59 Co 116/2024-548 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu ohledně vypořádání nemovitosti budovy č. p. , Anonymizováno, , způsob využití rodinný dům, stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný na listu vlastnictví , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (výrok I); žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání společného jmění manželů vypořádací podíl ve výši , Anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II); žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. V odůvodnění rozsudku soud I. stupně ke skutkové stránce v podstatném uvedl, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne , datum, , manželství bylo pravomocně rozvedeno dne , datum, , z manželství se narodil dne , datum, syn , Anonymizováno, a dne , datum, dcera , Anonymizováno, . Žalobkyně žádala vypořádat rodinný dům č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, (dále též „rodinný dům“), kupní cenu vozidla , jméno FO, , které žalovaný prodal dne , datum, , a společný závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne , datum, uzavřené s , právnická osoba, . Rodinný dům se žalovaný rozhodl postavit na pozemku, který zdědil, za vypracování projektové dokumentace, kterou zadal , jméno FO, , zaplatil dne , datum, zálohové stavební práce a dne , datum, částku , Anonymizováno, za projekční práce. Dne , datum, žalovaný podepsal smlouvu o dílo na zhotovení rodinného domu s , jméno FO, , dne , datum, uhradil zálohové práce ve výši , Anonymizováno, , předtím uhradil přeložky elektrického vedení, plyn, vodovod a posudek , jméno FO, . Dne , datum, žalovaný podepsal smlouvu o převodu práv k družstevnímu bytu, za což získal dne , datum, částku , Anonymizováno, Dne , datum, uzavřel žalovaný smlouvu o hypotečním úvěru s , právnická osoba, . a disponoval od , datum, částkou , Anonymizováno, , jméno FO, vyúčtoval dne , datum, částku , Anonymizováno, za zednické práce, základovou desku a podlahové izolace, dne , datum, částku , Anonymizováno, za svislé a stavební konstrukce prvního nadzemního podlaží. Podle fotografií vyhotovených dne , datum, byly v tu dobu částečně postaveny některé obvodové zdi s náznaky oken a dveří, nebyly postaveny všechny obvodové zdi a příčky.Soud I. stupně uzavřel, že nemovitost jako věc v právním smyslu vznikla po uzavření manželství účastníků. K právnímu hodnocení uvedl, že vyšel ze závazného právního názoru odvolacího soudu, že žalovaný měl před uzavřením manželství prostředky z úvěru sjednaného s , právnická osoba, ., z prodeje bytu ve svém výlučném vlastnictví, jednalo se o jeho výlučné prostředky a povaha výlučných finančních prostředků získaných z úvěru se následným splácením úvěru ze společných prostředků účastníků či refinancováním sjednaného úvěru nemění. Prokázané měl soud I. stupně, že žalovaný hradil náklady s demolicí domu získaného dědictvím a náklady s překlady elektrického, telekomunikačního vedení z výlučných prostředků. Z úvěru sjednaného žalovaným dne , datum, byla financována hrubá stavba od , datum, do , datum, ve výši , Anonymizováno, . Soud I. stupně uzavřel, že žalovaný měl výlučné prostředky, které použil na výstavbu rodinného domu do doby vzniku stavby v právním slova smyslu. Za výlučné prostředky žalovaného považoval proto též úvěr získaný na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, u , právnická osoba, ., přestože úvěrové prostředky byly vyplaceny v celé výši po vzniku společného jmění manželů a dle judikatury finanční prostředky získané na základě výlučného závazku jednoho z manželů a vyplacené po vzniku společného jmění manželů spadají do společného jmění a společné jsou i věci za ně pořízené. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaný prokázal dle § 3028 o. z. ve spojení s § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., že rodinný dům nepatří do společného jmění manželů, neboť se jedná o transformaci prostředků za majetek náležející do výlučného vlastnictví žalovaného a je v jeho výlučném vlastnictví.Dále se soud I. stupně vzhledem k předchozímu rozhodnutí odvolacího soudu zabýval vůlí žalobkyně a žalovaného ohledně nabytí rodinného domu do společného majetku. Uvedl, že projevená vůle nemůže změnit vlastnictví věci vzniklé na základě smlouvy o dílo, kde je rozhodující osoba objednatele jako budoucího vlastníka, který by následně mohl projevit vůli převést vlastnictví zákonným způsobem pro převod nemovité věci. Pokud by rodinný dům byl stavěn svépomocí, náležel by do společného jmění