60 Co 233/2025-352 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , byla výrokem I. zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném, nechť odstraní zpevněnou plochu ze zámkové dlažby a terénní úpravy na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , adresa, , a to v rozsahu nad úroveň terénu pozemků parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Výrokem II. byla žalovanému uložena povinnost zdržet se odvádění srážkových vod z pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na pozemek parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, . Výrokem III. nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem IV. byla žalobkyni uložena povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v , Anonymizováno, , adresa, náklady řízení ve výši , Anonymizováno, Kč a výrokem V. byla žalovanému uložena povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v , Anonymizováno, , adresa, náklady řízení ve výši , Anonymizováno, Kč.2. Soud prvního stupně z provedeného dokazování učinil závěr, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a žalovaný je vlastníkem sousedních pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , na kterých vybudoval zpevněné plochy. Na pozemku žalobkyně dochází ke vzniku stojatých vod, zejména v mírné terénní depresi. Při dešťových srážkách srážkové vody ze zpevněných ploch žalovaného jsou částečně vsakovány, částečně svedeny do vsakovacích objektů, ale při přívalových deštích přetékají přes otevřený žlab na pozemek žalobkyně. Vedle srážkových vod ze zpevněných ploch žalovaného se na vzniku stojatých vod podílí i sklon pozemku žalobkyně a charakter půdních vrstev a přítomnost terénní deprese.3. Ve vztahu k výroku II. soud prvního stupně cituje soudní judikaturu a obsah komentářů a dovozuje, že ze strany žalovaného jde o přímou imisi a podle § 1013 občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb. je žalovaný povinen se zdržet zásahu do vlastnického práva žalobkyně. Dovozuje poměrný úspěch účastníků, a proto soud prvního stupně nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků a uložil každému z účastníků nahradit náklady řízení zálohované státem při započtení zálohy složené žalobkyní.4. Proti výroku II. tohoto rozsudku podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém namítá, že výrok není podložen žádným relevantním důkazem, který by prokazoval odvádění srážkových vod z pozemku žalovaného na pozemek žalobkyně v intenzitě, kterou by bylo možné nazvat jako přímou imisi. Dovozuje, že soud se musí zabývat tím, zda se jedná o takový zásah do vlastnického práva žalobkyně, který pro ni znamená újmu nikoliv nepatrnou. Žalobkyně neprokázala své tvrzení, že žalovaný odstranil meliorační žlab. Z hydrologického posudku dovozuje žalovaný, že odtokové poměry jsou ovlivněny vybudováním protipovodňové hráze, která brání odtoku vody z území. Poukazuje na to, že dlažba na pozemku žalovaného je užívána asi 10 let a žádná škoda ani ohrožení majetku žalobkyně nebylo do této doby prokázáno. Námitky žalobkyně jsou stavebně technického charakteru a tuto věc je příslušný řešit Stavební úřad. Považuje za rozhodující příčinu hromadění srážkových vod terénní depresi na pozemku žalobkyně, a přitom poukazuje na to, že žalobkyně sama pro odstranění tohoto stavu neučinila ničeho. Úpravu svého pozemku nemůže žalobkyně požadovat po žalovaném. Popírá, že by docházelo ke znehodnocování pozemku žalobkyně, když nedochází ke snížení pachtovného a ke vzniku škody.5. Žalobkyně se k podanému odvolání nevyjádřila.6. Podáním odvolání napadl žalovaný výrok II. a závislé nákladové výroky. Výrok I. nebyl odvoláním napaden, nebyl předmětem přezkumu odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci.7. Krajský soud v Brně – pobočka ve , adresa, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně.8. Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen./§ 1013 odst. 1, 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb./9. Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje./§ 1019 odst. 1, 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb./10. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovým závěrem soudu prvního stupně učiněným z provedeného dokazování, zejména znaleckého posudku, že při přívalových deštích přetékají zachycené srážky z pozemku žalovaného přes otevřený žlab a pronikají na pozemek žalobkyně. Soud prvního stupně také učinil skutkový závěr, že před výstavbou zpevněné plochy na pozemcích žalovaného nedocházelo k přirozenému zaplavování okolních pozemků. V minulosti zde byly odvodňovací strouhy, které však byly při stavbě zpevněné plochy zrušeny. Tento skutkový stav uzavřel soud prvního stupně z čestných prohlášení , jméno FO, , , právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Dokazováním čestnými prohlášeními ke zjištění shora uvedené rozhodné skutečnosti o zrušení odvodňovacích strouh, zatížil soud prvního stupně řízení procesní vadou, neboť není přípustné předkládáním čestných prohlášení obcházet provádění důkazů výslechem svědků vypovídajících po poučení o významu svědecké výpovědi, o jejich právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3067/2020). Tato procesní vada by měla vést ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení, ve kterém by svědci byli řádně vyslechnuti. Odvolací soud však k tomuto nepřistoupil, neboť má za to, že prokázané tvrzení, že stojaté vody na pozemku žalobkyně vznikají v důsledku zrušení odvodňovacích strouh při stavbě zpevněné plochy na pozemcích žalovaného a že před výstavbou zpevněné plochy se voda na pozemku žalobkyně nezadržovala, není pro rozhodnutí o žalobě podstatné. V předmětné věci je projednávána věc, která může být zahájena pouze na návrh. Soud je v takovém řízení vázán žalobním návrhem žalobkyně. Žalobkyni bylo napadeným výrokem II. vyhověno, když se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se odvádění srážkových vod z pozemku parc. č. , Anonymizováno, na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, . Předmětem řízení tedy není to, zda žalovaný zasáhl do vlastnického práva žalobkyně tím, že odstranil odvodňovací strouhy a stavbou zpevněné plochy zabraňuje odtoku srážkové vody z pozemku žalobkyně. Předmětem řízení je uložení povinnosti žalovanému, aby se zdržel imise odváděním srážkových vod z pozemku parc. č. , Anonymizováno, na pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Není tedy rozhodné, zda se na pozemku žalobkyně hromadí srážková voda a zda se děje v důsledku stavebních úprav na pozemku žalovaného. Rozhodné je to, zda z pozemku žalovaného dochází, v důsledku stavebních úprav, k odvádění srážkové vody na pozemek žalobkyně. Tato skutečnost byla v řízení před soudem prvního stupně prokázána znaleckým posudkem zna