21 Co 163/2024-560 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně ve výroku I zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem – stavbě, část obce , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , Anonymizováno, pro katastrální území a obec , adresa, u , právnická osoba, , , adresa, a nemovitostí nepodléhajících evidenci v katastru nemovitostí – drobné stavby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, o rozměrech 3x3 m používané jako sklípek na ovoce a drobné stavby betonového bazénu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, a tyto nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobce. Ve výroku II byl žalobce zavázán zaplatit žalované náhradu za její spoluvlastnický podíl v částce 1 387 040 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku. Ve výroku III soud I. stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve výrocích IV a V byl každý z účastníků zavázán nahradit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov 50 % náhrady nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů řízení určena.2. Proti rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalovaná. Uvedla, že nebylo řádně zdůvodněno, proč nebylo vyhověno jejímu návrhu na rozdělení stavby na dvě bytové jednotky. Odkázala na dva znalecké posudky i stanovisko stavebního úřadu. Odhadla náklady na rekonstrukci domu na 300 000 Kč. Vztahy mezi účastníky hodnotila jako chladně korektní. Žalobce se převážně zdržuje mimo předmětné nemovitosti. Možné spory v budoucnu stran oprav a investic by neměly být hodnoceny z pozice „síly peněženky“, mezi účastníky za posledních osm let nevznikly žádné fatální spory při spoluužívání domu. Důležité je, že v domě žijí i obě dcery účastníků. Zdůraznila zákonná kritéria při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když primární je rozdělení věci. Soud nezjistil solventnost žalobce ke dni vyhlášení rozsudku. Polemizovala také se závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , měla za to, že jím uvedená cena nemovitostí je značně podhodnocená z důvodů v odvolání specifikovaných. Znalec měl stanovit cenu tržní, a nikoli obvyklou, a to pro specifičnost posuzované věci (stavba na cizím pozemku). Znalec nesprávně stanovil cenu spoluvlastnických podílů, tedy jako by se tyto podíly měly samostatně nabízet prodávat. Žalovaná navrhla vyhotovení revizního znaleckého posudku, čemuž soud I. stupně nevyhověl. Nabytí majetku žalobcem nebylo v souladu s dobrými mravy. Dohoda účastníků ze dne , datum, o vypořádání zúženého společného jmění je neplatná pro zneužití práva ze strany žalobce. Žalovaná žádala, aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.3. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že rozdělení domu by si vyžádalo nemalé stavební úpravy. Navíc je potřebná výměna střechy a oken, když dům byl kolaudován již v roce , Anonymizováno, , což předpokládá dohodu účastníků, pokud by byl dům rozdělen na dvě bytové jednotky. Pozemky pod domem a kolem domu lze využívat v souvislosti s vlastnictvím rodinného domu, přičemž jsou ve vlastnictví, resp. spoluvlastnictví žalobce a jeho bratra. Bez vlastnictví rodinného domu postrádají reálné využití. Účastníci mezi sebou vedli již sedm soudních sporů a nejsou schopni žádné dohody či kompromisu. Mladší dcera účastníků již bydlí v Brně, nikoli v předmětné stavbě. Dohoda účastníků o vypořádání společného jmění ze dne , datum, již byla soudy posouzena s tím, že údajný nátlak žalobce byl nátlakem oprávněným. Žalovaná si v mezidobí zakoupila nemovitost v obci , adresa, za účelem bydlení.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející a dospěl poté k závěru, že odvolání žalované je důvodné pouze částečně.5. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.6. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.7. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.8. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude držena jen mezi spoluvlastníky.9. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.10. Aplikace § 1144 odst. 1 o. z. o rozdělení společné věci přichází v úvahu i tam, kde by spoluvlastnictví mohlo být vypořádáno transformací společné věci na vlastnictví bytových jednotek. I v tomto případě však musí jít o rozdělení věci, které je dobře možné. Je na úvaze soudu, zda v konkrétním případě, při zjištění všech relevantních skutečností, shledá, zda rozdělení stavby ve spoluvlastnictví účastníků na bytové jednotky je dobře možné či nikoliv.11. Mezi relevantní skutečnosti, které je třeba vzít v potaz při posouzení, zda je rozdělení stavby na bytové jednotky možné, patří mimo jiné i zjištění, jaké vztahy jsou mezi podílovými spoluvlastníky, zda tyto jsou konfliktní či nikoliv, neboť při rozdělení nemovitosti na bytové jednotky by byl zachován určitý rozsah spoluvlastnictví (střecha, krovy, obvodové zdi apod.), takže by byla nutná spolupráce bývalých podílových spoluvlastníků při správě těchto společných částí.12. Podstatná pro posouzení věci je též okolnost předcházení budoucím možným sporům, a to nejen mezi účastníky (podílovými spoluvlastníky), ale též mezi účastníky či jedním z nich a třetími osobami neúčastnícími se řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Rozdělení stavby na bytové jednotky se jeví jako velmi problematické, pokud by vlastník jedné nově zřizované bytové jednotky neměl právně ošetřen přístup do ní, tento by byl možný pouze po pozemcích ve vlastnictví (spoluvlastnictví) vlastníka druhé nově zřizované bytové jednotky. Jestliže by se přístup do bytové jednotky měl realizovat pouze po pozemku (pozemcích) ve vlastnictví (spoluvlastnictví) třetí osoby, pak by ani nebyla možná aplikace § 1145 o. z. o zřízení služebnosti či jiného věcného práva, neboť nelze rozhodovat o právech a povinnostech osoby nezúčastněné v soudním řízení. Zde vyvstává do popředí faktor eliminace možných budoucích sporů.13. Svůj význam má samozřejmě i stanovisko podílového spoluvlastníka. Pokud tento žádá přikázat věc do svého výlučného vlastnictví, odmítá další soužití s druhým spoluvlastníkem ve stejné nemovitosti a nehodlá se nijak finančně podílet na stavebních úpravách směřujících ke vzniku bytových jednotek, pak lze k rozdělení stavby na bytové jednotky přistoupit zcela výjimečně, pokud náklady na vybudování bytových jednotek jsou přiměřené ceně vypořádávaného spoluvlastnictví. Přitom je významné, že spoluvlastník stavby nesouhlasící s rozdělením na dvě bytové jednotky je výlučným vlastníkem pozemku pod touto stavbou, neboť nový občanský zákoník se snaží dosáhnout jednoty vlastnictví stavby a pozemku (§ 506 odst. 1 o. z.), což by při rozdělení na bytové jednotky nebylo naplněno.14. Rovněž další zásada vyjádřená v § 1140 odst. 1 o. z. o tom, že nikdo nemá být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, by v případě rozdělení stavby na bytové jednotky proti vůli jednoho ze spoluvlastníků byla zpochybněna, neboť, jak uvedeno shora, určitý rozsah spoluvlastnictví ke společným částem stavby by musel být zachován.15. Jestliže poměr rozdělených věcí výrazně neodpovídá velikosti spoluvlastnických podílů, nelze věc rozdělit.16. Svůj význam má též skutečnost, zda a v jakém rozsahu je stavba tím kterým spoluvlastníkem užívána, zda spoluvlastník navrhující rozdělení stavby na dvě bytové jednotky (ne)uspokojuje svou potřebu bydlení v jiné nemovitosti, kterou vlastní či spoluvlastní.17. K otázce přiměřené náhrady ve smyslu § 1147 o. z. lze v obecné rovině uvést, že soud musí přihlédnout ke každé skutečnosti snižující celkovou cenu stavby v podílovém spoluvlastnictví. Takovou skutečností může být i to, že jeden ze spoluvlastníků stavby je výlučným vlastníkem pozemku, na němž stavba stojí. Musí se totiž nahradit to, oč vylučovaný spoluvlastník přichází.18. Skutečnost, že vypořádávaná stavba v podílovém spoluvlastnictví stojí na pozemku, k němuž jeden či žádný ze spoluvlastníků nemá vlastnické právo, se zp