ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2025:37.Co.166.2025.1 Datum: 2025-12-16 Předmět: o zaplacení 14 014 Kč s příslušenstvím, odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2025, č. j. 218 C 13/2024-41, Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["náhrada nákladů""odvolání""náklady řízení""bezdůvodné obohacení""dokazování"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 14 014 Kč s příslušenstvím, odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2025, č. j. 218 C 13/2024-41,. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 224 (99/1963 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.).
1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 14 014 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 5. 2024 do zaplacení (výrok I), a zavázal žalobce k povinnosti zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Proti uvedenému rozsudku podal odvolání žalobce, jenž soudu I. stupně vytýkal, že neprovedl všechny jím navrhované důkazy. Zjištění skutkového stavu proto není úplné, neboť chybí jednoznačný skutkový závěr o tom, jakým způsobem jsou užívány konkrétní části pozemků p. č. , číslo, a p. č. , číslo, k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „předmětné pozemky“). Žalobce rovněž namítal, že již z leteckého snímku pozemkové mapy a předložených fotografií je zřejmé, že žalobcem uváděné části pozemků p. č. , číslo, v rozsahu ¼ výměry a p. č. , číslo, v rozsahu 1/10 výměry slouží jako veřejná účelová komunikace. Soud I. stupně, přestože připustil, že na předmětných pozemcích se nachází zpevněný povrch, neučinil jednoznačný skutkový závěr o užívání žalobcem tvrzených částí předmětných pozemků. Žalobce rovněž namítl, že ani zbývající části pozemků nejsou žalobcem užívány, neboť dle sdělení Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna ze dne 22. 4. 2014 jsou předmětné pozemky územně plánovací dokumentací určeny jako plochy pro dopravu, plní tedy funkci veřejného prostranství. Žalobce byl po vydání odvoláním napadeného rozsudku osloven společností , právnická osoba, . k jednání o výkupu předmětných pozemků, jež budou dotřeny stavbou velkého městského okruhu Rokytova (předpokládá se jejich trvalý zábor). Je proto zřejmý jednoznačný záměr žalobce vybudovat na předmětných pozemcích dopravní stavby. Žalobce byl dále společností , právnická osoba, . vyzván k odstranění a okleštění stromoví na předmětných pozemcích, aby nebyl ohrožen provoz zařízení distribuční soustavy elektrické energie. Žalobce zdůraznil, že soud I. stupně nesprávně vyhodnotil, že se na předmětných pozemcích nachází zpevněná plocha navazující na veřejnou komunikaci a je to žalovaný, kdo části předmětných pozemků výlučně užívá. Žalobce tedy svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnil po právu, neboť na užívání předmětných pozemků se účastníci, spoluvlastníci, nedohodli a žalovaný jejich části užívá jako jediný ze spoluvlastníků. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví.3. Žalovaný k odvolání žalobce uvedl, že v řízení nebylo prokázáno, že by se na předmětných pozemcích nacházela komunikace, a i pokud by tomu snad tak bylo, nelze souhlasit s úvahou žalobce o rozsahu jejich užívání. Každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci, jež je omezeno právem dalšího spoluvlastníka, a užitky ze společné věci se dělí podle poměru spoluvlastnických podílů. Otázku míry užívání věci je proto třeba posuzovat vždy ve vztahu k celé věci, nikoliv její konkrétní části. Pokud by přesto obstál závěr žalobce, jenž však žalovaný odmítá, že se na předmětných pozemcích nachází veřejná účelová komunikace (na pozemku p. č. , číslo, v rozsahu ideální ¼, tj. 57 m², na pozemku p. č. , číslo, v rozsahu ideální 1/10, tj. 21,5 m²), ze strany žalovaného nemůže jít o užívání nad rámec spoluvlastnického podílu, pokud jeho spoluvlastnický podíl činí ideální 1/3. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a žalobce zavázal nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení.4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) bylo žalobcem podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.5. Předmětem řízení v posuzované věci byl nárok žalobce, jenž se po žalovaném domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., ve výši celkem 14 014 Kč. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem ideálních 2/3 třetin, žalovaný ideální 1/3 předmětných pozemků, jež však užívá výlučně žalovaný jako součást veřejné účelové komunikace. Žalobou uplatněná částka tak představuje náhradu za nadužívání spoluvlastnického podílu žalovaným za období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2024 v rozsahu stanoveném cenovým předpisem Ministerstva financí ČR pro pozemky nesloužící podnikání, a to ve výši 83 Kč za m2 ročně pro rok 2021, ve výši 91 Kč za m2 ročně v letech 2022 až 2024.6. Odvolací soud odkazuje na skutková zjištění soudu I. stupně uvedená v odstavcích 3 a 4 napadeného rozsudku, jež soud I. stupně učinil na základě provedeného dokazování a jimž není co vytknout. Odvolací soud shledává nedůvodnou námitku žalobce, že nesprávně nebyly provedeny důkazy - místní šetření a geodetické zaměření předmětných pozemků, neboť soud I. stupně se zcela správně s důvody, pro které neprovedl navrhované důkazy, v odůvodnění svého rozsudku vypořádal, když je shledal nadbytečnými. Jak uvedl soud I. stupně, již z tvrzení žalobce totiž vyplývá, že žalovaný neužívá předmětné pozemky na rámec svého spoluvlastnického podílu (ideální 1/3), pokud má užívat pozemek p. č. , číslo, v rozsahu 1/4 a pozemek p. č. , číslo, v rozsahu 1/10.7. Odvolací soud shledává správným skutkový stav, tak jak byl zjištěn soudem I. stupně, na němž byl poté vystavěn i správný právní závěr (jak je podrobně uveden v odstavcích 14 a 15 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, na nějž odvolací soud pro stručnost odkazuje) o tom, že žalovaný neužívá předmětné pozemky nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Nárok žalobce na zaplacení částky 14 014 Kč proto již na základě skutkových tvrzení žalobce správně nebyl shledán důvodný.8. Odvolací soud poznamenává, že neshledal důvodné odvolací námitky žalovaného, že soud I. stupně nesprávně předmětné pozemky neposoudil jako veřejné prostranství. Skutečnosti, že v letech 2021 až 2024 předmětné pozemky plnily funkci veřejného prostranství nesvědčí, že byly územně plánovací dokumentací v budoucnu určeny pro dopravu. Naopak teprve má být jednáno o jejich výkupu pro účely výstavby městského okruhu, jak tvrdí v odvolání sám žalobce. Rovněž s ohledem na výše vyslovený závěr o tom, že žalovaný neužívá předmětné pozemky nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je charakter pozemků nepodstatný.9. Odvolací soud zdůrazňuje, že další odvolací námitky žalobce jsou jen polemikou se správnými závěry soudu I. stupně a opakováním argumentace uváděné žalobcem již v řízení před soudem I. stupně, s níž se soud I. stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku vypořádal a na jehož argumentaci odvolací soud odkazuje.10. Odvolací soud na základě výše uvedeného shledává správným závěr soudu I. stupně, že žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 14 014 Kč s úroky z prodlení není důvodný, za užití § 219 o. s. ř. proto výrok I rozsudku soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil. Stejně tak potvrdil jako správný i výrok II rozsudku soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, které s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. soud I. stupně přiznal v řízení úspěšnému žalovanému a jejich výši i správně vyčíslil.11. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce byl zavázán zaplatit v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému na náhradě účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení částku 900 Kč. Žalovaný není v odvolacím řízení zastoupen advokátem, uvedená částka tak sestává z paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu po 300 Kč za jeden úkon (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, dále jen „vyhláška“) za 3 úkony (písemné vyjádření žalovaného k odvolání, příprava na jednání a účast při jednání před odvolacím soudem dne 16. 12. 2025, dle § 1 odst. 3 písm. a/, b/, c/ vyhlášky).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.