménem, , jméno FO, , ačkoliv pohledávky za exekutory při podání návrhu na oddlužení neuváděl. Sám žalobce v počátku oddlužení uvedl, že jediným jeho majetkem (mimo zajištěný majetek) je pohledávky v konkursním řízením č.j. , číslo jednací, kde byl správce , tituly před jménem, , jméno FO, a tento tuto pohledávku do majetkové podstaty již vydal, jak dokládá potvrzení o rozvrhu a o uhrazení do majetkové podstaty založené jako důkaz a insolvenční rejstřík , insolvenční spisová značka, str. 2 zprávy o oddlužení. Žalovaná proto navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a uložení povinnosti žalobci nahradit jí náklady odvolacího řízení.4. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání žalobce bylo po