manželů, byť by výstavba byla financována z výlučných prostředků jednoho z manželů. Žalovaný jako objednatel ze smlouvy o dílo je výlučným vlastníkem věci vzniklé na základě této smlouvy, pokud bylo prokázáno, že veškeré finanční prostředky byly jeho výlučnými. Za prokázané soud I. stupně měl, že žalovaný měl záměr postavit si vlastní dům již v době, kdy žalobkyni neznal, již v roce , Anonymizováno, byla projektová dokumentace společné stavby domu se sestrou žalovaného. Úmysl žalovaný nezměnil ani poté, kdy žalobkyni požádal o ruku, došlo ke svatbě a založení rodiny. Vůle účastníků nesměřovala k budování rodinného domu jako společného majetku a rodinný dům do společného jmění manželů nenáleží.Vypořádání provedl soud I. stupně ohledně refinancovaného úvěru u , právnická osoba, . dle smlouvy o hypotečním úvěru ze dne , datum, , který žalovaný uhradil po zániku společného jmění manželů ve výši , Anonymizováno, ze svých prostředků, a žalobkyně je proto povinna podílet se polovinou, tj. částkou , Anonymizováno, na úhradě společné pohledávky (správně společného závazku). Žalovaný převedl dne , Anonymizováno, na třetí osobu osobní automobil , jméno FO, , který náležel do společného jmění manželů, za kupní cenu , Anonymizováno, a je povinen žalobkyni zaplatit polovinu kupní ceny ve výši , Anonymizováno, . Při rovném podílu účastníků vypořádací podíl činí , Anonymizováno, .Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud I. stupně ze stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 a neshledal žádné zvláštní důvody pro přiznání náhrady.3. Proti rozsudku podali odvolání žalobkyně i žalovaný.4. Žalobkyně odvoláním napadla všechny výroky rozsudku soudu I. stupně. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že projevená vůle nemůže změnit vlastnictví věci vzniklé na základě smlouvy o dílo, kde rozhodující je osoba objednatele jako budoucího vlastníka. S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu žalobkyně namítala, že dovolací soud považuje za důležité, zda výstavba byla provedena v úmyslu užívat budovu společně či nikoliv, zda se na výstavbě manželé podíleli, byť svépomocí, zda k výstavbě došlo za normálního průběhu manželství, a judikatura se nevztahuje pouze na nabytí věcí koupí nebo do podílového spoluvlastnictví, jak uvedl soud I. stupně. V případě smluv o dílo nepostačí dle žalobkyně vycházet jen z označení smluvních stran ve smlouvě, kdy smlouvy bývají často dílčí, stavba je prováděna částečně svépomocí a částečně třetím subjektem a jako objednatel je často uveden jen stavebník a zároveň vlastník pozemku, což by nemělo nic měnit na názoru dovolacího soudu, že právě vůle účastníků k nabytí věci do společného jmění rozhoduje o právním režimu vlastnictví stavby. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem, že nebylo prokázáno, že vůle žalovaného byla postavit rodinný dům ve společném jmění manželů. Skutečnost, že žalovaný začal plánovat stavbu domu před seznámením s žalobkyní, neznamená, že by následně nemohla společná vůle účastníků směřovat k nabytí nemovitosti do společného jmění. Z výpovědi žalobkyně, její matky, sestry a otce dle žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně a její rodina se na plánování, organizaci a přípravě pro stavební práce podíleli, žalobkyně s žalovaným diskutovali o umístění pokojů, otec žalobkyně pomohl při přípravě pozemku na zahájení stavby, poté svépomocí vyrobil vybavení a příslušenství domu (plot, dveře, nábytek) a je nepravděpodobné, že by se tolik angažoval, kdyby se jednalo o cizí dům. Úmysl účastníků nabýt rodinný dům společně, vytvořit v něm domácnost a vychovávat děti vyplývá i z reálných skutečností, kdy žalobkyně v létě 2005 otěhotněla, po narození syna a kolaudaci domu se rodina do domu nastěhovala a užívala ho do rozluky účastníků, úvěr na stavbu rodinného domu byl splácen až za trvání manželství z prostředků společného jmění, podle fotografií žalobkyně s žalovaným místo stavby navštěvovali a představovali si, jak bude jejich dům vypadat. Finanční prostředky na výstavbu domu byly jen dílčími prostředky k jeho vybudování, když žalobkyně a její rodina se svépomocně podíleli na přípravných pracích pro stavbu rodinného domu, v průběhu výstavby žalobkyně přispěla dle svých schopností a možností zejména péčí o dítě. Žalobkyně nezpochybňuje investice žalovaného do domu před vznikem stavby v právním slova smyslu, nejednalo se však o veškeré provedené investice. O finance se staral žalovaný a žalobkyně nemá možnost prokázat, že