28 Co 130/2023-765 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 472 698,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně od 15. 1. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (I. výrok). Rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 208 668 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok). Dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 63 355,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Soudu prvního stupně vytýkala, že nesprávně posoudil obsah smlouvy o dílo, resp. specifikaci závazku, ke kterému se žalovaná smlouvou o dílo ze dne 25. 5. 2017 zavázala. Dle jejího názoru závazek žalované spočíval v dodání celého filtračního systému, nikoli pouze filtrační jednotky, a nikoli pro obvyklé účely, jak nesprávně dovodil soud prvního stupně, nýbrž pro účely a použití v rámci „Rekonstrukce městské uhelné kotelny , adresa, “ dle žalovanou předané projektové dokumentace. Dále má za to, že se soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku nijak nevypořádal se závazkem žalované poskytnout žalobkyni záruku na životnost filtračního média. Přitom obsahem smlouvy o dílo, resp. nabídky č. 1704-37992 ze dne 25. 4. 2017, byl závazek žalované poskytnout žalobkyni záruku za jakost na životnost filtračního média v rozsahu 18 000 až 20 000 Nhod, a to bez výjimek a omezení. Žalovaná měla proto povinnost zajistit odstranění vady filtračního média spočívající v jeho předčasném opotřebení v rámci poskytnuté záruky. Uvedla, že žalovaná smlouvou o dílo ze dne 25. 4. 2017 stanovila podmínky provozu díla, celého filtračního systému, který byl určen pro konkrétní, projektovou dokumentací specifikované podmínky provozu uhelné kotelny v , adresa, . Určila, jak mají být teploty v systému nastaveny pro provoz filtrační jednotky, zejména před vstupem do filtrační jednotky, a to v rozsahu 130 oC – 150 oC, současně byly dány podmínky fungování tzv. bypassu. Uvedené podmínky žalobkyně zcela respektovala a filtrační jednotka byla provozována v požadovaném teplotním rozmezí 130 oC – 150 oC. Zdůraznila, že v řízení nebylo prokázáno, že by nedodržela jakoukoliv podmínku stanovenou žalovanou pro provoz filtrační jednotky, přesto docházelo k nadměrnému opotřebení filtračních rukávců. Z provedených důkazů nevyplývá, že by pro provoz filtrační jednotky byla žalovanou stanovena podmínka „suchých spalin“, jak soud ve svém odůvodnění opakovaně zmiňuje. Uzavřela, že příčinou degradace filtračních rukávců je chemický vliv spalin spojený s jejich kondenzací, která působí v žalovanou dodané filtrační jednotce a za situace, kdy žalobkyně dodržela všechny provozní podmínky a žalovaná poskytla záruku na životnost filtračního média bez výjimek, odpovídá za vady, které se na filtračním médiu projevily před uplynutím garantované doby životnosti. Nesouhlasila se závěrem soudu, že v případě degradace filtračního rukávce se nejedná o vadu díla dodaného žalovanou, že filtrační jednotka byla způsobilá pro použití k obvyklému účelu a zachovala si obvyklé vlastnosti deklarované žalovanou. Na jednání odvolacího soudu dne 20. 5. 2025 dále uvedla, že závěr soudu prvního stupně, že k výskytu nežádoucích spalin s nízkou teplotou (na kterých vzniká kondenzát, který může zničit jakýkoli filtrační materiál) dochází v části technologie předcházející filtrační jednotce, nemá oporu v provedeném dokazování. Tento závěr soudu je vyloučen, protože při nižší teplotě se filtrační jednotka vůbec neotevře a spaliny s nízkou teplotou jdou před filtrační jednotkou do odklonu, tzv. bypassu. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl.3. Žalobkyně k odvolání uvedla, že se plně ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Uvedla, že v červnu roku 2023 prováděla kontrolu v kotelně v , adresa, a při této příležitosti zjistila, že v rámci nastavení provozu kotelny je na pevno žalobkyní v systému Měření a regulace nastavena teplota spalin na 90/65 oC, namísto optimálního rozmezí 130 oC až 150 oC. Přitom dle znaleckého posudku teplota spalin pod 90 oC může způsobovat problémy s kondenzací, na kterou navazují chemické vlivy, jejichž výsledkem je degradace filtračních rukávců. Uvedené zjištění označila za hrubé porušení technologie spalovacího procesu ze strany žalobkyně a zdůraznila, že žalovaná nebyla ke kontrole nastavení systému Měření a regulace pozvána. K podání žalobkyně ze dne 6. 