27 Co 138/2024-135 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném dne 2. 4. 2024 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 693,60 Kč (2 623,60 Kč dlužná jistina; 70 Kč poplatky) s příslušenstvím (19,9% úroky a zákonné úroky z prodlení) s tím, že se jedná o nároky ze smlouvy o půjčce č. 2108228074 (dále také „smlouva 1“), kterou se žalovanou uzavřela dne 27. 8. 2021 původní věřitelka , Anonymizováno, , IČO , IČO, , která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“). Na základě smlouvy 1 poskytl původní věřitel žalované bezhotovostním převodem na účet peněžní prostředky ve sjednané výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky (19,9 %) a pojištěním ve 28 měsíčních splátkách po 419 Kč počínaje dnem 25. 9. 2021. Na úhradu dluhu zaplatila celkem 8 839,91 Kč, z toho na jistinu bylo věřitelem započteno 6 376,40 Kč. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 23 139,30 Kč (22 835,30 Kč dlužná jistina; 304 Kč poplatky) s příslušenstvím (17,9% úroky a zákonné úroky z prodlení) s tím, že se jedná o nároky ze smlouvy o půjčce č. 2201265430 (dále také „smlouva 2“), kterou se žalovanou uzavřela dne 26. 1. 2022 původní věřitelka , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“). Na základě smlouvy 2 poskytl původní věřitel žalované bezhotovostním převodem na účet peněžní prostředky ve sjednané výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky (17,9 %) a pojištěním v 84 měsíčních splátkách po 560 Kč počínaje dnem 25. 2. 2022. Na úhradu dluhu zaplatila celkem 7 202,11 Kč, z toho na jistinu bylo věřitelem započteno 2 164,70 Kč. Na žalobkyni byly pohledávky z obou smluv za žalovanou postoupeny společností , právnická osoba, ., a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2023. Žalované byla tato skutečnost oznámena doporučeným dopisem. K oběma smlouvám žalobkyně stručně popsala způsob, jakým původní věřitel posoudil před uzavřením smluv úvěruschopnost žalované.2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení pasivní, k žalobě se nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem žalobě vyhověl co do částky 17 957,98 Kč (I. výrok), což je částka představující součet jistin obou úvěrů 34 000 Kč (9 000 Kč + 25 000 Kč) ponížený o provedené úhrady ve výši 16 042,02 Kč (8 839,91 Kč + 7 202,11 Kč). Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl (II. výrok) a žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok), když dospěl k závěru, že poměr úspěchu a neúspěchu účastnic (žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 49 % předmětu řízení) je v zásadě stejný (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně je k uplatnění nároků v řízení aktivně legitimována. Obě smlouvy však shledal absolutně neplatnými pro porušení povinnosti původního věřitele před uzavřením smlouvy řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalované-spotřebitelky (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen „ZSÚ-III“), byť k tomu měl dle názoru soudu prvního stupně dostatečné podklady – z výpisů z účtu žalované za období od 22. 8. 2021 do 31. 1. 2022 vyplývá, že neměla prostředky na splácení úvěrů. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnuté jistiny úvěrů ponížené o provedené úhrady. Dodal, že nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru „v době přiměřené možnostem spotřebitele“ (§ 87 odst. 1 ZSÚ-III), o níž mezi stranami nedošlo k dohodě, proto je ji nucen stanovit svým rozhodnutím soud. Jelikož však byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila jaké jsou její aktuální poměry, uložil jí soud splnění stanovených povinností podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. Okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší v řízení najevo nevyšly.4. Proti části II. výroku a proti III. výroku rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podala odvolání žalobkyně. Navrhovala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 15% úroky z prodlení z částky 17 957,98 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení a nahradit náklady řízení před soudy obou stupňů, když nepřiznání nároku na zákonné úroky z prodlení z bezdůvodného obohacení považuje za pochybení soudu prvního stupně. Zdůraznila, že žalovaná se dostala do prodlení v důsledku neplnění svých peněžitých závazků, a proto je zcela opodstatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, který vyplývá přímo ze zákona (§ 1970 o. z.). Splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastává na výzvu věřitele. Žalobkyně již tvrdila a prokazovala, že žalovaná byla vyzvána k plnění svého peněžitého dluhu v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2023, které jí bylo odesláno téhož dne. Nejpozději třetí den po odeslání se výzva dostala do sféry dispozice žalované a po marném uplynutí desetidenní lhůty, která jí byla ke splnění dluhu poskytnuta, se žalovaná dne 24. 12. 2023 dostala do prodlení. Dále žalobkyně podotkla, že v řízení bylo rovněž prokázáno, že upomínala žalovanou o zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 27. 2. 2024 a její odeslání do sféry dispozice žalované prokázala podacím lístkem , právnická osoba, . Žaloba byla podána v dubnu 2024 a žalovaná tak měla dostatečný prostor pro vrácení minimálně poskytnuté jistiny, což však neučinila. Poslední platba ze strany žalované proběhla dne 3. 3. 2023. Žalobkyně dále zdůraznila, že žalovaná v řízení před soudem prvního stupně netvrdila, ani neprokázala, že by neměla možnost a schopnost poskytnutou jistinu vrátit, přičemž břemeno tvrzení a důkazní nese ona sama. Závěrem žalobkyně poukázala na hlavní funkci úroků z prodlení, tj. zákonem předpokládanou sankci pro případ, že dlužník nesplní svůj závazek řádně a včas. Připomněla i druhou funkci úroků z prodlení, tedy funkci kompenzační, zajišťující, aby se věřiteli alespoň částečně nahradila újma za to, že nemůže disponovat svými penězi, které mu dlužník měl vrátit.5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila, k nařízenému jednání odvolacího soudu se bez omluvy nedostavila.6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je z větší části důvodné.7. Žalobkyně podaným odvoláním nenapadla skutková zjištění soudu prvního stupně, ani jeho závěr o neplatnosti smlouvy z důvodu nesplnění povinnosti původního věřitele před uzavřením smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, v důsledku čehož má žalobkyně pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Předmětem odvolacího řízení bylo tedy jen posouzení, zda vůbec (a případně od jakého data) žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 573 o. z., má se za to, že došla zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, tak patnáctý pracovní den po odeslání.11. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování dvěma vyrozuměními o postoupení pohledávky z 8. 12. 2023 a předžalobní upomínkou z 26. 2. 2024, včetně podacího lístku z 27. 2. 2024.12. V každém z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2023 původní věřitel (, právnická osoba, .) informoval žalovanou, že svoji pohledávku vyplývající ze smlouvy 1 a ze smlouvy 2 postoupil novému věřiteli – společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , na jejíž účet má ode dne doručení vyrozumění žalovaná poukazovat veškeré úhrady dluhu. Dále původní věřitel sdělil žalované, aby se ohledně konkrétní výše dluhu a bankovního spojení obrátila na nového věřitele. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu z obou smluv v celkové výši 32 445,71 Kč ve lhůtě do 12. 3. 2024. Podle podacího lístku byla doporučená zásilka odeslána ža