§ 2002 Zákon občanský zákoník

Stručně

Paragraf 2002 občanského zákoníku upravuje právo jedné smluvní strany odstoupit od smlouvy, pokud druhá strana poruší smlouvu podstatným způsobem, nebo pokud je z jejího chování zřejmé, že k takovému porušení dojde.

Co to znamená v praxi

• Pokud jedna strana poruší smlouvu tak závažně, že by druhá strana smlouvu vůbec neuzavřela, kdyby to předvídala, může poškozená strana od smlouvy odstoupit. Musí to ale udělat bez zbytečného odkladu.
• Za podstatné porušení se považuje takové, o kterém porušující strana věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, kdyby toto porušení předvídala. V opačném případě se má za to, že porušení podstatné není.
• Od smlouvy lze odstoupit i tehdy, když je z chování druhé strany jasné, že smlouvu podstatně poruší, a tato strana ani na výzvu neposkytne přiměřenou jistotu. I v tomto případě je nutné odstoupit bez zbytečného odkladu.

Na co si dát pozor

• Je důležité rozlišovat mezi podstatným a nepodstatným porušením smlouvy, protože jen podstatné porušení zakládá právo na odstoupení.
• Odstoupení od smlouvy musí být provedeno bez zbytečného odkladu, jinak může právo na odstoupení zaniknout.
• Pokud je z chování druhé strany zřejmé budoucí podstatné porušení, je vhodné vyzvat ji k poskytnutí přiměřené jistoty před odstoupením.