§ 205 insolvenční zákon – Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu dlužníka…
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf § 205 insolvenčního zákona definuje, jaký majetek tvoří majetkovou podstatu dlužníka v insolvenčním řízení, přičemž rozlišuje, zda insolvenční návrh podal dlužník sám, nebo věřitel. Pokud insolvenční návrh podal dlužník, do majetkové podstaty spadá veškerý jeho majetek k okamžiku zahájení insolvenčního řízení a také majetek, který získá v jeho průběhu. (§ 205 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, soud, věřitel, manžel
- Judikatura: na § 205 odkazuje 87 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Majetková podstata“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.
(2) Podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky těchto rozhodnutí.
(3) Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odstavců 1 a 2, náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek podle odstavců 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela.
(4) Majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud insolvenční návrh podal dlužník, do majetkové podstaty spadá veškerý jeho majetek k okamžiku zahájení insolvenčního řízení a také majetek, který získá v jeho průběhu.
- Jestliže insolvenční návrh podal věřitel, do majetkové podstaty patří majetek dlužníka od okamžiku omezení jeho nakládání s majetkem předběžným opatřením, nebo od rozhodnutí o úpadku, a dále majetek nabytý v průběhu řízení po těchto okamžicích.
- Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku, do majetkové podstaty náleží pouze jeho podíl. Majetek ve společném jmění manželů se považuje za majetek dlužníka a spadá do majetkové podstaty.
- Do majetkové podstaty může náležet i majetek jiných osob, pokud to stanoví zákon, například plnění z neúčinných právních úkonů, a pro účely zpeněžení se s ním nakládá jako s majetkem dlužníka.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 205
Jak soudy aplikují § 205
Odvolací soud – cituje ustanovení § 2 písm. g/, § 7, § 167 odst. 1, § 268, § 274, § 293 a § 298 odst. 1 až 4 a odst. 7 insolvenčního zákona, vycházeje dále z ustanovení § 1 písm. a/, § 5 písm. a/, § 205 odst. 3 a § 220 insolvenčního zákona, z ustanovení § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, z ustanovení § 741 a § 742 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a z ustanovení § 12 odst. 1 písm. l/ vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně …
Podle § 205 insolvenčního zákona podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který …
Pro svou povahu (jelikož řeší příslušnost určitého majetku k majetkové podstatě, o které lze pojmově hovořit jen po dobu trvání insolvenčního řízení; srov. § 205 insolvenčního zákona) se po skončení insolvenčního řízení neprosazují (jinak než tak, že platí nejpozději pro dobu „ke dni skončení insolvenčního řízení“) ani excindační (vylučovací) spory podle § 159 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona (srov. opět i § 159 odst. 4 větu druhou insolvenčního zákona).