1. 2023 (doplnění vyjádření) uvedla, že uvedené podání bylo žalobkyní soudu předloženo až po koncentraci řízení, proto platí nesporné skutkové tvrzení účastnic, kterým se na jednání soudu prvního stupně dne 9. 3. 2020 shodly na specifikaci díla. Poukázala na skutečnost, že žalobkyně zaměňuje projektovou dokumentaci potřebnou pro účely vydání stavebního povolení nebo výběrového řízení s prováděcí projektovou dokumentací. Pokud žalovaná v rámci zpracování projektové dokumentace pro účely stavebního řízení poslala dle požadavku , tituly před jménem, , jméno FO, nějaké výkresy, nelze tuto skutečnost zaměňovat za spolupráci na prováděcí projektové dokumentaci kotelny včetně topného systému. Zdůraznila, že podrobná prováděcí projektová dokumentace nebyla žalobkyní nikdy vyhotovena. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný v obou výrocích potvrdil.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se v žalobě, která byla soudu doručena dne 23. 1. 2019, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 472 698,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně od 15. 1. 2019 do zaplacení a částku 1 200 Kč. V žalobě uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 25. 5. 2017 smlouvu o dílo č. 17-102-03 na dodávku a montáž filtrační jednotky a spalinového ventilátoru pro stavbu „Rekonstrukce městské kotelny , adresa, ". Ke splnění smlouvy došlo podepsáním předávacího protokolu dne 28. 8. 2017. Od tohoto data začala běžet záruční doba 24 měsíců dle smlouvy o dílo. V souvislosti s přípravou kotelny na novou topnou sezonu zjistil provozovatel a investor akce město , adresa, , že jsou potrhané jednotlivé prvky filtračního média (rukávy), takže neodlučují popílek od spalin. Žalovaná v rozporu se smlouvou o dílo nezahájila opravy díla do 48 hodin po oznámení vady. K tomu byla žalovaná naposledy vyzvána dopisem ze dne 5. 9. 2018, avšak provedení bezplatné opravy přípisem ze dne 7. 9. 2018 odmítla. Jelikož pro neodstranění vad hrozilo nebezpečí zhoršení životního prostředí, muselo město , adresa, přistoupit k urychlenému řešení odstranění vad za úhradu. Žalovaná opravu díla provedla až na základě objednávky města , adresa, ze dne 12. 10. 2018. , adresa, následně náklady na opravu ve výši 472 698,60 Kč přeúčtovalo žalobkyni, a to fakturou ze dne 6. 12. 2018. Žalobkyně provedla úhradu této částky dne 21. 12. 2018. Dle žalobkyně byla žalovaná z titulu odpovědnosti za vady díla povinna přistoupit k odstranění vad díla bezplatně, žalobkyně původně učinila volbu práva z vadného plnění formou odstranění vady opravou, nicméně k odstranění vad díla došlo žalovanou až na základě dohody s městem , adresa, . Žalovaná byla proto dne 7. 1. 2019 vyzvána k úhradě žalobkyní uhrazených nákladů opravy, to žalovaná ve stanoveném termínu do 14. 1. 2019 neučinila. Následně žalobkyně touto žalobou uplatnila nárok z vad díla ve formě slevy z ceny díla ve výši 472 698,60 Kč odpovídající ceně opravy za uvedení díla do původního stavu. Žalovaná uvedla, že žalobkyně jako dodavatel komplexních technologií nesplnila požadované vstupní podmínky pro vsunutou technologii žalované, tuto argumentaci žalovaná dne 7. 9. 2018 sdělila žalobkyni k její reklamační výzvě. Poukazovala na skutečnost, že žalobkyně nezajistila odstranění technologických závad na systému odvodů spalin v kotelně a rovněž na její straně docházelo k prodlení, proto bylo přistoupeno v říjnu 2018 k zajištění provozu kotelny přímo s městem , adresa, bez účasti žalobkyně. Zdůraznila, že závada na technologii nebyla způsobena žalovanou, jejíž dodávka byla pouze doplňkem stávající technologie (tj. filtrační jednotky), která je jednou z části z realizovaného komplexu odtahu spalin od tří kotlů. Dle jejího názoru k potrhání jednotlivých prvků filtračního média (rukávů) docházelo z důvodu vysokých teplot, které přesahovaly únosnou mez. Setrvala na argumentaci, že žalobkyně nezajistila tec